Tomáš Mosler: Kauza městských zakázek pokračuje, město podalo trestní oznámení

Tomáš Mosler.

Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.

PŘÍBRAM – Tomáš Mosler se opět vyjadřuje k tématu údajně smyšlených referencí u příbramských zakázek.

Při zasedání příbramského zastupitelstva 7. prosince 2020 sdělil p. starosta nové informace týkající se kauzy městských zakázek, které se Příbramský bublifuk od minulého měsíce publikačně věnuje: Město obdrželo vyjádření k podnětu, který předložilo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Město podalo trestní oznámení kvůli příslušným zkresleným referencím. Pověst města údajně devalvují spekulace v médiích. 

Co se týká městského podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ten byl vypořádán bez opatření. Vzhledem k tomu, že v podnětu byly řešeny pouze zakázky zadané dle nového zakázkového zákona (platného od r. 2016), který již nestanovuje správní delikty a který odpovědnost za řešení případných problémů ve značné míře přenáší přímo na zadavatele a účastníky, není tento závěr nijak překvapivý. (O souladu s formálními náležitostmi aktuálního zakázkového zákona jsme již psali minulý týden, vydaném před oznámením tohoto rozhodnutí.)

Budeme sledovat, zda tento první závěr ÚOHS bude město považovat za dostačující, nebo zda požádá úřad o přezkum i ve věci několika starších zakázek, kde se rovněž vyskytly u referencí a čestných prohlášení problémy. (KODUS a Nízkoprahové denní centrum – o těchto problémech jsme již psali a p. starosta byl také osobně informován.)

Na tyto dřívější zakázky se vztahuje předchozí zakázkový zákon, který Úřadu pro ochranu hosp. soutěže umožňuje rozhodnout (na rozdíl od dnešní úpravy) o konkrétních opatřeních, mj. kvůli předložení nesprávných referencí. Zkusí město zabojovat o symbolickou spravedlnost a ochranu zakázkového prostředí také u těchto zadávacích řízení? Čas na úřední přezkum se u zmíněných starších zakázek neúprosně krátí.

Podáno trestní oznámení

Z vyjádření ÚOHS také vyplynulo doporučení, aby se město ve věci protiprávního jednání dodavatele obrátilo na orgány činné v trestním řízení. K tomu p. starosta dne 7. 12. 2020 uvedl: „Dnešního dne jsem tedy podal příslušné oznámení na Policii České republiky, rozšířené o další informace, které město v mezidobí obdrželo.“

Tento krok p. starosty lze hodnotit jednoznačně pozitivně.

Žádné spekulace, prostá fakta

Pan starosta se také vymezil proti „spekulacím v médiích“. Dílem všeobecně, dílem ve vztahu k nízkému počtu účastníků (dodavatelů) u některých zakázek. K počtu účastníků se ještě dostaneme, nyní jen krátce k první části. Zazněla slova o snaze zachovat férové zakázkové prostředí a dobrou pověst města, která „je v současné době devalvována různými spekulativními soudy v médiích“.

Bohužel bez konkrétní informace se lze jen dohadovat, jaké spekulativní soudy mají být trnem v oku (a jak by mohly ohrožovat pověst města). Veškerá má sdělení a závěry k předmětné kauze vycházejí z faktů.

Chvílemi se bohužel zdá, jako kdyby snad z pohledu radnice bylo větším rizikem pro pověst města to, že někdo upozorní na problém – právě proto, aby se zlepšilo zakázkové prostředí a pověst města – než existence problému samotného.

Jenže ani za nešťastnou zakázku na sloupky v Pražské ulici (nešťastnou z hlediska navrženého způsobu realizace a doprovodných skutečností), ani za smyšlené reference jisté stavební firmy občan Mosler (ani média obecně) nijak nemůže.

Statistiky zakázek

Nyní k tvrzení konkrétnímu: V souvislosti s prezentací Meet the Buyer z minulého týdne p. starosta při zasedání zastupitelstva také uvedl: „Určité spekulativní soudy o tom, že se u zakázek vyhlašovaných městem firmy nechtějí hlásit, jsou zcela scestné.

Bylo rovněž zmíněno hodnocení zIndex spolku Ecolab. (Toto hodnocení se zaměřuje na praxi zadavatelů veřejných zakázek. Na web Ecolabu se určitě podívejte, jsou tam přehledně k dispozici podrobné údaje k jednotlivým zakázkám, včetně např. porovnání počtu účastníků vůči průměrnému zjištěnému počtu.)

Výše citovaná věta už představuje uchopitelný argument, ke kterému se lze jasně vyjádřit.

Potíž je v tom, že statistiky města i spolku Ecolab (jakož i údaje ze zakázkového profilu města) nedostatek konkurence spíš potvrzují, než vyvracejí. Nejdříve několik obecných grafů (článek pokračuje pod obrázky):

Počet nabídek u zakázek města Příbram dle statistik Ecolabu (souhrn všech zakázek za několik posledních let): 1 nabídka – u 66 zakázek; 2 nabídky – u 59 zakázek; 3 nabídky – u 57 zakázek; 4 nabídky – u 26 zakázek; 5 nabídek – u 27 zakázek; 6 a 7 nabídek – po 5 zakázkách; 8 nabídek – u 3 zakázek; 9 nabídek – u 3 zakázek; 10 a více nabídek – u 5 zakázek. Zdroj: Ecolab

Statistiky nabídek u veřejných zakázek a u veřejných zakázek malého rozsahu (bez rozlišení charakteru dodávky) za rok 2020. Zdroj: město Příbram

Jak lze vidět v prvním grafu výše, u 182 z 256 realizovaných zakázek (tj. 70 %; bez rozlišení charakteru dodávky) v posledních letech podali nabídky nanejvýš tři dodavatelé. (Jak je patrné z procentuálního srovnání u grafu, město Příbram dosahuje u tohoto konkrétního kritéria ve srovnání se všemi hodnocenými městy průměrných výsledků.)

Jak již bylo zmíněno, grafy výše představují všeobecný přehled všech zakázek, ze kterého ještě nutně nevyplývá ten či onen počet uchazečů konkrétně u zakázek stavebních. Je samozřejmě skvělé, že se např. do výběrového řízení na úklidové služby pro městský úřad přihlásilo 13 firem.

Ale zde je nutno předeslat a zopakovat, že výhrada ohledně omezené konkurence se týkala a týká oboru stavebních prací, v němž se pohybuje příslušná firma poskytující zkreslené reference. Když se podíváme na dražší stavební zakázky (s nabídkovou cenou vítěze nad 6 mil. Kč) za poslední zhruba dva roky:

V průměru to vychází na necelé 3 účastníky. Chápu, že tuto hodnotu někdo může považovat za skvělé číslo; takový názor nikomu neberu. Osobně si myslím, že např. 1 účastník u zateplení DPS v Hradební ulici je (i při zohlednění vývoje situace ve stavebnictví za poslední roky) ve zjevném kontrastu např. oproti 15 účastníkům v případě KODUSu (16,7 mil. Kč; rok 2016).

Lze rovněž poznamenat, že ve jmenovitém přehledu nejsou uvedena zadávací řízení, která byla zrušena, resp. vyhlášena znovu. U sedmi výše jmenovaných stavebních zakázek přitom k opakovanému vyhlášení došlo ve třech případech, z toho dvakrát kvůli nízkému počtu účastníků. Nechť posoudí každý sám, i ve světle této skutečnosti, nakolik jsou vyjádření o nedostatečném počtu uchazečů scestná.

 

Dodávám, že výše uvedené detailní informace k jednotlivým dražším stavebním zakázkám za poslední období nejsou úplné. V profilu zadavatele (města) v Národním elektronickém nástroji zatím nejsou k dispozici údaje o účastnících u některých aktuálních zakázek. Statistický průměr tak může zlepšit (a obavy ze slabší konkurence utlumit) např. počet uchazečů u zakázky na zateplení městských bytových domů u OC Skalka. Zde již byla na konci listopadu podepsána smlouva s vítězem a výsledek zadávacího řízení by měl být předán (dle zákonné lhůty) ke zveřejnění nejpozději dnes (10. prosince 2020).

K uvedeným statistikám (uvádím je zde kvůli polemice ze strany města) doplňuji: Nemám z nich radost. Zároveň nikde netvrdím, že za tato čísla může město. (Ovšem nemohou za ně ani média.) Podstatou uvedení těchto čísel je podnět k úvaze, zda na poli veřejných stavebních zakázek v současnosti v Příbrami vždy existuje zdravá rivalita.

A právě to je pointa, kterou se vracíme zpět k hlavnímu tématu: Lze doufat, že například i aktuální zjištěné skutečnosti ohledně zkreslených referencí povedou k určitým systémovým změnám. Právě i vyšší obezřetnost ve věci referencí může ve výsledku napomoci co nejférovějšímu konkurenčnímu boji. A takové podmínky mohou nalákat další uchazeče.

Na možnost postupu města vůči nedůvěryhodným dodavatelům jsem se již p. starosty dotázal před deseti dny (zatím bohužel bez odpovědi). Obecným systémovým řešením by pak mohla být např. úprava městské „zakázkové směrnice“, která by v aktualizovaném znění specifikovala, nad rámec zákonných ustanovení, kdy a jak mají být ověřovány referenční zakázky předpokládaného vítěze zadávacího řízení. (O kontrole referencí jsem už obšírněji psal v závěru minulého textu.)

Tomáš Mosler

Komentáře