PŘÍBRAM – Dnes večer zahraje v Clubu No.1 příbramská skapela Pakáš. Na jaře skupina oslavila 15 let svojí existence a vydala nové CD „Tunanot“. Samozřejmě že z něj dnes večer některé písničky Pakáš zahraje.
Zpěváka a kapelníka Pakáše Yardu Frýberta jsme požádali o krátký rozhovor. A jak je u něj zvykem, tak jeho odpovědi nelze brát až tak úplně vážně.
Na jaře jste vydali CD „Tunanot“, kolikáté je už v pořadí a co na něm fanoušci najdou?
„To je trochu sporná věc, protože vždycky nám někdo řekne, že některé z našich CD nemá, ovšem většinou ho nemá, protože třeba nebyl na daném koncertě, ale první CD, na kterém bylo devět písniček, jsme udělali samizdatem rok po vzniku Pakáše, tedy v roce 2003, tak teď máme šest dlouhých CD a tři singly. Na novém CD je dvanáct písniček, z nichž asi tři už jsme hráli na koncertech před jeho vydáním, takže ty už lidi můžou znát.“
Večer zahraje v „Jedničce“, těšíte se, nebo už vás koncertování vyčerpává?
„Ne, ten přístup je furt stejnej, v tom se nic nezměnilo. Když je slušný publikum, tak vás to nabije na několik dní. I když ty druhý dny jsou už horší. Kluci vod dechů jsou ještě relativně mladý, ale já se Sašou to už táhneme nějakej ten rok a energie ubývá a je to horší a horší, všecko nás bolí. Ale i to CD dodá člověku energii, když se povede.“
Koncertujete poměrně často, de facto co dva roky vydáváte novou desku, jak to stíháte?
„Blbě. Toho času je čím dál míň, takže na jednu stranu jsme schopný za dva roky udělat písničky na nové CD, nejsme schopný je ale nazkoušet. S postupem času se scházíme čím dál hůř, je nás sedm a už bydlíme každej v jiným koutě Středočeskýho kraje a je to horší a horší, takže u toho posledního CD to už bylo hodně na krev.“
Jaká je budoucnost Pakáše? Posune se směrem k profesionální kapele?
„To je více méně o ambicích, který jsou v tý kapele různý. Navíc nikdo z nás není tak dobrej nebo zkušenej manažer, aby Pakáš dokázal prorvat někam vejš a ono je taky čím dál větší problém, to někam narvat. Hráli jsme na pár velkejch festivalech jako je Sázava fest, dvakrát jsme hráli na Okoři, jezdili jsme na festival do Dobřan a podobně. Jenže tam hrajete ve tři odpoledne v pátek a to je více méně ztráta času, protože v tu dobu tam ty lidi teprve přijíždějí, stavějí si stany, takže pod pódiem stojí čtyři zoufalci, který si tam vyšlapujou místo na večerní Čechomor nebo Argemu a ta Pakáš je nezajímá. Zaujmeš tam dva tři lidi, který si možná koupí cédéčko a nebo řeknou, že přijedou a už je v životě neuvidíš. Takže už jezdíme radši na menší festivaly, v Příbrami hrajeme třikrát do roka a víc nechceme povolit, aby se náma lidi nepřežrali.
Díky za rozhovor.
Komentáře
