Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Koncem minulého roku vznikl v Příbrami A-tým, což je vlastně skupina příbramských architektů a další odborníků na urbanismus a dopravu, který by se rád podílel na tvorbě veřejného prostoru ve městě. Do tohoto tématu patří i diskuze na zastupitelstvu 17. února, kde se mluvilo o revitalizaci příbramských „Křižáků“.
Zastupitel za Šanci pro Příbram Vladimír Král se ptal vedení města, proč na obnovu této lokality nebyla vyhlášená architektonická soutež, kterou radnice ještě pod vedením Jindřicha Vařeky slibovala. Jindřich Vařeka odpověděl, že je odpůrcem architektonických soutěží, které podle něj jen slouží k tomu „aby každý architekt, který jde kolem, dostal nějaké peníze“.
Jindřich Vařeka o architektonické soutěži na zastupitelstvu 17. února:
S tímto vyjádřením ale členové A-týmu nesouhlasí. Přikládáme jejich vyjádření:
Cítíme potřebu zareagovat na slova pana Jindřicha Vařeky, kterými včera na jednání zastupitelstva města Příbram komentoval architektonické soutěže. Jeho výroky o tom, že tyto soutěže jsou zbytečné, pořádá je jen veřejná sféra a nikoli soukromí investoři, protože těm se nevyplatí, a že slouží k tomu, „aby každý architekt, který jde kolem, dostal nějaké peníze“, jsou mylné a matou veřejnost.
Architektonické soutěže v ČR nevypisují jenom veřejné instituce jako města nebo ministerstva, značný podíl tvoří právě i soutěže vypisované soukromými investory. Takových se v minulosti zúčastnila i řada členů A-týmu. Za všechny jmenujme například soutěže firem Sekyra Group, Central Group, Česká spořitelna, Penam z holdingu Agrofert, ale i menších investorů jako Vinařství Sonberk nebo JRD. Některé z těchto soutěží jsou mezinárodní. Známý je návrh české architektky Evy Jiřičné, který zvítězil ve velké mezinárodní architektonické soutěži společnosti Central Group na nové řešení lokality po nefunkční telekomunikační budově bývalého Telecomu na Žižkově. Odborná porota vybírala z návrhů od 98 architektonických ateliérů ze 30 zemí celého světa, účastnila se i taková slavná jména světové architektury jako například Sou Fujimoto z Japonska, Ian Ritchie z Velké Británie nebo Richard Meier z USA.
Soukromé společnosti mají situaci jednodušší pouze v tom, že se narozdíl od veřejných zadavatelů nemusejí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek. Obecně však lze říci, že tuzemský soukromý sektor produkuje právě i díky soutěžím mnohdy kvalitnější architekturu než sektor veřejný. Řada českých měst a obcí si ale již nesporné výhody architektonických soutěží pro veřejný prostor a stavby uvědomila a pořádá je pravidelně.
Práce architektů a projektantů je pak honorovaná stejně jako jakákoli jiná profese. V otevřených architektonických soutěžích jsou honoráře určeny navíc jen pro několik nejlepších návrhů, ostatní účastníci žádnou odměnu za mnohdy několikatýdenní práci nedostávají.
Architektonická soutěž je vhodná pro řešení takových zadání, která jsou buď velmi komplikovaná, nebo se jedná o velmi významnou veřejnou stavu města (náměstí, divadlo, radnice, bazén atd.).
Pro zájemce přikládáme dokument popisující architektonické soutěže, který připravil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha). ZDE
V Příbrami, 18. února 2020
A-tým
Komentáře
