Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
V tomto textu se podrobněji věnuji úspěšné správní žalobě proti městu Příbram, resp. Středočeskému kraji. Jednalo se o případ, kdy město Příbram (a následně Středočeský kraj) bez odpovídajícího zdůvodnění odmítlo žádost o informaci. Šlo o specifickou záležitost; příslušnou žádostí jsem požadoval poskytnutí kopie trestního oznámení, které město Příbram zhruba před rokem a půl podalo ohledně nesrovnalostí u veřejných zakázek. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 31. května 2022 se žádost vrací k dalšímu řízení. V této věci nyní publikuji úplné znění rozsudku i svůj komentář k případu.
Nejprve uvádím hlavní části rozsudku Krajského soudu v Praze (redakčně upraveno; „žalovaným“ je míněn Krajský úřad Středočeského kraje, „povinným subjektem“ pak město Příbram):
|
Celý rozsudek je k dispozici zde.
Poté, co mi dal v dubnu v související věci (otázka poskytnutí podnětu města k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, taktéž ve věci nesrovnalostí u veřejných zakázek) částečně za pravdu Úřad pro ochranu osobních údajů, tak mé argumentaci nyní v druhé části přisvědčil soud.
Jsem samozřejmě rád, že mi bylo dáno za pravdu. Rovněž dikce, s jakou soud rozsudek formuloval, je velmi osvěžující. Je zřejmé, že zájem o správné rozhodovací postupy a o transparentní veřejnou správu není zbytečný.
Na druhou stranu by podle mě bylo mnohem lepší, kdyby podobné situace vůbec nenastávaly – kdyby rozhodnutí bylo v pořádku hned napoprvé.
Jak je možné, že dvě úřednice s právním vzděláním nebyly schopny opakovaně (řízení se již v minulosti, na základě odvolání v rámci řízení, jednou vracelo na město) odmítnutí žádosti odpovídajícím způsobem odůvodnit? Proč musí rozhodovací praxi úřadu, jehož chod si všichni platíme z daní, „usměrňovat“ ve svém volném čase občan-laik?
V této souvislosti také nezbývá než se znovu ptát, proč město nedávno zahájilo – ze všech právníků – v oblasti vyřizování žádostí o informace spolupráci právě s úřednicí, která se v minulosti podílela na předmětném chybném rozhodnutí na krajském úřadě. (Na tento problém jsem upozorňoval již před zahájením spolupráce.)
V návaznosti na předmětné nesprávné rozhodnutí města a kraje mi starosta města nedávno připisoval „očerňování odbornosti některých osob“. V čem spočívá očerňování, pokud občan poukáže na to, že úřad zkrátka někdy rozhoduje chybně? Jak by se mělo správně napsat, že právní povědomí úřadu má v některých případech mezery?
Proč starosta města odváděl pozornost od daného problému planou kritikou na adresu obyvatel? Je pro vedení města důležitější „zamlouvat“ nedostatky v úředních postupech (a vymezovat se proti občanům, kteří na ně poukazují), než se zasadit o zjednání nápravy?
Klíčová otázka zní: Dozvíme se od vedení města, co hodlá udělat pro zlepšení rozhodovacích mechanismů? Takové zlepšení by totiž bylo přínosem pro všechny občany Příbrami.
Závěrem si dovolím zopakovat, co jsem již uvedl nedávno: Snaha o maximální transparentnost radnice a o řádné rozhodovací postupy města může někdy působit jako boj s větrnými mlýny. Rozsudky jako tento jsou – společně s podporou a zájmem čtenářů, za což děkuji – vzpruhou v tomto úsilí.
Tomáš Mosler
Komentáře
