PRAHA/PŘÍBRAMSKO – Senátorky a senátoři schválili na své 15. schůzi 88 nominací na udělení nebo propůjčení státního vyznamenání. Jednotlivé osobnosti byly vybrány za přínos společnosti v různých profesních oborech či výjimečnou odvahu při boji za své hodnoty a přesvědčení, ať už je bránily myšlenkově či přímo na bojišti. Jedním z nich je i brigádní generál Karel Mareš.
O jeho vyznamenání prezidentem republiky usilovala obec Kosova Hora, kde na sklonku svého života žil, společně s ředitelem Hornického muzea Příbram historikem Josefem Velflem a rodinou válečného hrdiny generála Karla Mareše už třikrát. Bohužel zatím vždy marně.
Letos návrh na vyznamenání Karla Mareše podal senátor za Příbramsko Petr Štěpánek. „Navrhl jsem letos generála Karla Mareše na vyznamenání Řádem Bílého lva, protože považuji pana generála z jednoho z našich nejvýznamnějších zástupců za války ať v britském královském letectvu, nebo později za jeho působení v Rusku a myslím si, že si toto vyznamenání zaslouží,“ konstatoval senátor Petr Štěpánek.
Před 30 lety se na rehabilitaci generála Mareše podílel také ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. „Na základě písemné žádosti o navrácení generálské hodnosti a uskutečnění rehabilitace in memoriam se díky tehdejšímu prezidentu Václavu Havlovi, jako nejvyššímu veliteli čs. branné moci, podařilo jeho rozkazem č. 9 z 13. dubna 1990. Jinými slovy, pouze osm vojenských osobností bylo tehdy rehabilitováno dříve, než Karel Mareš,“ připomíná Velfl s tím, že ve srovnání s dalšími vojenskými osobnostmi, které se již dočkaly vyznamenání, je přínos a význam Karla Mareše pro stát a demokracii zcela výjimečný.
Jihočech Karel Mareš byl prvním byl prvním velitelem slavné československé 311. bombardovací peruti RAF za II. světové války ve Velké Británii. Kromě toho byl také účastník protirakouského odboje jako československý legionář v době 1. světové války, účastník bojů československé armády v roce 1919 proti Maďarům na Slovensku a Podkarpatské Ukrajině, jeden z nejslavnějších československých letců meziválečného období, hrdina nejprve domácího protinacistického odboje v legendární ilegální skupině Tří králů (Balabán, Mašín, Morávek), poté uprchl do exilu a podíle se na organizování československých letců na ve Velké Británii.
Jako již zmíněný první velitel slavné 311. čs. bombardovací peruti RAF ve Velké Británii se také účastnil prvního náletu spojenců na Berlín. Je nositel nejvyššího britského leteckého řádu DFC, po převelení do SSSR měl zásluhy o budování 1. čs. armádního sboru jako zástupce náčelníka Československé vojenské mise v Moskvě generála Heliodora Píky. „Byl dekorován vysokými československými a spojeneckými válečnými vyznamenáními. Po únoru 1948 byl na základě vykonstruovaných obvinění perzekvován i s rodinou, degradován na vojína, pronásledován StB a skončil jako zemědělský dělník státního statku v Kosově Hoře. Není mnoho vojenských osobností, které se mohou pochlubit takovýmto životopisem,“ dodává Josef Velfl.
Seznam navržených osobností Senátem ČR najdete ZDE.
Komentáře
