Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Vedení města reaguje na mediální výstupy týkající se přechodu na vlastnický model provozování vodohospodářského majetku.
V médiích a na sociálních sítích poslední dny vyskakuje téma vodohospodářského majetku města a změny jeho provozování. Možná čtenáři ví, že příští pondělí budou zastupitelé rozhodovat o věcech souvisejících se zakládáním společného provozovatelského podniku. Bohužel rétorika, se kterou se od některých opozičních zastupitelů setkáváme, má za následek určitou deformaci povědomí veřejnosti o celé rozsáhlé problematice transformace provozování vodohospodářského majetku. Lidé mající pouze jednostranné informace mohou snáze podlehnout cíleně vytvářeným příběhům a vnímat realitu jinou, než je. Málokdo pak řeší a zajímá se o samotnou podstatu věci, do popředí se pak derou jiná – doprovodná – témata nemající s tím hlavním, kterým je provozování vodohospodářského majetku, pranic společného.
Jedním z těch doprovodných témat je přístup zastupitelů, potažmo veřejnosti, k podkladovým materiálům. Hodně se mluví o utajování a mlčenlivosti. Dostaneme se k tomu v následujícím odstavci. Zmíníme jen to, že 8 z 25 zastupitelů odmítlo minulý pátek a přes víkend převzít podkladové materiály. Těch 8 zastupitelů jsou ti, kteří následně mluví o tom, že nemají dostatek informací. Materiály nepřevzali, protože jim vadilo to, že je předání podmíněno podpisem mlčenlivosti. On dokonce i zákon pamatuje na mlčenlivost zastupitelů při výkonu jejich mandátu, nicméně jsme to původně, na rázné doporučení našich advokátů, požadovali. Zbylých sedmnáct zastupitelů si materiály postupně a bez výhrad převzalo. Protože jsme trvali na tom, aby všichni zastupitelé dostali maximum informací, byly další doprovodné materiály, na které bylo v těch původních (pátečních) odkazováno, upraveny tak, aby neobsahovaly citlivá data a nebylo nutné řešit mlčenlivost. Možná ještě jednodušeji – podpis byl myšlen jako deklarace mlčenlivosti ke všemu, co bude následně doplňováno jako příloha materiálu. Totožné materiály byly následně i uveřejněny. Najdete je na webu města. Takže ne, žádný tlak opozice nezpůsobil uvolnění materiálů, ale naše snaha dostát naší povinnosti i navzdory nespolupráci a nepochopení z druhé strany.
S tou mlčenlivostí je to také jinak, než se poslední dny píše. V prostředí obchodních společností je úplně běžné, že si firmy hlídají svá tajemství. Mezi ně může patřit třeba know-how anebo také obchodní podmínky či detaily jednotlivých kontraktů s partnery. Běžně se uzavírají NDA (non-disclosure agreement), které pak chrání všechny strany proti zneužití informací v obchodním styku. Nejde tedy o mlčení záměrné, ale o mlčení preventivní – ochranné. V našem případě to platí také. Pokusíme se to vysvětlit co možná nejjednodušeji. Připravujeme společný podnik na provozování vodohospodářského majetku. Jako partnera jsme si primárně vybrali společnost 1. SčV, a.s. a to naprosto zákonně a legitimně. Proč? Protože nám provozuje vodohospodářský majetek už desítky let. Protože provozuje vodohospodářský majetek Svazku obcí pro vodovody a kanalizace, na kterém je město závislé jako na vlastníku veškerých zdrojů vody a páteřních přivaděčů pro město. Protože tu má veškeré technické, technologické, digitální, logistické, personální zázemí. Protože 1. SčV a.s. má absolutní znalost zdejšího prostředí a třeba i kvůli tomu, že pro ni pracuje velké množství Příbramáků. A konečně třeba i proto, že s 1. SčV historicky nikdy nebyl žádný problém se spoluprací. I kdyby byl jiný potenciální partner třeba ze zlata, nesplnil by ani polovinu z toho, co jsme výše napsali. Z výše uvedených důvodů jsme s 1. SčV jednali a vyjednali podmínky budoucí spolupráce. To, co bylo vyjednáno, se diametrálně liší od toho, co bylo v prvním nástřelu nabídky. Některé parametry kontraktu lze, v dobrém slova smyslu, považovat za mimořádné nebo minimálně ne běžné. A teď se vrátíme opět k tomu obchodnímu prostředí. Je klidně možné, že jiná města fungující na stejném modelu provozování, ke kterému směřujeme my, mají obchodní podmínky nastavené jinak. Třeba méně výhodně než Příbram. Vodárenství je všeobecně dost konkurenční prostředí a je známé pro svou nelítostnost. Únik citlivých informací a detailů před tím, než budou projednány a schváleny, tak může vést k tomu, že pod tlakem jiných subjektů (jiných měst nebo jiných provozovatelů VH majetku) náš partner „couvne“ z domluveného a město přijde o vyjednané výhody. Zajímavý pohled, že? Trochu to mění úhel pohledu na celou kauzu s „tajnými“ informacemi. Ono to není o tom, že radnice něco „tají“. Je to o tom, že město chrání samo sebe a, ano, i potenciálního obchodního partnera. A ještě maličkost. Po dlouhých 31 let od privatizace jsme neměli ve vazbě na provozování žádné slovo, žádný vliv. Nyní můžeme získat 60procentní podíl vlastnictví a kontrolní většinu, s pevným výhledem do 10 let získat stoprocentní kontrolu nad vším. To je podle nás daleko lepší než klasický koncesní vztah, kdy po deseti letech městem neřízeného provozování s minimem vlivu na řídící procesy a nulovým podílem na zisku stojíte opět na startovní čáře bez možnosti konat větší změny. Připravili jsme změnu, která je začátkem přerodu příbramského vodárenství do stavu, ve kterém bude město tím, kdo udává směr a kdo má majoritní podíl na zisku.
Cena vody. To je také téma, se kterým někteří členové opozice operují. Bohužel ve zcela zjednodušujícím až, odpusťte nám ten výraz, populistickém duchu. To, že někdo bere nyní v potaz ceny uváděné uchazeči ve zrušeném koncesním řízení, svědčí o tom, že tomu příliš nerozumí. V koncesi byly uváděny kalkulace pro rok 2023. My se máme bavit o ceně pro rok 2025. Dvouletý rozdíl nutně musí zohlednit inflaci (za dva roky), potom také meziroční navýšení ceny vody předané o cca 2 Kč na kubík (to je ta voda, kterou město nakupuje od Svazku obcí pro vodovody a kanalizace – viz výše). Také tu máme výrazný pokles spotřeby vody společností Energo Příbram (teplárna), to například vytváří „zásek“ ve výši cca 1,5 milionu korun ročně. No, a aby bylo možné zachovat výši nájemného a mít tedy prostředky na opravy a údržbu, musí jít cena vodného a stočného nahoru. Bavíme se o nárůstu cca 6,8 Kč vč. DPH na kubík oproti letošní ceně. To pro běžnou čtyřčlennou rodinu může být nějakých 81 Kč měsíčně navíc. A teď ruku na srdce, opravdu věříte tomu, že kdybychom měli provozovatele na základě koncese, že by se cena vody meziročně neměnila? Opravdu věříte tomu, že by nezohlednil do kalkulace inflaci, zdražení zdrojové vody nebo třeba ten problém s poklesem spotřeby teplárnou? Myslíte, že by třeba Severomoravská společnost udržela ta překvapivě nízká čísla a šla každoročně dobrovolně do velké ztráty? Nic ve zlém, ale pokud ano, tak jste naivní. Ceny by se tak jako tak dorovnaly do podobné hladiny, jaká je předpokládána pro rok 2025. A k ceně už jen poslední věc. Široko daleko máme hodnotu vodného a stočného nejnižší. Pokud máte v okolních obcích známé či příbuzné, zeptejte se jich, kolik platí za vodné a kanalizaci. Je to zpravidla o desítky korun více než u nás.
Na závěr krátké doplnění. Zastupitel je ten, kdo reprezentuje veřejnost při hlasování o zásadních věcech souvisejících s chodem města. Je oprávněn disponovat maximem informací, které pro výkon tohoto mandátu potřebuje. Jsou-li některé informace nezveřejnitelné povahy (klasicky třeba citlivá osobní data nebo, v našem případě, citlivá obchodní data), i ty má zastupitel nárok znát. Například dnes, 20.11., se mohou zastupitelé účastnit pracovní porady, kde mohou klást dotazy na cokoliv je napadne a získat i takové informace, které jsou nezveřejnitelné. Na poradě budou prostřednictvím videohovoru přítomni všichni, kdo se na přípravě podkladů a jednáních podíleli. Chce-li zastupitel diskutovat detaily podstatné pro své rozhodnutí s jinými odborníky mimo rámec těch, kteří jsou vázáni mlčenlivostí, musí tak učinit takovým způsobem, aby neohrozil zájmy města.
A na úplný konec si neodpustíme nekomentovat asi největší z nesmyslů, se kterým jsme se setkali. Jsou to proklamace některých politiků i zástupců veřejnosti ohledně výhodnosti tzv. veřejné služby. Pro nezasvěcené – to je stav, do kterého by bylo město uvrženo, kdyby nebyl schválen žádný model provozování. V takovém případě je provozovatel určen kompetentním orgánem a město nemá sebemenší moc cokoliv namítat, měnit či snad dokonce řídit. Zmiňovaná veřejná služba byla ve studii z roku 2022 zabývající se modely možného provozování hodnocena jako varianta 0 s dlouhou řadou negativ a nepříjemností, které bychom jako město museli řešit. Mezi ně patří plná odpovědnost města Příbram za správní delikt v podobě porušení povinnosti zajistit provozování vodohospodářské infrastruktury ve svém vlastnictví na základě zákona o vodovodech a kanalizacích, povinnost strpět nucené provozování v rámci institutu „povinnosti veřejné služby“ podle ustanovení § 22 zákona o vodovodech a kanalizacích, nařízené příslušným krajským úřadem, odpovědnost města Příbram za škodu způsobenou pasivním chováním města Příbram při zajišťování provozování vodovodů a kanalizací v jeho vlastnictví (rozpor s povinností jednat s péčí řádného hospodáře). Reálné je v případě veřejné služby i zablokování přístupu města Příbram k dotačním titulům (jak evropským, tak i národním) určeným na podporu investic do vodohospodářského majetku pro veřejnou potřebu. Řečí čísel – mínus 25 milionů dotace na ČOV, mínus 21 milionů dotace na kanalizaci v Kozičíně, mínus desítky milionů na nájemném. Pokud někdo říká, že veřejná služba je přijatelnou alternativou, tak zcela nepokrytě lže. Je to něco jako kdyby říkal, že po zákazu řízení auta můžete dál jezdit, protože to nikomu nevadí a nikdo to nepozná. Hrozí nám veřejná služba? Za určitých okolností ano. Budeme-li se nadále handrkovat o podružnostech, budeme-li finální rozhodnutí pod různými záminkami oddalovat, budeme-li nepřístupní dohodám, dokážeme docela slušně rychle poslat město do problému v podobě veřejné služby.
Protiváhou je kvalitní a bezpečné řešení, se kterým přicházíme. Jeho největší devizou je to, že nám zachovává majetkovou kontrolu, umožňuje vlastní řízení provozování, včetně schvalování cen, a na druhou stranu od města odklání rizika spojená s každodenním provozem několikamiliardové vodohospodářské soustavy.
Jan Konvalinka, starosta města
Vladimír Karpíšek, první místostarosta
Miroslav Peterka, místostarosta
Komentáře
