Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Ekonom Václav Dvořák nám poslal do redakce svoje zamyšlení o současné situaci.
Občas kritizuji naše politiky, ať na státní či komunální úrovni. Nelíbí se mi jejich nedostatečná profesionalita, rozhodování z bubliny vzdálené podmínkám života běžného občana. Nelíbí se mi jejich překrucování skutečností a manipulace s lidmi, kteří mají málo informací. Přišla však špatná doba a kritika by měla jít trochu stranou. Přesto mne velmi mrzí podcenění přípravy země na příchod koronaviru v době, kdy bylo jasné, že přijde. K dobrému řízení státu jako firmy to mělo hodně daleko.
Když se v minulosti lidem dařilo až moc dobře, přišla často nějaká rána shůry. Někdo v tom může vidět vyšší božskou moc, někdo přírodní přirozenost. Nebo ekonomickou přirozenost. Vloni bylo zřejmé, že jsme na prahu ekonomického propadu, jen nikdo neznal jeho přesnější kontury. Ale ekonomické cykly máme dost dobře popsané a krize se již svými projevy hlásila. Do toho však přišla (ještě před pár měsíci nečekaná) rána v podobě pandemie…
Přijatá nutná opatření zcela rozvrací zaběhlý řád. Současná globalizovaná ekonomika tlačí podnikatele k tomu, aby maximálně snižovali náklady. Držet zásoby, nějaké rezervy – to je náklad. Proto se firmy naučily tyto položky minimalizovat, typickým příkladem jsou automobilky. Fungovat ve výrobě bez zásob ale vyžaduje bezvadně fungující logistický systém. Čím větší množství firem najede na tento způsob, tím je hospodářství celkově efektivnější, ale na druhou stranu citlivější na problémy, je zranitelnější. A při určité míře narušení systému dokonce dojde k dominovému efektu, kdy zastavení jedné firmy způsobí zastavení dalších firem. A může dokonce dojít k mezinárodnímu dominovému efektu, kdy hospodářská katastrofa jedné země způsobí malér v zemích dalších. Vláda nyní musí hle-dat vhodný kompromis mezi zabráněním tomuto efektu, a rozsahem karantény.
Jsem přesvědčen, že hospodářský propad způsobený epidemií zcela „požere“ dříve očekávanou ekonomickou krizi. Chci tím říci, že se oba problémy spojí v jeden, kdy původní krize bude zcela zastíněna dopady epidemie, a vlastně se epidemií „vyřeší“. Potíž je v rozměru dopadů koronavirové krize, ze kterých se budeme dostávat dlouho. Hospodářství se po překonání kulminačního vrcholu rozjede celkem rychle. Kolosální ale budou fiskální dopady. Země prudce zvýší svoje zadlužení, budou inflační tlaky. Donedávné chválení, že sice v absolutních číslech zadlužení rostlo, ale klesalo v poměru k HDP (výkon národní ekonomiky), vezme rychle za své, neboť poklesne HDP. Našim politikům zůstane jen výmluva, že jinde jsou na tom se zadlužením ještě hůř, což je bohužel pravda. Zodpovědný manažer řídící firmu si ale na horší časy našetří v době hojnosti rezervu. Ví totiž, že nějaká krize přijde dříve nebo později, a že nekonečné zadlužování je cesta do pekla.
Zamysleme se také trochu nad naším životním stylem. Tloustneme, nesportujeme, žijeme v přetápěných prostorech. Jsme postupně stále lehčím soustem pro jakékoliv nemoci. Mnoho z nás má pocit, že se o nás stát musí ve všech směrech starat, že na všechno máme nárok, a ať to NĚKDO zařídí. Vidím kolem sebe krásné lidi, kteří obětavě šijí roušky (když to nedokázal zařídit stát) a rozdávají je. Podnikatelé se snaží zajistit chod firem i v nesnadných podmínkách. Lidé si různě pomáhají. Každá krize je zároveň šancí k nápravě minulých chyb. Udělejme každý třeba o 10% více, než jsou vyloženě naše povinnosti. Buďme tolerantnější k neúmyslným chybám druhých. Snažme se zlepšit náš životní styl. Nebuďme tak závislí na sítích a mobilech, usmívejme se více na lidi kolem nás. V minulosti nás potkaly mnohem horší časy a český národ je zvládl. Zdravá společnost zvládne i krizi současnou. Nenechme se deptat negativními zprávami a vizme světlo na konci tunelu. Je tam.
Ing. Václav Dvořák
Komentáře
