PŘÍBRAMSKO – Už téměř měsíc jsou zavřené mateřské, základní, střední i vysoké školy. Především s výukou žáků na základních školách nyní pomáhají i rodiče dětí. Pro některé je ale „návrat“ do školních lavic poměrně náročný.
Školy komunikují především prostřednictvím internetu a tak se část výuky nutně přesunula i na rodiče, kteří nyní dětem s látkou pomáhají. Ovšem není pro některé z nich snadné. „Šílený množství, když rodiče chodí do práce a vrací se odpoledne, tak to nelze stihnout. Obzvláště s dětmi na prvním stupni, které přes den nejsou schopné samostudia. A víkend to fakt nevytrhne. U jednoho je to zatím přiměřené, u druhého je toho až příliš, po 16 hodině už z nich nic moc nedostanu,“ říká Klára Vondrušková.
„Zvládáme, ale dře to. Holky jsou skvělý fakt se snaží obě. Každé dopoledne jako by byly ve škole. Spíš já někdy nevím, jak jim to vysvětlit. Sama ledacos nechápu, máme děti 8. a 4. třída. Starší, když něco neví, volá kamarádkám. Ještě, že máme karanténu v době mobilu a počítače,“ popisuje své zkušenosti s výukou doma Pavla Hadačová.
Naopak Míša Bíbová má zcela opačnou zkušenost. „Máme skvělou paní učitelku, každé pondělí nám rozešle práci na celý týden a je to opravdu pár stránek, zbytek nechává na nás, poradí jak se doma s dětmi učit a podobně,“ uvádí.
Ovšem také mezi učiteli se názory různí. „A já osobně zadávám jeden projekt na týden a vybírám projekty tak, aby si děti zopakovaly, co už umí, zabavily se a rodiče co nejmíň zatěžovaly. A pokud i tak nestíhají, nic se neděje! Na prvním místě je zdraví a rodinná pohoda, ke které velké množství úkolů asi zrovna nepřispěje,“ míní učitelka Zuzana Švehlová.
„Myslím si, že řadu úkolů a procvičování zvládnou žáci sami, a tedy nemusí sedět přímo u dítěte. Budu dávat i možnost, aby si dítě mohlo samo překontrolovat, jak se mu některé věci povedly díky dodanému správnému řešení,“ říká Helena Vojířová, která by osobně raději normálně učila, chystala reálnou výuku a opravovala. Současnou situaci ale bere jako výzvu. „Učitel není nepřítel, ale parťák, co má z toho všeho také zamotanou hlavu,“ dodává.
Podobný názor zastává i Jana Jeníková ze ZŠ Jiráskovy sady. „Nastavila jsem si zpětnou vazbu od rodičů, jak se jim daří plnit úkoly a jestli mají problémy. Po drobných doladěních kde co najít, rodiče píší že zvládají a vše funguje. Asi čtvrtina rodičů se zatím neozvala, přestože emaily jsou funkční. Snažím se zbytečně děti nezatěžovat a výklad náročnějšího učiva si nechám po návratu do školy. Ale pracovat a procvičovat musí,“ vysvětluje svůj současný způsob výuky Jana Jeníková.