Tomáš Mosler: „Statik je nadřazený stavebnímu úřadu“ – zánik domu č.p. 106

Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.

PŘÍBRAM – Tomáš Mosler se vrací k událostem okolo zbourání tří domů na Václavském náměstí v létě loňského roku.

Dne 30. 8. 2019 vydává Stavební úřad v Příbrami rozhodnutí – povolení k odstranění domů v Příbrami II, č.p. 104, 105 a 106. Toto rozhodnutí následně nabylo 2. 10. 2019 právní moci. Necelý týden poté, dne 8. 10. 2019, vzniká firma Meinland. Jedním z jejích jednatelů a spoluvlastníků je bývalý příbramský starosta, dnes radní města. Tato firma na konci roku 2019 kupuje uvedené domy od společnosti Ravak, a to za celkovou částku 6,6 milionu korun.

K části domu č.p. 106 – k bytu v patře, k půdě a sklepu – má od roku 1995 věcné břemeno užívání paní K. (ročník 1939). Paní K. nebyla stavebním úřadem zahrnuta jako účastnice řízení o odstranění domů (byla tzv. opomenutým účastníkem).

Zhruba dva roky se v místě plánované demolice nic nedělo. V polovině léta 2021 vyrůstá kolem domu č.p. 106 lešení a restaurátoři připravují sejmutí nástěnných maleb od Jana Umlaufa. Koncem prvního srpnového týdne se paní K. dostavila za příbramským starostou, aby zjistila, co se děje. Byla odkázána na stavební úřad.

Poslední záchvěv naděje

Stavební úřad navštívila paní K. ve středu 11. 8. 2021. Zde jí bylo kromě jiného sděleno, že stavební úřad kontaktuje zástupce stavebníka s tím, aby demolice byla přerušena, než bude vypořádáno věcné břemeno. (Tato skutečnost je doložitelná, stavební úřad se téhož dne obdobným způsobem vyjádřil i směrem k dalším osobám.)

Jak ovšem později vychází najevo, stavebnímu úřadu nebyly v té době ještě poskytnuty kontaktní údaje stavební firmy. Ani mu nebyl sdělen její název – přestože již probíhala demontáž střech ze sousedních domů.

Ve čtvrtek 12. 8. 2021 je odstraněna střecha domu č.p. 106.

V pátek 13. 8. 2021 proběhla na místě kontrola stavebního úřadu. Navzdory okolnostem, které jsme popsali výše, resp. kterým se ještě budeme věnovat, stavební úřad konstatuje, že je vše v pořádku.

Jak se zpětně ukázalo, k pátku 13. 8. 2021 byl rovněž datován dopis od advokátní kanceláře zastupující stavební firmu, kterým je paní K. s odkazem na § 140 stavebního zákona vyzvána k vyklizení nemovitosti.

Je to poněkud zvláštní načasování, když dům byl další den zbořen – dopis tak reálně vůbec nemohl včas dojít (je otázka, zda byl vůbec odeslán). To ovšem není jediná překážka řádného doručení dopisu. Ten je totiž adresován do Kladna – kde paní K. už zhruba dvacet let nebydlí. Což stavebník dobře věděl.

Protože začíná být zřejmé, že zde něco nehraje (zástupce stavebníka prý byl stavebním úřadem vyzván k odložení demolice, ale přitom již je pryč střecha), vyhledávám týž den paní K. a domlouváme se na dalším postupu.

Nejčernější den

Nastává sobota 14. 8. 2021. Původní plán můj a paní K. byl jednoduchý – vyřešit na poště plnou moc, abych ji mohl zastupovat před stavebním úřadem (v otázce opomenutého účastenství v řízení) a vůči majiteli domu (v otázce nevypořádaného věcného břemene).

Když se setkáváme na poště, zpočátku ještě netušíme, čeho se v tento den staneme svědky. O tom, že se schyluje k pokračování demolice, se dozvídáme právě až na poště.

Když přicházíme s paní K. na místo, k domu č.p. 106 v Mariánském údolí, již zde je Městská policie Příbram, zástupce stavební firmy, sousedé a stavební dělníci (hlavní stavbyvedoucí nebyl na místě přítomen). O něco později přijíždí Policie ČR.

Paní K. byla do té chvíle přesvědčena – vedena důvěrou ve stavební úřad a v jeho vyjádření ze středy 11. srpna – že demolice neproběhne. To, že je zbourání domu č.p. 106 neodvratitelné, zjišťuje až na místě.

Popisujeme veřejným orgánům situaci. Městská policie je vstřícná a nápomocná. Naopak příslušník Policie ČR příliš vstřícný není. Říká, že nemůže záležitost posoudit, že to je věc stavebního úřadu. Přitom se ale zároveň navzdory tomu předtím seznamuje se stavebními dokumenty, které mu předložil zástupce stavební firmy. (Ke statickým posudkům se ještě dostaneme v budoucím článku. Mimochodem, zástupce stavebníka nám tyto dokumenty nepředložil, ačkoli požadoval, aby se jimi paní K. řídila.)

Ne zcela srozumitelný přístup Policie ČR se projevuje i v okamžiku, kdy poukazujeme na to, že hrozí poškození majetku paní K. a majetku majitelky sousedního pozemku. Ukazuje se, že státní policie nemá v úmyslu nic preventivně chránit. Pokud vznikne škoda, ať to dotčené osoby řeší jako přestupek.

Společně s paní K. jsme odkazováni na existující demoliční výměr. Zmiňujeme, že zde neprobíhá standardní demolice dle stavebního povolení z roku 2019, ale – vzhledem k pokusu uplatnit nové statické posudky – neodkladná demolice.

To, že důvodem překotné demolice je statický posudek, později potvrzuje ve vyjádření k návrhu na řízení o obnově řízení i samotný stavebník: „Závady domů č.p. 104, 105 a 106 bezprostředně ohrožoval[y] životy nebo zdraví osob a statik nařídil neodkladné odstranění staveb, proto byla provedena demolice uvedených domů.“ (Pomíjíme následující nepravdivé tvrzení o neužívání bytu; text pokračuje pod obrázkem.)

Dokument stavebního úřadu o nařízení neodkladného odstranění stavby příslušník Policie ČR neviděl. (Pochopitelně, protože takové nařízení neexistuje.)

Absurdní situace vrcholí v okamžiku, kdy zástupce stavební firmy říká:

„Statik je v tuto chvíli nadřazený stavebnímu úřadu.“

Takové tvrzení nemá oporu v zákoně. Ostatně stavebník sám příslušné statické posudky stavebnímu úřadu poslal (v pátek 13. 8. 2021) – ale už nevyčkal na jeho rozhodnutí. Proč by je na úřad zasílal, pokud by stačilo vyjádření statika? (Respektive když měl k dispozici pravomocné povolení k „řádné“ demolici.)

Paní K. se později snaží dostat do domu. V tom je jí fyzicky zabráněno stavebními dělníky.

To je poněkud nestandardní postup, vzhledem k tomu, že věcné břemeno zakládá tzv. společenství práv. A vzhledem k tomu, že „zákaz“ vstupu do budovy je v závěru statického posudku nadepsán slovem „Doporučení“.

Později je se zástupcem zástupce stavební firmy (to není překlep, zástupce stavební firmy ani stavbyvedoucí nebyl v danou dobu na staveništi přítomen) za přítomnosti Městské policie Příbram domluveno, že alespoň zajistí fotodokumentaci stavu bytu (majetku paní K. v něm) před vyklizením a demolicí; s tím, že fotografie poté budou poskytnuty paní K.

Věci paní K. a jejího manžela jsou z bytu neuspořádaným způsobem vystěhovány do skladovacího kontejneru. (Investor se následně zaštiťuje podpisem manžela paní K. na dokumentu o řádném vyklizení. Tento dokument byl tak důležitý, že manželé ani nedostali jeho kopii.)

Ve večerních hodinách 14. srpna 2021 je dům č.p. 106 zbourán.

Co se dělo dál

Pozdější pokus o správní obranu v podobě návrhu na obnovu řízení byl zamítnut; konečný verdikt odvolacího orgánu v lednu 2022 zněl, že předmětná věc už neexistuje –„předmět řízení již zanikl (§ 66 odst. 1 písm. f) správního řádu)“.

V souvislosti se správním řízením lze zmínit, že v době podání návrhu na obnovu řízení dne 16. 8. 2021 – tehdy byl zároveň podán i návrh na bezodkladné přerušení demoličních prací – ještě existoval sklep, ke kterému paní K. rovněž měla věcné břemeno. K návrhu na přerušení demoličních prací se úřad vyjádřil až po měsíci, kdy už sklep skutečně neexistoval. (Text pokračuje pod obrázkem.)

Paní K. s manželem věnují v týdnech po demolici množství fyzických i psychických sil probírání a záchraně aspoň těch věcí ze skladovacího kontejneru, které smysl zachraňovat má. Část oblečení byla znečištěna. Okna, kotel a další součásti domu, jejichž pořízení manželé financovali – v souladu se závazky vyplývajícími z věcného břemene – z vlastních prostředků, jsou zničeny či zlikvidovány v rámci demolice.

Jednání paní K. s firmou Meinland o vypořádání věcného břemene popíšeme v samostatném článku.

Slíbených fotografií, dokumentujících stav věcí v bytě před vyklizením, se paní K. nikdy nedočkala.

Tomáš Mosler

Komentáře