Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Ekonom Václav Dvořák se zamýšlí nad příčinami současné inflace v ČR.
V sobotní MFD ze dne 9.4. jsem si přečetl článek Andreje Babiše. V úvodu sděluje, že se žádná vláda v historii ČR nechovala ke svým občanům tak macešsky jako ta současná, že jim zatvrzele odmítá pomoci v boji s inflací. K tomu moje malé zamyšlení.
Česká inflace má dva zdroje. Jednak se jedná o inflaci dovezenou, kdy dodavatelé zdražují to, co nám do ČR dodávají. S tím mnoho nenaděláme. Druhým zdrojem je populistické rozdávání peněz bez toho, že by byly vytvořeny adekvátní hodnoty. A protože jsme si ty peníze nevydělali, tak se zadlužujeme. Jeden primitivní příklad k tomu. Pokud bude v oběhu 100 peněz a ke koupi bude 1 věc, tak bude mít hodnotu 100. Pokud nic nového nevyrobíme, budeme mít k prodeji stále stejnou 1 věc, jen natiskneme, nebo si půjčíme 50 dalších peněz, tak logicky vzroste cena věci na 150. Vyrobíme si tím inflaci. A ta je u nás vysoko nad průměrem EU, můžeme se měřit jen s Pobaltím.
Levicové hnutí ANO v letech hojnosti nevytvářelo rezervy na horší časy a nedokázalo zemi řídit v době covidové krize. Zacílilo na seniory a popularitu se snažilo udržet bezuzdným rozdáváním (na dluh). Možná si vzpomenete, jak Alena Schillerová omlouvala naše nejrychlejší tempo zadlužování v EU tím, že míra zadlužení ČR je třetí nejmenší v EU. AB v sobotním článku přiznává, že jsme se propadli již na 6. místo. Vývojová tendence je hrozivá. Přesto AB navrhuje v boji proti inflaci další dluhy. Namátkou:
– Mimořádný příspěvek pro důchodce nad zákonnou valorizaci ve výši 6 tis Kč. Podotýkám, že důchody se budou letos z důvodu inflace valorizovat nejméně 2x, možná 3x.
– Zvýšení příspěvku na mobilitu na čtyřnásobek současné hodnoty.
– Vrácení slevy na jízdné pro seniory a studenty na původní hodnotu 75 %.
– Snížení sazby DPH na plyn, elektřinu a topení na 0 %.
– Snížení sazby základních potravin na 0 %.
– Zvýšení platů státních zaměstnanců.
Současná vláda se snaží zpomalit tempo zadlužování naší budoucnosti. Po schválení rozpočtu přišla válka na Ukrajině, jejíž důsledky nás budou stát desítky miliard. AB by ale stále rozdával, k tomu by razantně snižoval daňové příjmy státu. Vytvářel by tedy nové dluhy bez predikce toho, kdo a jak je bude splácet. Někdo namítne, že je ale stále horší vyjít s penězi, než dříve. S tím musím smutně souhlasit. Žili jsme si totiž na výrazně vyšší noze, než jsme si vydělávali, měli jsme se dobře na dluh. Začíná se nám ukazovat odvrácená tvář nezodpovědného hospodaření a hubnutí bolí. ANO a SPD by ještě chvíli rozdávaly. O to drsnější by byla následná realita dle řeckého vzoru. Je to jako v našem občanském životě. Dlouho si můžete půjčovat a žít si krásný život. Jednou ale budou chtít věřitelé peníze zpět a místo požitků vás bude čekat jen splácení, možná bída a exekuce. Já tento scénář nechci. Vše je to o jediném: zda si vidím jen na špičku nosu a zajímá mne pouze dnešek, moje současné blaho. Nebo zda vidím dále, zda v sobě mám nějakou zodpovědnost, co chci zanechat budoucím generacím.
Komentáře
