Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Zastupitel Václav Dvořák komentuje poslední zasedání zastupitelstva.
Zářijové zastupitelstvo mělo v plánu 41 bodů. Bylo jasné, že některé body vybudí dlouhou diskusi, přesto byl navržený program takto dlouhý. Realita byla horší, než jsem čekal – jednání se protáhlo do brzkých úterních hodin. Zmíním se jenom o dvou projednávaných věcech.
Prvním třaskavým bodem byl návrh RM, aby bylo vyhověno žádosti stavebního dodavatele parkovacího domu u AN (Metrostav) o navýšení ceny o 14,3 mil Kč (včetně DPH). Věc má několik ostrých právních háčků. Smlouva mezi městem a Metrostavem byla sjednána jako pevná, bez inflační doložky, bez vazby na položkový rozpočet. Metrostav měl povinnost v rámci této ceny vyhotovit i projekt, podle kterého následně stavěl. Smlouva byla podepsána v červnu 2022. Metrostav požádal město o navýšení ceny o zmíněnou částku a odvolával se přitom na § 1765 OZ. Ten umožňuje vyvolat nové jednání o ceně za předpokladu, že budou po podpisu smlouvy splněny tyto podmínky: objeví se mimořádné a nepředvídatelné okolnosti, které zvlášť hrubě znevýhodní některou stranu. Metrostav svoji žádost opřel o 3 důvody: inflace, covid, válka na Ukrajině.
Ani jeden z těchto důvodů nenastal po podpisu smlouvy, nebyly splněny ani ostatní podmínky. Zástupce Metrostavu argumentoval tím, že si se starostou řekli, že když se něco významnějšího stane, vrátí se k cenovému jednání. Závazná smlouva ale mluví o pevné ceně. Podkladový materiál zastupitele varoval, že by Metrostav mohl při nedohodě zastavit práce. OZ ale říká, že investor nemusí přistoupit na žádné požadavky (v takovém případě rozhodne soud) a že dodavatel přesto nesmí práce zastavit.
Diskuse byla dlouhá. I jsem tentokrát mluvil dlouho. Snažil jsem se zastupitelům vysvětlit podstatu problému, která byla čistě právní, nikoliv ekonomická. Nepodařilo se mi přesvědčit koaliční zastupitele, že Metrostav nemá právo na obnovení jednání o ceně, natož rovnou na její navýšení. Koalice i Metrostav argumentovali ustanovením zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), podle kterého se jedná o „nepodstatnou změnu“ v ceně. Paradoxně ale tvrdili, že nebude-li tato „nepodstatná změna“ odsouhlasena, tak zakládá zvláště hrubé znevýhodnění Metrostavu. Nicméně vůbec nešlo o ZZVZ, nýbrž o to, zda byly naplněny podmínky § 1765 OZ, o nějž byla žádost opřena. A ty jednoznačně splněny nebyly. Ale i kdyby byly, a zastupitelé by projevili péči řádného hospodáře, tak by město nemělo rovnou přistoupit na navýšení ceny, ale měl by rozhodnout soud, zda má dodavatel na navýšení ceny právo. A stavba by se – dle zákona – nemohla zastavit.
V průběhu diskuse navrhl Petr Rotter, aby město vyšlo Metrostavu vstříc alespoň tak, že mu přizná poloviční navýšení ze žádané částky. Tento návrh hlasy všech přítomných zastupitelů koalice, SPD a pana Buršíka prošel. Město tak zcela zbytečně přišlo o více než 7 mil Kč. Opozice svým tlakem stejnou částku městu ušetřila. Obrovským, a jistě úmyslným, pochybením starosty bylo před samotným hlasováním to, že nenechal vystoupit v diskusi občany, kteří se do ní včas přihlásili. Starosta tvrdil, že si jich nevšiml. Nicméně když se dodatečně hlasovalo o tom, zda mohou vystoupit, tak možnost jejich vystoupení nepodpořil.
Druhým těžkým tématem byla rekonstrukce bazénu. RM předložila zastupitelům materiál nazvaný studie proveditelnosti. Vystoupil její autor, architekt Michael Karnet. Předmětem kritiky ze strany opozice bylo to, že materiál nesplňoval náležitosti studie proveditelnosti. Že jí naprosto chybí ekonomická stránka, že nejsou zmíněny varianty řešení. Nakonec jsme se docela shodli, že není důležité, jak se bude předložený materiál nazývat, ale jaký má být jeho obsah, mají-li zastupitelé rozhodovat.
Velká diskuse se vedla kolem budoucího parkování. Pan Karnet obhajoval, že parkování na současném parkovišti (jen lépe nalajnovaném) je dostatečné. To jistě není pravda, při sportovních akcích je zde místa zoufalý nedostatek. Navíc by na místě současného bazénu vznikla další sportovní hala (nebo něco podobného) a potřeba parkování se ještě navýší. V diskusi vystoupil další architekt, pan Michal Profant. Ten z předložený materiál zkritizoval z urbanistického hlediska, opíral se přitom o názory urbanistických autorit. Stavět bazén na místě venkovního bazénu je prý zásadní chyba.
Velká debata se vedla kolem předpokládané ceny. Materiál argumentoval cenou 290 mil + DPH, která ale vychází jen z objemu stavby a současné cenové úrovně. Opozice vysvětlila, že do této ceny není zakalkulováno vše, co budoucí akce nutně bude zahrnovat a své udělá i inflace. Také považuji za jisté, že skutečná cena realizace bude výrazně vyšší. Když už došlo na debatu o budoucím nedostatku peněz, tak Karel Vild navrhl, že bychom mohli uspořádat na bazén sbírku. Tento návrh byl mimořádně úsměvný za situace, kdy koalice v předchozím bodu zbytečně vyhodila z městské pokladny 7 mil. Zastupitelé se nakonec shodli na upraveném usnesení, že RM připraví skutečnou studii proveditelnosti, o které budeme dále diskutovat. Mne bude mimořádně zajímat finanční stránka věci i zmíněné parkování.
Václav Dvořák, zastupitel za Spojence
Komentáře
