PŘÍBRAM/LEŠETICE – U bývalého vězeňského tábora pro politické odpůrce komunistického režimu Vojna v Lešeticích u Příbrami vyroste nová Alej svobody. Příbram zvítězila v grantové výzvě Nadace Partnerství, která výsadbu symbolických sametových alejí organizuje již počtvrté.
Samotná výsadba se uskuteční v sobotu 13. listopadu. Město akci uspořádá ve spolupráci s Hornickým muzeem Příbram, které při této příležitosti nabídne prohlídku památníku za symbolické vstupné. Výsadba proběhne podél polní cesty z osady Vojna na osadu Zavržice a památník Vojna. Jeden strom bude symbolicky vysazen v areálu památníku Vojna. Alej také kromě připomínky boje za svobodu, přispěje k zadržování vody v krajině a ochrana půdy před erozí.
„Novou cestu lemovanou stromořadím budou moci využívat nejen místní, ale také turisté. Na polňačku navazuje několik turistických tras, cyklotrasa a poutnická cesta Via Nova. Lokalita propojuje tři Vojny: nejvyšší vrch města Příbram dosahující výšky 667 metrů nad mořem a Příbramské pahorkatiny, osadu Vojna a památník, kde nyní leží Muzeum obětí komunismu a dějin uranového hornictví,“ popisuje Miroslav Kundrata z Nadace Partnerství.
Akci uspořádá město Příbram ve spolupráci s Nadací Partnerství. V pořadí již čtvrtou Alej svobody vysadí za pomoci dobrovolníků z řad partnerů i veřejnosti. Putovní výsadba navazuje na loňskou výsadbu Aleje svobody v Šatově, předloňskou sametovou Alej svobody vysazenou ve Vestci u Prahy ke kulatinám sametové revoluce a výsadbu Aleje svobody pod Řípem v roce 2018 k oslavám sta let Československa.
Novou cestu lemovanou stromořadím budou moci využívat nejen místní, ale také turisté. Na polní cestu navazuje několik turistických tras, cyklotrasa a poutní cesta Via Nova. Lokalita propojuje tři Vojny: nejvyšší vrch města Příbram (667 m n. m.) a Příbramské pahorkatiny, osadu Vojna a památník, kde nyní se nachází Muzeum obětí komunismu a dějin uranového hornictví.
V táboře Vojna byli nejdříve umístěni mezi lety 1947 až 1949 němečtí váleční zajatci; své jméno získal po nedalekém stejnojmenném vrchu. Po nuceném německém odsunu tam začal komunistický režim nezákonně a bez soudu soustředit své politické odpůrce. Na základě amnestie z roku 1961 tábor zanikl, zbylí vězni byli z velké části přesunuti do druhého příbramského tábora Bytíz. Ten byl posledním funkčním vězeňským táborem při uranových dolech. Vojnu pak do roku 2000 využívala armáda, v roce 2005 byl zrekonstruován a otevřen veřejnosti jako památník.
Komentáře
