PŘÍBRAM – Před 289 lety dne 11. ledna 1732 se narodil Jan Antonín Alis, významný hormistr, huťmistr, horní správce a báňský rada. Jeho jméno nese hlavní březohorské náměstí. Zároveň letos uplyne 220 let od jeho úmrtí. A to 19. září. Patřil k předním uznávaným osobnostem z řad odborníků v rámci báňského podnikání v Čechách v 18. století. Jeho působení je významně spjato se Středočeským krajem (Kutnohorsko, Příbramsko, Jílovsko atd.).
Jan Antonín Alis se narodil se 11. 1. 1732 ve Vysoké Peci u Příbrami (byť v lednovém vydání městského zpravodaje Kahan je mylně uvedený rok 1711 pozn. aut.) a patřil k nejvýznamnějším osobnostem z řad odborníků v rámci báňského podnikání v Čechách 2. poloviny 18. století. Po absolvování Hornického učiliště v Jáchymově se stal nejprve roku 1750 praktikantem v březohorském báňském závodě v Příbrami, následně byl roku 1755 jmenován směnmistrem a později huťmistrem v Kutné Hoře. Po roce 1770 byl vyslán do Ostravy, kde učinil první ověřený a lokalizovaný nález uhlí.
V době hlubokého úpadku a vleklé krize hornictví na Příbramsku byl povolán tyto problémy řešit. Záhy slavil aplikací svých metod úspěch. Roku 1772 ve funkci hormistra a huťmistra se stal průkopníkem hlubinného dolování v březohorském stříbrorudním revíru. Podle jeho návrhu byl roku 1779 zaražen v Příbrami na Březových Horách důl Vojtěch, původně s názvem Nová jáma.
V 80. letech 18. století byla na Březových Horách dle Alisových plánů vybudována i nová úpravna rud, vybavená na tehdejší dobu nejmodernějším technickým zařízením. V roce 1789 stál v Příbrami u otevření dolu Anna. Tyto doly se zapsaly do dějin evropského i světového hornictví několika primáty (důl Vojtěch dosáhl v r. 1875 poprvé na světě 1000 m svislé hloubky, důl Anna se stal ve 30. letech 20. století nejhlubším v Evropě, v těchto dolech došlo poprvé v rámci rudních revírů Rakouska k aplikaci parních strojů atd.).
„Především jeho zásluhou se březohorský revír v Příbrami vymanil z předchozí hluboké krize a zařadil se v 19. století mezi nejvýznamnější v Evropě i na světě, kdy se zde vytěžilo okolo 90 % zásob stříbra a olova v rámci celého Rakouska-Uherska,“ připomíná význam Jan Antonína Alise ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.
Jan Antonín Alis zemřel 19. 9. 1801 v Příbrami. V polovině října roku 2009 mu v rámci programu 48. ročníku sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice byla bráně statku současného městského radního a zastupitele za ANO Jiřího Holého, jenž Jan Antonín Alis od roku 1772 vlastnil, slavnostně odhlalena pamětní deska.
Jeho jméno také nese hlavní březohorské náměstí, které už léta volá po celkové opravě. Společně totiž s Komenského náměstím v Příbrami III. je jediným náměstím, které se ještě nedočkalo výraznější obnovy. Radnice slibovala na podzim uplynulého roku vyhlášení architektonické soutěže na celkovou revitalizaci této veřejné plochy.
Komentáře
