LAZSKO – Masopustní reje patří k tradicím konce zimy. Některé mají na Příbramsku tradici starou několik desítek let. Jsou ale také obce, kde se k těmto tradicím nyní vracejí. Jednou z nich je i Lazsko.
Druhou březnovou sobotu se tam uskutečnil první novodobý masopust. Celou akci organizátoři začali plánovat už někdy na počátku letošního roku. Přípravy byly poměrně náročné. „Bylo potřeba zabezpečit jídlo a pití na masopustní hostinu, ale mimo toho i masopustní masky, v neposlední řadě bylo třeba obstarat i muziku a další náležitosti,“ popisuje průběh příprav starosta obce František Bártík s tím, že se uskuteční s ohledem na jarní prázdniny v relativně pozdním termínu. Nakonec se ukázalo, že to byl dobrý nápad, neboť počasí skutečně přálo. Samotného průvodu se zúčastnilo kolem čtyř desítek maškar.
Masopust započal ve 14 hodin před obecním znakem, kde symbolicky starosta předal zástupci maškar klíče od obecních prostor a bylo popřáno zdaru maškarnímu průvodu. „Vzhledem k tomu, že se jednalo o první masopust, bylo velmi milým zjištěním, že otevřelo a průvod pohostilo na 16 domácností, za což jim patří velký dík,“ chválí průběh masopustu starosta. Jednotlivé paní a pánové domů si při hudbě zatančili s maškarami a po té následovalo pohoštění lahodným mokem a napečenými sladkostmi či vyuzeným masem, klobásami, chlebíčky apod.
Zakončení celého masopustu se odehrálo v lokále místního hostince, který po výpovědi od posledního nájemce opět po více než roce ožil, a to vskutku důstojně. Zástupce maškar navrátil starostovi klíče od obce s vybraným obnosem, který dle příslibu bude investováný od rozkvětu obce. Hudba hrála k poslechu tanci, stoly se prohýbaly pod masopustními pochutinami, malí i velcí si na stolech našli to své a zábava plynula do pozdních hodin. „Takový zájem jsme ani nečekali,“ přiznává František Bártík.
Vedení obce Lazsko by touto cestou chtělo poděkovat všem maskám v průvodu, všem, kteří se nebáli a otevřeli své příbytky, muzikantům, bez nichž by průvod nenasál tu správnou atmosféru a v neposlední řadě také Knihovně Milín za zapůjčení kostýmů, Václavu Kopičkovi za obsluhu pípy a Petru Hrubému za nápady a pomoc při organizování.