Ústavní soud udělal starostovi v boji s ubytovnami čáru přes rozpočet

Foto: město Příbram

PŘÍBRAM – Na obyvatele některých příbramských ubytoven si dlouhodobě stěžují lidé bydlící v jejich blízkosti. Asi nejpalčivější situace je v okolí těch v ulici Pod Čertovým pahorkem. Vedení města zvažovalo, že by problém vyřešilo zavedením tzv. bezdoplatkových zón, jenž ty bohužel Ústavní soud nedávno zrušil.

Tím de facto udělal čáru přes rozpočet nejen vedení Příbrami, ale i dalších měst a obcí, které právě v zavedení bezdoplatkových zón viděly účinný a mnohdy i jediný nástroj, jako problém s nepřizpůsobivými občany na ubytovnách i s tzv. „obchodníky s chudobou“ nějak řešit.

Ústavní soud zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Svým výrokem vyhověl návrhu skupiny senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle něj výrazně zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení. Obce a města si tak budou muset najít jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům.

„Rozhodnutím Ústavního soudu byl městům a obcím odebrán vysoce účinný nástroj a způsob řešení jinak prakticky neřešitelného problému. V tuto chvíli tak nemáme jediný trumf při jednání s provozovateli ubytoven a pozice města s pozice komplikované změnila prakticky na beznadějnou,“ řekl k tomuto problému starosta Příbrami Jan Konvalinka s tím, že osobně považuje rozhodnutí soudu za nešťastné jak ve vztahu k samosprávám, tak i ve vztahu k lidem žijících v problematických lokalitách.

Na území města Příbram je celkem dvanáct ubytoven, z nichž pouze jedna je provozovaná samotným městem. Ostatní ubytovny jsou v soukromém vlastnictví. Stížnosti z řad obyvatel v okolí některých ubytoven se týkají především nadměrného hluku, nepořádku v okolí, rušení nočního klidu či ničení majetku.

Podle Ústavního soudu bezdoplatkové zóny, respektive ona sporná část zákona o pomoc v hmotné nouzi  nedovoluje individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů, spojovaných s tzv. sociální turistikou a i s uvedenými obchodníky s chudobou, jejichž koncentraci mají napadená ustanovení předcházet, a ostatní, s obcí spojenou populací, nacházející se v postavení oběti těchto jevů.

Vedení města koncem letošního července navštívilo Kladno, kde se právě chtělo inspirovat kroky vůči existenci vyloučených lokalit a tzv. obchodu s chudobou. „Razantní postup kladenského magistrátu vůči existenci vyloučených lokalit a tzv. obchodu s chudobou na mne zapůsobil. Z jednání s panem primátorem jsem si odnesl řadu konkrétních rad a postupů. Nelze říci, že by situace v Příbrami byla úplně stejná, nicméně v zásadních obrysech lze vysledovat podobnosti,“ uvedl tehdy starosta Konvalinka.

Na zasedání zastupitelstva po rozhodnutí Ústavního soudu pak starosta zastupitele informoval o tom, že i nadále bude město pokračovat v přijatých opatřeních i nadále bude komunikovat s provozovateli ubytoven a bude se snažit hledat společná řešení, aby v jejich okolí udrželo přijatelné podmínky pro ostatní obyvatele města.

Komentáře