Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – V posledních dnech je živo okolo dění v Galerii Františka Drtikola. Zastupitelka za Spojence Markéta Škodová kritizuje vedení této městské příspěvkové organizace jejím ředitelem Janem Freibergem. Svůj názor na situaci v galerii nám poslal nyní kurátorka umění Radoslava Schmelzová.
Její text níže přikládeme:
Co to znamená, když místo odbornosti, rozhodují politické zájmy a kdy je pomluva trestný čin. Jako příklad bude sloužit kauza příbramské zastupitelky Markéty Škodové (Spojenci), která veřejně označila Galerii Františka Drtikola a jejího ředitele Jana Freiberga za ostudu města Příbram. O tom píše teoretička, historička umění a kurátorka Radoslava Schmelzová.
Markéta Škodová, členka opozice (koalice Spojenci) v zastupitelstvu města Příbram, (mandát získala na základě 1584 hlasů) z pohledu trestního zákona může čelit podezření z pomluvy kvůli lžím uvedeným na jednání zastupitelstva města Příbram 24.4. 2023 a následně v článku o Galerii Františka Drtikola v Příbrami, který vyšel dne 26. 4. 2023 na webu pribram.cz. V současnosti jsou v tomto ohledu podnikány procesní kroky. V případě, že „čin je spáchán tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem“, hrozí pachateli odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. Možná by se opozice měla zamyslet nad tím, kdo ji v městském zastupitelstvu prezentuje.
Cílem politického marketingu je moc
Paní Škodová se profesionálně specializuje na persvazivní a politickou komunikaci. Cílem persvaze je přesvědčit a ovlivnit lidi, ale ti ještě mají určitou míru svobodné volby. Cílem politické komunikace je jen jedno – podílet se na výkonné moci. Jedním nástrojů je politický marketing ovlivňující veřejné mínění bez diskutování témat. Za toto Škodová těsně před volbami do zastupitelstva dne 13. 9. 2022 v Cynikově podcastu kritizovala tehdejší příbramské radní.
Je proto s podivem, že právě politického marketingu využila při útoku na GFD a jejího ředitele v médiích. „Fakta“, která Škodová prezentovala na zastupitelstvu dne 24. 4. 2023 a to bez jakékoli diskuse s ředitelem Janem Freibergem a s nezávislou odbornou veřejností, dva dny poté 26. 4. vydal pribram.cz jako její článek Škodová: Sláva a úpadek Galerie Františka Drtikola. Jen o den později 27. 4. 2023 se stejnému tématu věnoval Václav Dvořák (člen koalice Spojenci) v článku Postřehy z dubnového zastupitelstva. Součástí politického marketingu je pečlivá analýza a zmapování subjektu, analýze ředitele GFD zastupitelka podle svých vlastních slov věnovala desítky hodin, ovšem bez odborných znalostí současného umění a současného uměleckého provozu galerií a muzeí. Výsledkem je zveřejnění nepravdivých či zkreslených informací a amatérských hodnotících soudů.
Právě Dvořák, její koaliční partner si v komentáři k jednání zastupitelstva položil otázku, proč „tyto věci“ o galerii dokáže zjistit nová opoziční zastupitelka, a ne placení funkcionáři. A sám si nechtěně odpověděl: „Tak to vážení čtenáři vypadá, když místo odbornosti rozhodují politické zájmy.“
Sláva Galerie Františka Drtikola v Příbrami
Článek Škodové začíná hodnocením bývalé ředitelky galerie paní Hany Ročňákové, která ve vedoucí pozici pracovala více než 20 let. Škodová uvádí: „Se dvěma stálými zaměstnanci byla schopna zrealizovat 12 výstav ročně...“ Z odborného hlediska to znamená, že ani jedna z výstav nemohla získat a nezískala recenzi v odborném tisku právě pro krátkost svého trvání, důsledkem je odsunutí galerie na samý okraj české výtvarné scény, což znamená znemožnění zpětné odborné vazby, a tedy profesionální selhání. Galerie nežádala o granty, jejichž získání je měřítkem kvalitního programu. Nelze plošně vše odmítnout, ale to je právě výhradně záležitost odborné diskuse, nikoli politické.
Jako příklady programu galerie, která zvládala 12 výstavních projektů ročně, si vezměme některé její hojně navštívené výstavy:
Každoroční Czech Press Photo je hotová výstava přebíraná a zakoupená od společnosti Czech Photo a dodávaná i s plánem instalace. Odborný kurátorský vklad je tak vyloučen. Jan Freiberg ji ponechal ve výstavním programu, aby navázal částečně na koncepci předchozího vedení.
Každoroční pronájem prostor GFD pro vánoční výstavu betlémů, ředitel/kurátor nepracuje na koncepci, odborném zpracování tématu, ani instalaci děl.
2014 – tvorba Heleny Fejkové pod názvem ART INSPIRATION. Putovní hotová výstava, která jak uvádí na https://www.helenafejkova.cz/“ je k dispozici pro další zájemce.“
2014 – Krysáci – opět hotová výstava, která cestuje po celé ČR (Zlín, Praha, Telč, Brno, Karviná, Kroměříž, Třinec a další) představuje loutky a scény z dětského seriálu.
2011, 2014, 2018 Hry a klamy – opět hotová výstava od liberecké IQ Landia o.p.s., která cestuje po celé ČR s desítkami repríz, v Příbrami ji bývalá ředitelka „uvedla“ třikrát.
2018 až 2019 – výstava loutek, rekvizit, dekorací a ilustrací k filmu Fimfárum je opět putovní projekt z produkce MAUR film, instalaci zvládnou instalační pracovníci.
2020 Imaginárium putuje od roku 2010 z místa na místo, instaluje ji skupina výtvarníků, řemeslníků a umělců s Matějem Formanem.
U převzatých reprízovaných většinou komerčních projektů a výstav, jejichž cena se pohybuje řádově ve vysokých desítkách až nízkých stovkách tisíc, galerie nepotřebuje kurátorský koncept, nerozhoduje o výběru děl a obsahu, musí je pouze technicky nainstalovat. Takovéto komerční počiny předpokládají nejen vyšší návštěvnost a nižší diváckou náročnost, ale i vyšší ceny, do nichž se promítá i odbornost původní autorů. Jedním dechem se však paní Ročňáková chlubí, že umělcům za výstavy nikdy neplatila, z čehož plyne, že raději dávala peníze komerčním společnostem.
Pád Galerie Františka Drtikola v Příbrami
Bývalá ředitelka Hana Ročňáková si svého nástupce jako členka komise vybrala ve veřejném výběrovém řízení. A co je zcela zásadní, přijala tím také jeho novou koncepci pro GFD, obsahující i návrh na znovuvybudování příbramského ateliéru Františka Drtikola, nebo zřízení v ČR jedinečné expozice virtuální reality. Svoji koncepci ředitel Jan Freiberg systematicky naplňuje, ale je za to neustále osočován. Galerie vydala Mapu soch ve veřejném prostoru Příbrami, kterou se právě paní Ročňáková snažila zpochybnit na Facebooku. Galerie přivádí do Příbrami významné osobnosti české výtvarné scény (vynikající fotograf Ivan Pinkava, malíře Lubomír Typlt, Ondřej Maleček, Josef Bolf, sestry Válovy nebo Vendula Chalánková). Škodovou vysmívané zřízení kavárny a bytu pro rezidenční pobyt umělců je obvyklé vybavení dnešních galerií.
Ředitel Freiberg pravidelně získává dotace od Ministerstva kultury ČR, což je odborné ocenění jeho práce, nikoliv příležitost k zcizení finančních prostředků z veřejného rozpočtu. Zdržení vydání knihy fotografa Sitenského je jediné pochybení, za něž se Jan Freiberg omluvil a finanční prostředky vrátil. Analýzu dotací Škodové je třeba interpretovat s odbornou znalostí specifik kulturní scény, autorského zákona a uměleckého provozu. Tím paní zastupitelka nedisponuje, pokud ovšem nevychází ze zkušeností své amatérské literární tvorby vydávané pod pseudonymy Jan Lopata či Ropa Interior. Komická je její kritika, že umělecká (!) replika Ateliéru Františka Drtikola od Vojtěcha Radakulana (jeden z vítězů prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2022) se nepodobá dobovým fotografiím. Ne, paní zastupitelka opravdu netuší, o čem vlastně píše.
Od nástupu Jana Freiberga se v politických kuloárech hovoří o udavačských e-mailech posílaných na městské zastupitelstvo veřejně známou osobou z kultury (jméno autorka článku zná, zdroj prozrazovat nebude), které kritizovaly ředitele za nedodržování pracovní doby. Což je lež, která i přes její vyvrácení „žije“ dál vlastním životem a tuto lež použila bez ověření ve svém textu i zastupitelka Škodová.
Stálá expozice Františka Drtikola – poněkud zašlá perla
Tristní povědomí o stálých expozicích regionálních galerií reflektuje třeba článek Ondřeje Chrobáka, šéfkurátora Moravské galerie v Brně Od slov k činům (Art & Antiques, 2014): „Bezprecedentní série konferencí, kolokvií a panelových diskuzí na téma stálých expozic byla důkazem, že minimálně dotčené regionální galerie cítí zodpovědnost a vážnost situace.“ Další skutečností je, že stálé expozice mají právě sbírkotvorné instituce, kterou GFD, jak už si i Škodová povšimla, zatím není. Z odborného hlediska je zásadní, že expozice nereflektuje nové trendy ve výstavnictví, kde jsou už zcela běžné třeba intervence současných umělců, kteří stálé expozice dočasně doplňují.
Zastavme se ještě u pana Václava Švendy (koalice Spojenci), profesí středoškolského učitele, v současnosti radního pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch za Středočeský kraj, který vyzývá na Facebooku pana Freiberga k rezignaci kvůli stagnaci galerie. Jaké projekty ve své funkci pan radní podpořil? Jako ilustrativní příklad zmíním Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK PODĚBRADY 2023, který kraj podpořil částkou 2 miliony korun. Projekt návštěvníkům přináší program největších hvězd filmového hudebního průmyslu a špičku domácí populární scény. Jedná se o nákladný, ryze komerční projekt zábavního průmyslu bez jakékoli edukační hodnoty.
K návštěvnosti galerie, kde se nic neděje
Jan Freiberg nastoupil v prosinci 2019. V březnu 2020 začala pandemie covid 19 a restrikce trvaly zhruba do července 2021. Galerie byly řadu měsíců zavřené. Návštěvnost muzeí a galerií ve Středočeském kraji se propadla o 55 %. Výstavní termíny se měnily a posouvaly do dalších let. Návštěvníci se vraceli jen pomalu. V článku Škodové nenajdete o pandemii ani zmínku.
Přes všechny dopady covidu na návštěvnost galerií i s divácky náročným program se Galerie Františka Drtikola v roce 2023 dostává s návštěvností do čísel srovnatelných s návštěvností rodinných komerčních projektů bývalé paní ředitelky.
Každé době její umění
V roce 2022-23 uvedl Freiberg do Příbrami Martina Zeta, významného performera, konceptuálního umělce a sochaře, který v roce 2022 byl nejčastěji vystavovaný český autor. Výstavu, jejíž jsem byla kurátorkou, jsme koncipovali na míru GFD a regionálnímu tématu historie těžby olova.
Sponzorská finanční podpora od Kovohutí Příbram (roční obrat kolem 2 miliard Kč) se přes dlouhá jednání neuskutečnila. Zapříčinila to válka na Ukrajině, která zvýšila mnohonásobně ceny plynu a fakt, že kulturní politika hutí má jiné priority než městskou galerii. Nakonec bylo nutné od hutí olovo nakoupit.
K výši honoráře významného umělce, lze podotknout, že v Česku dlouhou dobu instituce umělce neplatily, místo toho nabízely chimérickou prestiž. Kvůli ignoranci institucí je v současnosti řešen tzv. status umělce, jehož cílem je oceňovat uměleckou tvorbu jako práci, nikoliv za tvůrcovu kratochvíli či hobby. Možná by paní Škodová měla provést podrobnou analýzu rozpočtu a honorářů umělců třeba na Hudebním festivalu Antonína Dvořáka.
K výstavě Martina Zeta byl vytvořen doprovodný program na téma stavu krajiny Příbramska po těžbě olova (přednášky bývalého ředitele divize Kovohutí Příbram In. Zdeňka Kunického, geochemika profesora RNDr. Martina Mihajleviče CSc., geologů jako RNDr. Václav Cílek, CSc. a RNDr. Radek Mikuláš z AV ČR). Martin Zet vytvořil desítky artefaktů, odlil olověný zvon, uspořádal komentovanou prohlídku.
Podle zřizovací listiny GFD jejím úkolem od města je výchova, vzdělávání a kulturní rozvoj obce a nikoli pouze zábava a návštěvnost. Současnou uměleckou scénu představují autoři, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní specialisté, stejně je tomu tak u kurátorů, teoretiků a historiků umění. Současné umění je dnes zcela jinde; podporuje kritické myšlení, občanskou společnost, vzdělávání prožitkem, sleduje regionální i celospolečenská témata rezonující komunitou atp. U výstav pro děti lze jako na skvělý příklad odkázat na autorské kurátorské projekty Sladovny Písek, které vedle edukativního obsahu a umělecké poetiky mají i hojnou návštěvnost.
Ředitelka Hana Ročňáková formovala vkus příbramské kulturní veřejnosti více než 20 let programem odpovídajícím její době a generaci. Není tedy divu že, po jejích výstavách známých klasiků českého umění, výstavách regionálních umělců nebo snadno přijímaných koupených komerčních projektech může být malá část příbramského publika z nových progresivnějších projektů ředitele Freiberga překvapena. Přesto po všech dopadech covidu na kulturu se i s divácky náročným programem Galerie Františka Drtikola v roce 2023 dostává do čísel srovnatelných s návštěvností zhusta vytvářenou rodinnými komerčními projekty bývalé paní ředitelky.
Politická zakázka, aneb kdo vlastně usiluje o odvolání Jana Freiberga?
Otázkou je, zda celá účelová kauza kolem ředitele GFD byla politická zakázka koalice Spojenci nebo osobní politické a etické selhání zastupitelky Škodové? Jsem historička umění, regionálním politickým půtkám nerozumím a rozumět nechci, nicméně mám právo na některé otázky se ptát. Je to už podruhé, co musím veřejně reagovat na diskreditační útoky vedené z regionálního tisku různými osobami, nyní paní Škodovou, které veřejně poškozují nejen dobré jméno ředitele GFD Jana Freiberga, galerii jako takovou a v širším kontextu i moji práci a profesní pověst.
Radoslava Schmelzová, kurátorka umění
Komentáře
