PRAHA – Takzvaný daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři.
Prezident Miloš Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nevetuje, a toto pondělí návrh daňových změn bez podpisu vrátil předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi. Podle některých právníků i politiků je ale možné, že Zeman formulací dopisu zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by o něm měla znovu hlasovat Sněmovna. Myslí si to také vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček nebo opoziční Piráti. Zákon prošel díky hlasům ANO a ODS.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že už dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k vyhlášení zákona, publikován ve Sbírce zákonů bude 31. prosince. „Daňový balíček bude vydán ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. prosince 2020. Legislativní proces tím bude dokončen do konce roku a daňový balíček tak nabyde účinnosti 1. ledna 2021,“ sdělilo dnes na dotaz ministerstvo financí.
Své rozhodnutí nepodepsat daňový balíček oznámil prezident 20. prosince. Na podepsání, či vetování zákona má prezident lhůtu 15 dní. Daňový balíček podle sněmovních stránek obdržel prezident 22. prosince. Podle toho, co Zeman napsal v dopise předsedovi Sněmovny, se mu nelíbí, že daňová změna může „prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu“.
Podle některých právníků i politiků ale Zemanovo vyjádření v dopise, že zákon vrací k dalšímu opatření, znamená veto zákona. To by museli přehlasovat poslanci, a to nejméně 101 hlasy. Hamáček sdělil serveru Seznam Zprávy, že z jeho pohledu lze formulaci použitou prezidentem republiky vykládat jako veto. „Jediný, kdo to může autoritativně říci, je Ústavní soud. Za ČSSD jsme připraveni případnou žádost o přezkum Ústavním soudem podpořit,“ uvedl ministr vnitra. Podle něj by Sněmovna o daňovém balíčku měla hlasovat znovu a je teď na Vondráčkovi, zda se Sněmovna stihne sejít ještě před koncem roku.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš Info.cz řekl, že podle textu dopisu a formulace v závěru prezident návrh zákona vetoval, takže se k němu Sněmovna bude muset sejit. „Nastala nám tak znovu šance v tuto chvíli rozpočtově naprosto nezodpovědný balíček s rukopisem ANO a ODS dostat ze stolu,“ uvedl Bartoš.
Takový výklad Zemanova dopisu ale Hrad odmítl. „Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován,“ reagoval večer na twitteru Ovčáček.
Šéf poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek si myslí, že pokud začne právní bitva a zpochybní se Zemanův úmysl umožnit účinnost zákona od 1. ledna, doplatí na to jenom plátci daní.
Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Od roku 2008 byla základem daně z příjmů u zaměstnanců hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Nově má být základem daně pouze hrubá mzda. Současně s tím zvyšuje zákon v příštím a přespříštím roce daňovou slevu na poplatníka vždy ročně o 3000 korun. Samotné zrušení superhrubé mzdy může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.
Původní verze, kterou v listopadu schválila Sněmovna, znamenala výpadek daňových příjmů veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun, z toho na státní rozpočet připadl výpadek asi 88 miliard korun. Sněmovna balíček přijala v senátní verzi, která bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.
Poslanci rozpočet schválili a prezident ho podepsal se schodkem 320 miliard korun. Opozice z tohoto i jiných důvodů kritizovala rozpočet jako nereálný.
Zákon má vstoupit v účinnost prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však k 1. lednu roku 2021. Ministerstvo financí uvedlo, že díky tomu, že skutečně vstoupí v účinnost k 1. lednu, bude již od tohoto data platit například vyšší základní sleva na poplatníka, nové sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent nebo stravenkový paušál.
Komentáře
