Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Redaktor internetového média Příbramský bublifuk Tomáš Mosler se opět vyjadřuje k tématu údajně smyšlených referencí u příbramských zakázek.
V předchozím příspěvku jsem otevřel téma smyšlených referencí u příbramských zakázek. Řeč byla především o sloupcích v Pražské ulici, neboť odhalením nesprávné reference u této zakázky celá kauza začala. Nyní se podíváme na historii referencí chronologicky, od počátku činnosti firmy Staler pro město Příbram. Ještě než přejdeme k této historii, poznamenám na úvod, že dle oznámení pana starosty z minulého týdne podává město Příbram v této záležitosti podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
V tomto článku si mimo jiné ukážeme, jaké různé způsoby lze při zkreslování referencí uplatnit. Od nadsazené hodnoty prací přes reference od spřátelené firmy po činnosti, které neodpovídají realitě.
Firma Staler vznikla 19. března 2013. V Příbrami byla první významnější zakázkou této firmy akce s dlouhým názvem „Zateplení objektů MŠ Jungmannova 91, MŠ V Zahradě, Spojovací koridor v areálu obou MŠ“. Zadávací řízení bylo vyhlášeno na podzim 2014, zateplení probíhalo v roce 2015. Smluvní cena 6.847.796 Kč. Požadavkem na technickou kvalifikaci byly aspoň 3 stavební práce v celkové hodnotě přinejmenším 3 mil. Kč, přičemž nejméně jedna práce měla zahrnovat zateplení a výměnu výplní otvorů (oken, případně dveří).
Firma jako reference deklarovala zateplení a výměnu oken v ČOV Neveklov (subdodavatelsky), na firemní budově ve Věšíně a na rodinném domě. Zástupce firmy, pod kterou údajně měla společnost Staler zateplení ČOV v Neveklově uskutečnit, dementoval pravost potvrzení. V případě věšínské firmy pak existují dvě různé reference s různými cenami. (Ceny se přitom liší přesně o 1 milion korun.)
To by samo o sobě ještě nemuselo nic znamenat. Ale nesrovnalost představují i ceny deklarovaných referencí samy o sobě. Všechny zmíněné práce měly proběhnout v roce 2014 a deklarovaná cena v součtu činila 3.455.620 Kč. Jenže výkony (dle dnešního zákona tržby) firmy Staler za rok 2014 činily dle výkazu zisku a ztráty pouze 1.117.000 Kč (z výkazu nejsou patrné odložené příjmy).
KODUS – Jdeme nahoru. I bez výtahu
Jako výrazný aktér v příbramském veřejném stavebním sektoru se firma Staler etablovala zakázkou na rekonstrukci Komunitního domu pro seniory (tzv. KODUS) v Žežické ulici. Zadávací řízení bylo vyhlášeno na začátku roku 2016, přestavba probíhala v letech 2016 a 2017. Předpokládaná cena činila 29.500.000 Kč, cena nabídnutá Stalerem byla ve výši 16.701.682 Kč.
Požadavkem na technickou kvalifikaci byly aspoň 3 stavební práce v celkové hodnotě nejméně 15 mil. Kč, přičemž nejméně jedna práce musela zahrnovat výměnu či instalaci výtahu. Firma Staler uvedla jako reference výše zmíněné práce v MŠ Jungmannova, stavební úpravy pavilonu „I“ příbramské nemocnice, hrubou stavbu, zateplení a další práce v domově pro seniory v Luhu u Milína (reference uvádí pouze všeobecně „Luh“, konkrétní lokalitu na dotaz upřesnil jednatel hlavního deklarovaného dodavatele, firmy Caspina), rekonstrukci pečovatelských bytů v Milíně s montáží výtahu a stavební práce na nájemním domě v Lochovicích (tzv. Lopatárna).
Akce v MŠ Jungmannova a v příbramské nemocnici proběhly. První problém nastává u domova pro seniory v Luhu (jednalo se o přestavbu z bývalé čistírny vody). Firma tvrdila, že práce probíhaly v roce 2014. Jenže v té době už byl domov dávno v provozu. Budiž, datum může někdy být v referenci špatně. Drobná potíž je zde v tom, že domov byl zkolaudován dříve, než firma Staler vůbec vznikla.
Besídka v domově pro seniory v Luhu u Milína, jaro 2013;
Staler v té době teprve vzniká a chystá se v dalším roce tento domov vybudovat… (Fotografie: Milínský zpravodaj, červen 2013)
Další úskalí pak obnáší tvrzená instalace výtahu v pečovatelském domě v Milíně. (Připomeňme si, že montáž výtahu byla nezbytnou podmínkou kvalifikace.) Proč? Jediným pohyblivým mechanismem tam totiž ve skutečnosti je zvedací schodišťová plošina (za necelých 100.000 Kč). Viz projektová dokumentace a smluvní rozpočet (z této projektové dokumentace také pochází náhledový obrázek k tomuto článku; autorem je atelier Aspira).
Zdvihová plošina (nikoli výtah) v pečovatelském domě v Milíně
Rovněž reference z Lochovic úplně neodpovídá realitě, ale to už je poněkud okrajové. (Jednatel firmy Caspina tvrdil, že se jednalo o dva domy, ovšem jak vyplynulo z místního šetření Bublifuku, např. zateplení je pouze na jednom domě a tepelné čerpadlo v žádném.) Snad už jen poznamenám, že pouze samotná hodnota referencí od firmy Caspina pro tuto akci přesahuje částku 11 mil. Kč za rok 2014 – připomeňme si, že Staler ve skutečnosti vygeneroval za daný rok tržby ve zhruba desetinové výši.
Za zmínku stojí, že firmy Caspina a Staler byly v letech 2015–19 nepřímo personálně propojeny přes společnost HKR Metall. Viz obrázek níže.
Propojení (2015 až 2019) firmy Staler s firmou Caspina, která poskytla firmě Staler několik referencí (vizualizace: podnikani.cz)
Zajímavostí pro znalce příbramské zakázkové scény může být, že druhým uchazečem v pořadí (dle ceny) u zakázky na KODUS byla firma MTStav Příbram (nabídková cena 18.900.899 Kč). Ta je dnes v konkursu (ext. odkaz), pohledávky přes 40 mil. Kč, z toho přibližně 2 mil. Kč dluží městu Příbram.
Ale jen proto MTStav nezmiňuji. Tato firma totiž tehdy podala námitky kvůli mimořádně nízké nabídkové ceně. Námitkám nebylo vyhověno. Pro úplnost uveřejňuji protokol z druhého jednání hodnotící komise, která se otázkou nabídkových cen zabývala. (Mimochodem, do zadávacího řízení se tehdy přihlásilo 15 (!) firem. Kdeže jsou tyto časy zdravé konkurence ve světě příbramských veřejných zakázek.)
Na přelomu let 2016 a 2017 realizovala v Příbrami firma Staler parkoviště na Hvězdičce. (Smluvní cena 1.275.611 Kč.) Ani zde reference (poskytnuté subdodavatelsky; požadavkem v zadávací dokumentaci byly zkušenosti s pokládkou žulových kostek) dle mých zjištění neodpovídaly skutečnosti. Jako drobnou zajímavost lze uvést, že pátrání mě mimo jiné zavedlo do centrály společnosti PPF v Praze.
Deklarované akce v Evropské a Vinohradské ulici v Praze jsem následně ještě ověřil u Technické správy komunikací hl. m. Prahy, pokud by případně byly pozemky uvedeny jen orientačně. Ani zde přidělení těchto zakázek nepotvrdili. Také jsem si trochu osvěžil ruštinu, když jsem telefonicky zjišťoval na ambasádě Moldavské republiky, zda jim před lety v areálu (v němž není žádné parkoviště a z ulice je vjezd pouze do garáže) někdo vybudoval dlážděná parkovací místa.
Informační intermezzo
V této části v krátkosti shrnu aktuální dění související s kauzou. Shodou okolností jsem právě v den zveřejnění předchozího článku o zakázkách obdržel nové odmítnutí žádosti o informaci o složení hodnotící komise k zakázce na sloupky a žádosti o zápis o posouzení a hodnocení nabídek. (Krajský úřad předtím vrátil na základě předchozího odvolání věc zpět kvůli struktuře původního rozhodnutí, věcnými argumenty se zatím nezabýval.) Podal jsem nové odvolání.
Na základě dosavadní publikační činnosti k současné kauze jsem zaznamenal řadu ohlasů. V naprosté většině pozitivních (včetně zájmu o součinnost při zjišťování okolností a poskytování informací). Děkuji za ně.
Před pár dny jsem také zaznamenal určitý nepřímý náznak, který lze interpretovat i tak, že bych snad mohl v této záležitosti jednat pod čísi politickou vlajkou. Nestojí to za můj čas, jen pár vět na ujasněnou: Slabinou předmětného náznaku jsou fakta a logika. Zaprvé, to, že jsem byl v r. 2018 volebním kandidátem Šance pro Příbram, na těchto stránkách od počátku otevřeně deklaruji. Nezastávám žádnou politickou funkci a tyto stránky slouží čistě pro mé osobní názory. Zadruhé, kdybych snad býval potřeboval tuto kauzu předkládat v nějakém politickém kontextu, nebylo by nic jednoduššího, než při zjištění první nesrovnalosti upozornit na problém např. opozici a zůstat v závětří. Ale zde jsem šel „s kůží na trh“ sám za sebe; a kromě několika lidí – rozhodně ne politiků – v předstihu nikdo nic nevěděl.
V úterý 24. listopadu jsem se v souvislosti se současnou kauzou sešel, na svou žádost, s příbramským starostou (za účasti městského advokáta). Bez ohledu na to, jaké uskupení je zrovna v tu či onu chvíli u moci, mě zajímá naše město a současná záležitost mi přijde natolik podstatná a natolik se dotýkající veřejných zájmů, že jsem považoval za vhodné kromě publikační činnosti také jednat přímo s úřadem a nastínit svá souhrnná zjištění a poznatky.
Bohužel se část schůzky promarnila polemikou (bez mého podnětu) o mých názorech, místo důrazu na samotný problém a jeho řešení. Přesto jsme se byli ve finále schopni shodnout na tom, že město prověří také nově předložené informace a že bude hledat cesty, jak v budoucnu efektivně zabránit vzniku obdobných situací.
V dalším článku mám v úmyslu shrnout dění kolem zakázky na Nízkoprahové denní centrum. Tam po formální stránce proběhlo vše naprosto v pořádku. Zároveň ale už tehdy zaznívaly pochybnosti ohledně městských zakázek; záležitostí se dokonce zabývalo zastupitelstvo.
Občas slýchám dotazy, proč se „věnuji“ zrovna firmě Staler. Považuji za vhodné zopakovat, že firma Staler je pro mě jen „zástupcem“ problému. Vše začalo mou zvědavostí kolem zakázky na výsuvné sloupky (které shodou okolností realizovala zrovna tato společnost), od toho se odvíjí vše ostatní. Samotná firma jako taková mě nijak nezajímá, pouze se mi nelíbí její nepravosti ve veřejné sféře – stejně jako by se mi nelíbily u jakékoli jiné firmy.
Mým hlavním záměrem je zaprvé ukázat, co se u městských zakázek čas od času přihodilo – a k čemu přitom při mírně větší obezřetnosti nemuselo docházet. A zadruhé pokusit se, byť nepřímo, o to, aby kontrolní mechanismy u zakázek fungovaly lépe než dosud a aby všichni dodavatelé mohli férově soutěžit. Takový výsledek by byl ku prospěchu všem – občanům, městu i poctivým firmám.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk