ČR – Vodní záchranáři upozorňují na vysoký počet lidí, kteří na českých vodních plochách přišli o život; jen od začátku srpna došlo nejméně k jedenácti případům utonutí. Problém může způsobit alkohol, přeceňování vlastních sil nebo třeba nepozornost.
Na Slapech jsou záchranáři neustále v pohotovosti. Ať jsou tropy, nebo pošmourno, Slapská přehrada láká lidi pořád. A letos, kdy je zahraniční cestování kvůli pandemickým omezením problematické, to platí mnohonásobně.
Záchranář z Vodní záchranné služby ČČK Slapy Daniel Vičan uvádí, že jen na počtu výjezdů je vidět, o kolik více Čechů zůstalo letos oproti loňsku v tuzemsku. Podobné je to i na dalších přehradách a nádržích, které vodní záchranáři hlídají. Odhadují, že tuto sezonu budou mít až o třetinu víc zásahů.
Jedním z prohřešků rekreantů je například to, že za sebou plavci podle záchranářů při plavbě netáhnou bójku, která jim však může zachránit život. Jsou díky ní viditelní pro lodě a zároveň jim pomůže, když po cestě dojdou síly. „Velmi časté je, že lidé skákají z lodí, z hausbótů, z mol… Rozehřátí skočí do vody a už nevyplavou,“ popsal další problém prezident Vodní záchranné služby ČČK David Smejkal.
Něco takového se stalo před týdnem na Orlické přehradě. Muž skočil z lodi do vody, na hladinu už ale nevyplaval. Ještě začátkem týdne po něm pátrali policejní potápěči a taky vodní záchranáři se sonarem. Podle svědků muž skákal za jízdy. Podle mluvčího jihočeské policie Jiřího Matznera je možné, že si způsobil nějaké komplikace už při samém skoku. Tělo se objevilo až v sobotu.
Minulý víkend se stal osudným pád z lodi dalšímu muži – na Dráchovském jezu na Lužnici. Pátrání trvalo do úterka. Na Sázavě pak jen minulý týden utonulo pět lidí.
Před skoky do vody varují i záchranáři na Slapech, kde se ze dne na den mění výška hladiny. „Ta hladina půjde dolů a najednou tam nejsou dva metry, ale jenom třeba metr,“ vysvětlil Vičan.
Důrazně taky varují před alkoholem, ať už na lodi nebo ve vodě. Podle Vičana stačí mít v sobě pár piv a může se utopit i dobrý plavec. V případě dětí pak platí nespouštět je z očí a na lodi jim vždy obléknout vestu. Počet utonulých se v posledních letech drží pod hranicí dvou set. Poslední oficiální statistika je z roku 2018, kdy takto zemřelo 185 lidí.
Letos na některých místech záchranáři upozorňují na nárůst případů. Jen za červenec a polovinu srpna už mají desítky výjezdů k tonutí. A už teď je jisté, že ve vodě dosud zemřelo minimálně třicet lidí.
Dalším příkladem od začátku srpna je smrt dvou mladíků, po nichž potápěči pátrali pět dní. Ti se ztratili u Sázavy nedaleko Soběšína na Kutnohorsku. Těla obou chlapců byla několik set metrů od tábořiště, kde se ubytovali. 6. srpna zase utonula sedmapadesátiletá žena v broumovském Cihelném rybníku. Její tělo nalezli až hasiči.
A jeden z posledních případů je z 9. srpna, kdy přišla o život devětasedmdesátiletá plavkyně poté, co ji strhl proud na jezu Kaňov na Benešovsku. Ten je znám jako velmi nebezpečný.
V podobných případech mohou být na místě jako první svědci bez výcviku. Tragédií může skončit jejich snaha tonoucímu pomoct. Na rizika spojená se zachraňováním upozornila preventivní akce v Jablonci nad Nisou.
Vodní záchranáři mají loď, vestu, zkušenosti, jenže právě ty laikům chybí. „Tonoucí vás velice rád použije jako bójku, lehne si na vás, šlápne vám na hlavu, udělá cokoliv, aby se dostal ke vzduchu. Pokud na tohle nejste připravení a vycvičení, tak je velká šance, že skončíte i s ním,“ vysvětlil předseda Vodní záchranné služby ČČK Jablonec nad Nisou Jakub Mottl.
Lepší je hodit do vody něco, čeho by se mohl chytit – ať už je to kruh nebo kus dřeva. Instruktorka Kateřina Havlová si během akce poprvé vyzkoušela roli tonoucího. „I když to bylo hrané, tak jsem velmi rychle ztratila pojem o prostoru a o čase. Když chytíte křeč, cokoliv a vlastně najednou máte z vody strach, tak je třeba se zklidnit,“ vyprávěla.
Při záchraně tonoucího rozhoduje každá vteřina a tak je nejdůležitější co nejrychleji přivolat odbornou pomoc. Nejlépe zavolat linku 112.
Komentáře
