ČR – Novelu reagující na středeční zrušení části volebního zákona Ústavním soudem by měla předložit vláda a ve Sněmovně by byla úprava schvalována se zkrácenými lhůtami. Po jednání s premiérem Andrejem Babišem to novinářům řekl předseda Sněmovny Radek Vondráček.
Nevylučuje vznik jednoho celostátního volebního obvodu. Sněmovní ústavní komise chce ale zachovat pro sněmovní volby 14 obvodů. Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek řekl, že letošní volby do Sněmovny se mohou konat i v případě, že politici nestihnou zareagovat na nález ÚS. Mezeru v zákoně by překlenul NSS výkladem. Názory poslanců na takový postup se však různí.
ÚS zrušil ve středu část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů. Nově také koalicím stran stačí pro vstup do Sněmovny pět procent hlasů. Podle Vondráčka je jasné, že hlasy voličů se budou sčítat na celostátní úrovni a následně přerozdělovat. „Já nevylučuji jeden volební obvod,“ uvedl. Vyslovil se ale pro zavedení určitého bonusu pro vítěze voleb, aby měl vyšší šanci sestavit vládu.
Ve sněmovní ústavní komisi převažuje odborný názor, zachovat pro volby do Sněmovny nynějších 14 volebních obvodů. Plánované úpravy zákona by se neměly podle diskuse v komisi týkat i jiných záležitostí.
„Debata mířila k závěru tak, že raději je dobré jít minimalistickou cestou doplnění volebních pravidel, která byla Ústavním soudem zrušena, především nalézt shodu nad přepočtem mandátů,“ uvedla. Klíčové podle ní je to, aby každý voličský hlas měl stejnou váhu. „Doplnění volebních pravidel je výsostně politická věc. Rozhodnout musí předsedové politických stran“, uvedla Kateřina Valachová. Výstupy z komise budou podle ní jedním z podkladů pro úterní jednání stranických špiček.
V Parlamentu by měla být novela volebního zákona podle vládního hnutí ANO schvalována standardně, ačkoli s kratšími lhůtami ve Sněmovně. „Za hnutí ANO platí, že bychom chtěli, aby (ve Sněmovně) proběhla řádná tři čtení,“ uvedl Vondráček. Neměla by se tedy pro úpravy v reakci na rozhodnutí ÚS využít některá z již dříve předložených volebních novel. Vondráček chce, aby předlohu připravilo ministerstvo vnitra s řádnou důvodovou zprávou.
Vondráček má premiérovi a předsedovi ANO Babišovi připravit varianty harmonogramu schvalování novely. Má být také v kontaktu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Vondráček podpořil Vystrčilův názor, že volební novela by měla být přijata do konce května. Možné jsou i mimořádné schůze Sněmovny.
Volby do Sněmovny se letos mohou podle soudce NSS Langáška konat i s neúplným volebním zákonem. „Zásah ÚS do volebního zákona se týká až fáze přepočtu hlasů voličů na poslanecké mandáty, jinak byl volební zákon ponechán v platnosti,“ uvedl. Pokud zákon zůstane neúplný, volební senát NSS by se problematikou zabýval poté, co by rozdělování mandátů, provedené pravděpodobně Státní volební komisí, napadli stížnostmi voliči nebo politické strany. Musel by pak podle Langáška přijít s výkladem zákona, který bude respektovat zásadu poměrného zastoupení. „Pevně ale věřím, že k tomu nedojde,“ dodal Langášek.
Na takové řešení situace mají poslanci, rozdílné názory. „Není mi jasné, jaký postup má pan předseda Langášek na mysli. I s ohledem na to, že byl zrušen mimo jiné i postup, kterým se mandáty přidělí jednotlivým krajům. Kromě toho by takový postup, ať už jakýkoliv, znamenal výklad jdoucí daleko za zákon,“ řekl předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka. „Myslím, že politická reprezentace se musí shodnout na nějakém řešení. Ale je dobře, že nám NSS vzkazuje, že by případně dokázal vyložit volební zákon tak, aby se volby mohly spočítat,“ řekl předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).
Zrušení části volebního zákona ve středu ostře kritizovali premiér nebo i ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Benešová dokonce prohlásila, že ústavní soudci mohli mít za své rozhodnutí něco přislíbeno. Dnes Benešová svá vyjádření mírnila. Uvedla, že ústavní soudce nepodezírá z politických či jiných tlaků. V prohlášení sdělila, že svým dřívějším vyjádřením jen chtěla poukázat na to, že „kdyby u ústavních soudců nedocházelo k opakování mandátu, podobné pochybnosti by vůbec nevznikaly“.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes Rádiu Z řekl, že jej emocionální reakce na středeční nález překvapila. Připomněl, že soud přijímá tisíce rozhodnutí ročně. Současná generace ústavních soudců je navíc první, která většinu meritorně projednávaných návrhů na rušení zákonů zamítá – tedy častěji ponechává normy v platnosti tak, jak je politici schválili.
Komentáře
