PŘÍBRAM – Na věž Svaté Hory se po devíti letech vrátila tzv. Svatohorská hvězda, nicméně rozdělila obyvatele města na dva tábory. Jedni její návrat vítají, druzí si myslí, že svítí až příliš intenzivně. Svatá Hora názory obou skupin vnímá a zohlední je po ukončení zkušebního provozu.
Před několika dny příbramská veřejnost zaznamenala návrat Svatohorské hvězdy na věž Svaté Hory. Ovšem část lidí tento prvek vnímá negativně, protože je v noci intenzita světla ruší. „Na návrat věčného světla máme jak kladné tak i negativní ohlasy, když bych řekl, že ty kladné značně převyšují. Tento prvek se na Svatou Horou vrátil po devíti letech, při rekonstrukci v roce 2015 totiž došlo omylem k odstřižení přívodu elektřiny a světlo se nám podařilo obnovit až nyní,“ vysvětluje Jan Traxler ze Svaté Hory s tím, že bylo například potřeba vyřešit přívod elektrického proudy z 80 metrů vzdáleného místa.
Ovšem na velký jas si stěžují například lidé bydlící u příbramského bazénu. „Svítí mi to do obličeje celou noc… Čí to byl zase nápad,“ uvedl například Jan Antonín. Podle Svaté Hory ale obnovený zdroj má nižší svítivost, než měl ten původní. „Pouze jsme na Svatou Horu vrátili prvek, který tam byl a měl by tam být,“ říká Jan Traxler s tím, že zapínání a vypínání světla je řízené elektronicky podle internetových hodin. Z historie víme, že již 6.11. 1661 byla zavěšena lampa na věžičku Svaté Hory, která zářila jasným světlem jako maják do dalekého okolí.
V současné době světlo je ve zkušením provozu a pak se případně jeho výkon ještě upraví. „Názory jak příznivců, tak kritiků světla vnímáme, určitě je zohledníme při vyhodnocování zkušebního provozu,“ ujišťuje Traxler.
Je pravdou, že devět let je dlouhá doba, abychom zapomněli na to, že Svatohorská hvězda ke Svaté Hoře vždy patřila a tak jak jsme si odvykli, tak si zase časem zvykneme.
Zde několik ukázek z Knihy Františka X. Holase – Dějiny poutního místa mariánského Svaté Hory u Příbramě, vydané v roce 1929:
„Z odkazu poustevníka Havránka r. 1658. Na tuto věžičku zavěšena 6. listopadu 1661 lampa darovaná od p. Lidmily Dvořické, rozené hraběnky Šlikové z Pozaunu. Na jedné straně byl znak dárkyně, na druhé vyryt nápis: „Illma Dna Dna Ludmila Dwořeckiana, nata Schlikiana de Pozaun F. T.“ Na třetí straně byl nápis: „anno Dni M. DC. LXI. die 16. 7. bris“ (září). Když vystavěna nová věž nad chrámem, zavěšeny zvony na ní až dne 30. dubna 1661. Tato lampa zářila v noci jasným světlem jako maják do dalekého okolí. Zbožní křesťané vidouce je, klekali a Matku Boží uctívali vroucí modlitbou, poroučejíce sebe i svou rodinu v její mocnou ochranu. Balbín praví, že když ponejprv zářící tuto lampu viděl, dlouho se domníval, že je to hvězda. (str.183)
…. Aby pak i v noci svítilo světlo naše před lidmi a rozněcovalo se srdce lidské k pobožnosti, hned jak se počne tmíti, rozsvěcuje se lampa a vynáší se vzhůru do výšky, kteráž jest nad kostelíčkem a té se svítí celou noc. Praví se, že v temné noci jest to světlo viděti na míle. A mnozí z okolních obyvatelů mají ten dobrý obyčej, že u večer svolávají všecku svou čeleď a po světle obrátiše se tváří k svatohorské kapličce, hlasitě se s čeládkou modlí a Matičce Boží se poroučejí… (str.276)
Komentáře
