PŘÍBRAM – V posledních dnech se opět živě diskutuje na téma opravy příbramského bazénu. O ní se mluví od roku 2014, ale bohužel stále nezačala. Důvodů proč, je několik, ale tím hlavním bylo, že z původních 250 milionů se cena vyšplhala ke 400 a tak město původní projekt ořezalo, ale i tak se odhadovaná cena pohybuje okolo 350 milionů korun.
Vedení města chce, aby novou částku opět posvětilo zastupitelstvo, k tomu ale už došlo loni a nyní se bude zřejmě postup opakovat. Zároveň ale radnice říká, že chce začít co nejdříve samotnou zakázku začít soutěžit, aby se mohlo začít stavět, co možná nejdříve. Ovšem celý projekt má jak celou řadu zastánců, tak i odpůrců a to jak z řad politiků, tak i odborné či laické veřejnosti.
Nicméně to nic nemění na tom, že stav budovy příbramského bazénu není úplně ideální. Podle Sportovních zařízení města Příbram v posledních letech přibylo mnoho technických závad na zařízení, instalacích i na samotné budově. Opravy se prodražují a ztrácejí na efektivitě.
K dlouhodobým problémům jako je zatékání do budovy, významný únik tepla přes okna, systémy rozvodů vody a odpadů na hranici životnosti a dosluhování mnohdy původního technického vybavení, se přidávají i další poruchy a nutné opravamy. „Je více než jasné, že tento trend se bude dále prohlubovat. Takřka každá závada vyžaduje nyní neúměrnou finanční zátěž a počet firem, které jsou ochotné za opravy ručit se téměř rovná nule,“ komentuje situaci Jan Slaba, ředitel Sportovních zařízení města Příbram (SZM).
V loňském roce se například opravovala výrazná část vybavení sauny, kdy stav dřevěného nábytku a celé potírny nevyhovoval z bezpečnostního hlediska. Sauna se navíc potýká s technickými problémy ve smyslu špatného průchodu odpadních trubek či nedostačující elektroinstalací pro současná saunová kamna. Také odvětrávání sauny není v ideální kondici.
Komplikovanou opravou prošla parní kabina, kde vyvstal problém s elektroinstalací, v tobogánech byly vyspraveny výtluky a praskliny. Dalším problémem bazénu, jenž bude brzy nutné řešit je podle Slaby i například celkově zastaralá technologie čištění vody. Tedy pískové filtry, čerpadla, trubky, různé ventily, UV lampy či netěsnící nádrže. „Vyměňovat tyto komponenty jednotlivě, a navíc v prostorech, které stavebně nevyhovují, trpí korozí a praskáním zdiva nemá ve výsledku kýžený užitek. Bohužel jsme se ale také dostali do fáze, že některá zařízení už nelze ani opravovat. Velmi často se potýkáme s protékajícím, nebo naopak nepropustným potrubím, promáčeným zdivem či selháváním systémů. Velkým problémem je únava stavebních materiálů, díky čemuž se nám například odlepují dlaždičky, nebo opadává omítka,“ dodává ředitel SZM.
Původně podle radnice měla rekonstrukce bazénu začít v polovině letošního roku. Ovšem nyní podle vedení města bude záležet na tom, zda zastupitelstvo schválí nový finanční strop, který se podle odhadu pohybuje okolo 350 milionů korun. „Ačkoli děláme pro udržení aquaparku v provozu maximum, tak technický stav budovy i vybavení přestává být únosný a rekonstrukci vyhlížíme s očima na stopkách, kdy nemůžeme garantovat jeho další provoz v řádu let, a to především s ohledem na bezpečí návštěvníků, zaměstnanců, a ekonomickou efektivitu provozu. Obávám se, že již není na co čekat,“ říká závěrem Jan Slaba.