PŘÍBRAM – Ve středu 21. dubna to bude dle dochovaných pramenů 710 let od roku 1311, kdy spatřil světlo světa první písemný dokument o činnosti hutě v okolí Příbrami. Je jím listina datovaná právě 21. 04. 1311, dle níž pražský měšťan Konrád z Příbrami se svými syny postupuje huť pražskému biskupovi Janovi IV. Z Dražic.
Huť se nacházela v okolí Příbrami. V této listině se neuvádí, o jakou huť šlo a kde se přesně nacházela, proto se objevily dohady, zda nešlo o huť železářskou kdesi u Podlesí. Hornicko-archeologická, hutnicko-historická a mineralogická zkoumání však dosti věrohodně naznačují, že se mohlo jednat o stříbrnou huť, která pracovala již na sklonku 13. století u Pilského potoka v Brdech nad Bohutínem. Průzkum zde prokázal hornické a hutnické podnikání od 13. do počátku 16. století.
Před 10 lety v rámci oslav kulatých 700 let byla odhalena pamětní deska na dovezeném kovohuťském kameni za Bohutínem v Brdech za Hájenkou U Prokopa u cesty (zelená turistická stezka, cyklostezka k Pilské vodní nádrži). Je tam také odpočinkový přístřešek pro turisty. V těchto místech byly nalezeny pozůstatky hutnické činnosti.
Před 10 lety k výročí 700 let hutnictví a 225 let Kovohutí byla sepsána kniha autorů Karla Vurma a Zdeňka Kunického. V eletronické podobě ji najdete ZDE.
Hutníci vyrobili za celou 710letou historii hutnictví na Příbramsku od roku 1311 do konce roku 2020 téměř 2,022 milionu tun olova (výroční 2miliontá tuna byla loni 25. června 2020) a necelých 5,3 tisíce tun stříbra. Do 70. let minulého století se olovo vyrábělo z koncentrátů rud těžených převážně v příbramských dolech – a od roku 1973 už jen recyklací olověných odpadů, zejména autobaterií. Stříbro se vyrábí také již jen recyklací průmyslových odpadů. Výroba je sledována prostřednictvím historických pramenů, knih, výrobních deníků a v posledních letech v rámci elektronických databází.
Miroslav Jarolímek,
marketingový manažer
Kovohutě Příbram nástupnická, a. s.
Komentáře
