PŘÍBRAM – První prosincový týden zasáhla příbramskou nejen historickou a dějepisnou veřejnost smutná zpráva o náhlé smrti emeritního ředitele příbramského okresního archivu PhDr. Stanislava Poláka, který tento svět opustil v nedožitých 82 letech.
Tento významný archivář a posléze i přední masarykovský badatel se narodil 4. ledna 1936 v Orlové ve Slezsku. Po maturitě na příbramském gymnáziu v roce 1954 nastoupil do Okresního archivu v Příbrami a dálkově začal studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor archivnictví. Studium zakončil v roce 1961. Již v roce 1959 převzal vedení příbramského okresního archivu po vlastivědném badateli Jindřichu Václavovi Bezděkovi.
Po změně politických poměrů v listopadu 1989 byl Stanislav Polák nařčen ze spolupráce se Státní bezpečností. Dovoluji si na tomto místě ocitovat Jaroslava Pánka, který v Polákově životopisu napsal: „Trapná epizoda se roku 1995 definitivně uzavřela výrokem Krajského soudu Praha, který Stanislava Poláka zprostil zlovolného nařčení.“ Podle vyjádření pana doktora Poláka mu tato událost paradoxně poskytla možnost naplno zahájit novou etapu jeho tvůrčí práce.
V březnu 1992 se Stanislav Polák stal vědeckým pracovníkem Masarykova ústavu Akademie věd České republiky, kde jeho profesní život nabral nový směr. Od roku 2000 byl předsedou jeho vědecké rady, dále redaktorem Masarykova sborníku, členem redakční rady edice spisů T. G. Masaryka a edičního kruhu pro vydávání Masarykovy korespondence. Polákovo rozsáhlé sedmisvazkové dílo T. G. Masaryk – Za ideálem a pravdou – vycházelo v letech 2000–2014. Vzniklo na základě obsáhlého studia literatury a historických pramenů. Výklad je podán formou literárně plynulou a čtenářsky přístupnou, ale přitom bez újmy vědecké spolehlivosti. Text je opatřen důkladným vědeckým aparátem, který umožňuje detailní kontrolu a kritiku autorova pracovního postupu.
V roce 2011 zpracovala Václava Horčáková pro výše uvedené číslo Středočeského sborníku historického Výběrovou bibliografii prací Stanislava Poláka, ze které je dobře vidět nejen jeho odborná zdatnost, ale i neobyčejná píle. Vedle knižních monografií a edic je v ní uvedeno na 60 studií a článků a přes 50 recenzí, zpráv o literatuře, diskusí a dalších titulů.
Stanislav Polák stál společně s tehdejším ředitelem Okresního vlastivědného musea v Příbrami Ottou Bartoněm u zrodu Vlastivědného sborníku Podbrdska, jehož první číslo vyšlo právě před 50 lety v roce 1966 u příležitosti 750. výročí první písemné zmínky o Příbrami a jehož pokračovatelem je současný sborník Podbrdsko. Při pohledu na soupis Polákových prací z příbramského regionu včetně průvodce po příbramském okresním archivu je zřejmé, že vybudoval základnu pro zdejší badatele na několik příštích generací, přestože o některých oblastech regionální historie nesměl za komunistického režimu psát.
Stanislav Polák svou vědeckou, odbornou a publikační činností výrazně přispěl ke zvýšení úrovně českého archivnictví, proto mu byla v roce 2012 udělena medaile Za zásluhy o české archivnictví. Zasloužilému archiváři Stanislavu Polákovi ji v novém příbramském okresním archivu 24. září 2012 předal PhDr. Jiří Úlovec, ředitel Odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra. Bylo mi ctí, že jsem se mohla tohoto slavnostního aktu zúčastnit a vidět spokojenost PhDr. Stanislava Poláka s tím, jaký kus cesty české (a i příbramské) archivnictví za dvacet let ušlo.
Čest jeho památce.
Věra Smolová
Komentáře
