PŘÍBRAM – V našem rozhovoru reaguje Pavel Čámský na diskusi z květnového zasedání příbramského zastupitelstva na téma podpora turismu v našem městě.
Na zastupitelstvu starosta v bodě Různé vysvětloval, jak je to s podporou turismu v našem městě i ve vztahu k Turistické oblasti Brdy a Podbrdsko. Co tomu říkáte jako člověk, který se o turismus ve městě i v Brdech zajímá?
Dělá to na mně dojem, že město jako podporu turismu vnímá péči o občanskou vybavenost. To je však zásadní nepochopení problému. Jde o dvě různé věci. Například revitalizace Nového rybníka je především péčí o občanskou vybavenost. Je zaměřená zejména na obyvatele města, jakkoli si dovedu představit, že by Nový rybník mohli využívat i návštěvníci. Pokud jde o vybavení a různé atrakce, udělalo se toho na Nováku hodně a je to velmi sympatické. Doufejme, že litorál bude schopen zajišťovat čistou a nezávadnou vodu v celém obrovském rozsahu koupaliště po celou sezónu, protože dotace čerstvé vody do něj je jeho největší bolestí. Časem třeba dostanou návštěvníci areálu i širší možnosti stravování a občerstvení než pouze v bistru, a přibudou další atrakce i pro dospělé a seniory než hlavně pro děti. Pro turisty by mohl být v areálu atraktivní kemp, jeho kapacita a vybavení však neodpovídají současným standardům. Město jej ale ani turistům nabízet nechce. Kemp v oblasti Příbrami a Brd by byl přitom nanejvýš potřebný.
Napojení Nového rybníka na oblast Fialáku a Lesoparku Padák by při promyšleném přístupu hodnotu této rekreační zóny zvýšily. V každém případě si zaslouží Nový rybník i v této, ještě asi nikoli konečné podobě, pochvalu. Věřím, že to byly a jsou rozumně investované prostředky, ačkoli, jak jsem již na začátku zmínil, v této podobě je z hlediska cestovního ruchu význam areálu jen okrajový.
Něco jiného je však Zelená páteř. Je dobře využitelná jak obyvateli města, tak jeho návštěvníky, hlavně cyklisty. Její význam by se ještě zvýšil bezpečným propojením severního okraje města kolem Příbramského potoka směrem k Trhovým Dušníkům, s jižním okrajem v oblasti Brodu, Lešetic a okolí Vojny – a samozřejmě napojením Zelené páteře do Brd. To už by byl významný počin, který by přinesl užitek nejen občanům města a byl by turisticky velmi atraktivní.
Zmínil jste Brdy. Jaký význam podle vás mají pro turismus v našem městě?
Zcela zásadní. V Příbrami jsou jen tři cíle – Svatá Hora se Svatohorskými schody, Hornické muzeum a Památník Vojna, za nimiž sem turisté jezdí. Všechny se nacházejí na okrajích města. I v něm najdeme několik pozoruhodností, ale nejsou to cíle, kvůli nimž by někdo z druhého konce republiky vážil do Příbrami cestu. Nemůžeme tu turistům nabídnout jinde obvyklá romantická podloubí, historií dýchající krámky, hospůdky a kavárničky, měšťanské domy a paláce a centrum města pro turisty zatím představuje poušť, kam je nic neláká. I ty hlavní turistické magnety oslovují jen relativně omezené cílové skupiny vyznavačů religiózní, montánní a vojenské turistiky.
Je tu ale krásné okolí našeho města, členité, zalesněné a velmi malebné. Dokonce i ty výsypky dolů za Brodem mají svůj půvab. Především jsou tu však Brdy, nejvyšší (a jediné) středočeské pohoří, opravdové hory, pod nimiž Příbram leží a s nimiž bezprostředně sousedí. S málo narušenou přírodou, s tajemstvím dlouholeté nepřístupnosti, s Fabiánem, s pozůstatky vojenského využívání atd., které umožňují celoroční využití a lákadlo z hlediska cestovního ruchu pro největší cílové skupiny – pro turisty, cyklisty a částečně i pro běžkaře. Obrovský potenciál Brd ještě zdůraznilo vyhlášení CHKO, která jim dává punc zachovalosti a cenné přírody. Naše město je mimořádně důležitým východiskem do Brd, snadno dostupná a jako největší sídlo regionu může nabídnout turistům zázemí a služby, které nemají a mít nebudou nejen v Brdech, ale ani v obcích kolem nich. Příbram můžeme srovnat s Vrchlabím v Krkonoších, Klatovy na Šumavě, Jabloncem v Jizerských horách anebo Popradem v Tatrách. Ty ovšem svůj potenciál maximálně využívají, Příbram vůbec. Návštěvníci Brd v našem městě mohou najít ubytování, stravování, obchody a další služby, které potřebují a pro něž se zde zdrží. Záleží jen na nás, jak vstřícné a přívětivé prostředí jim vytvoříme, aby se zde zdrželi co nejdéle a město využili i pro trávení dalšího času, neboť se nikdo nebude celé dny zdržovat jen v lesích. To zatím neděláme. Ani zdejší podnikatelé a živnostníci a nedělá to ani město.
Sám jste řekl, že město je turistická poušť…
Ano, tak tomu bohužel je. Ve vnitřním městě chybí atraktivity, které by do něj turisty přivedly a udržely je tam. Ernestinum s Muzeem III. odboje a Galerií F. Drtikola a Dům Natura (o němž pořádně nevědí ani mnozí Příbramáci) to při vší úctě nespasí. V Pražské ulici (a okolí) chybí příjemná bistra, krámky se suvenýry a starožitnostmi, místními specialitami a atmosférou, která dotváří nezaměnitelný genius loci místa a města. Přímo ve městě chybí opravdu hodně zajímavý cíl. Takovým by mohlo být Muzeum betlémů – vždyť jsme nejvyhlášenější betlemářskou oblastí. A také samostatné Městské muzeum. Máme bohatou historii a nemusíme být odkázáni jen na to, kolik prostoru nám vyhradí Hornické muzeum. Svatohorské schody mají ohromný potenciál, který by nám všichni záviděli – a je nevyužitý. Sterilní centrum starého města s obchody, které najde každý v každém jiném městě, žádným lákadlem nejsou a nebudou. A restaurace zavřené o víkendech a nabízející univerzální stravu, stejnou v Chebu, Berouně, Jihlavě nebo v Ostravě, také nezaujmou.
Co hledáte ve městě, kam přijedete na dovolenou? Místní speciality, rarity, zajímavosti a suvenýry, které jinde nenajdete. Chcete dýchat jeho atmosféru, cítit pohodu, relaxovat a bavit se. Je snad tohle možné v centru Příbrami? Nechci plakat nad škodami, způsobenými hazardem s archeologickými vykopávkami při rekonstrukci TGM, jsou prostě pryč. Ale mnohé můžeme změnit k lepšímu – za předpokladu, že město, podnikatelé a živnostníci potáhnou za jeden provaz, město je bude motivovat a skutečně jim pomáhat, postará se o vznik a provoz nějakého toho muzea, zajistí moderní informační a orientační systém a funkční veřejnou hromadnou dopravu, navázanou na záchytná parkoviště na okraji města (aby auta neotravovala jeho centrum). Záleží na vůli, ochotě a také vizionářství místních obchodníků a podnikatelů (jaké tu např. máme echt-příbramské nebo brdské suvenýry – a že by jich mohlo být?), ale i radnice a městských zastupitelů. Město prý pomáhá podnikatelům v cestovním ruchu, říkal starosta. Mám třeba špatné informace, ale v čem, prosím? Jak? Některá města dotují nějakou částkou nově zřízená lůžka v ubytovacích zařízeních nebo nová místa v restauracích. Pomáhají s parkovacími místy pro hosty, poskytují bonusy na služby zajišťované městem (odpady, nájmy apod.). V Berouně například mají hned tři rozhledny. Tady? Nic z toho tu nevidím, ale třeba mi to je utajeno. Nechtěl bych křivdit. Ale abych nemluvil jen o radnici. Co pro podnikatele v turismu dělá místní hospodářská komora? Pořádá snad pro ně (za symbolickou cenu) speciálně zaměřené kurzy a semináře? Vždyť tady jsme nikdy turismus nezažili – chybí tu s ním zkušenosti, a kde je mají ti podnikatelé honem nabrat? Dnes je město turistická poušť, ale nemusí být. Stačí chtít a něco proti tomu dělat.
Očekávalo se, že modernizovaný aquapark přitáhne do Příbrami spoustu lidí… Vy tento názor nesdílíte?
Ano, to se čekalo a věřím, že by jich dost přijelo, i když pochybuji, že tolik, aby si na sebe to zařízení vydělalo. Ale to je dnes už akademická debata. Rekonstrukce nakonec proběhne podle nějakého plánu B, nebo C, bude méně rozsáhlá a nejspíš zajistí funkční provoz bazénu a několika dalších atrakcí, Příbramákům však bude doufejme sloužit dobře – a to je asi to hlavní. Aquapark by však ani v onom maximalistickém pojetí nebyl pro rozvoj turismu v Příbrami zásadní. Uživatelé těchto zařízení jsou specifičtí. Tito lidé se následně nerozejdou po městě, nebudou jej poznávat, konzumovat jeho další služby, neubytují se tu, nedají vydělat jiným než nanejvýš provozovatelům toho aquaparku. Z hlediska turismu je jejich přínos zanedbatelný.
Turisté jsou přínosem pro obec, pokud se rozptýlí po jejím území, využívají služeb, které poskytuje (ubytování, stravování, občerstvení, obchody, muzea, galerie, parkoviště, MHD, společenské a kulturní akce, infocentra, taxislužbu, zdravotnické služby, úschovny, půjčovny a servisy, průvodce) – a pro ně města zabezpečují různé atrakce (turistické vláčky, festivaly, zábavní centra, atraktivní mobiliář, prohlídkové trasy, slavnosti apod.). Pak je turismus pro obec přínosem, protože dává vydělat jejím obyvatelům, poskytuje jim nové pracovní příležitosti a obci z něho plynou také nemalé příjmy. Turisté a návštěvníci Hornického muzea, Svaté Hory nebo Památníku Vojna dají snad vydělat těmto institucím, ale pro obec nebudou přínosem, pokud město nenavštíví a nesetrvají v něm dostatečně dlouhou dobu. To se zatím neděje – návštěvníci po prohlídce zpravidla hned město opouštějí, aniž by komukoli jinému dali vydělat. Prozatím je tomu tak i v případě turistů, směřujících do Brd. Míří rovnou na parkoviště po jejich obvodu, zmizí v lesích a odpoledne zase do svých domovů. Jen část z nich se možná zastaví na nákup v obchodních centrech, někteří možná navštíví krátce Svatou Horu nebo HM, výjimečně i Vojnu, ale do města je nic netáhne. Dokud pro ně neučiníme město atraktivní, nedáme jim o tom vědět a nezačnou je vnímat jako zázemí, schopné jim poskytnout spoustu služeb a zábavy, sotva můžeme očekávat pozitivní změnu.
Dnes bychom měli podporu turismu zaměřit dvěma směry – na pozitivní propagaci města jako takového a jako východiska do Brd a CHKO a na rozvoj infrastruktury – služeb pro turisty, ve městě. To je z velké části na místních podnikatelích, ale ti musí cítit motivaci – jasný signál od radnice, že jejich aktivity jsou a budou vnímány pozitivně a také konkrétně podporovány. Město by také mělo být pro jeho návštěvníky přehledné, neměli by v něm bloudit, ale snadno se dostat na místa, která si přejí navštívit. Velmi důležitá je funkční MHD a její srozumitelný systém i tarifní řád. V optimálním případě by právě MHD měla zajistit, aby si turisté a návštěvníci své vozy nechávali na odstavných parkovištích (P+R) na okrajích města a dále pokračovali MHD buď do města, nebo do Brd (Orlov, Kozičín, Bohutín, Obecnice). Rozumně nastavené tarifní podmínky v MHD pak mohou přimět turisty k tomu, aby ve městě využili tamních služeb a dali vydělat jeho obyvatelům i obci.
Zmínil jste Turistický vláček. Ten město má, ale chce se jej zbavit. Jak se na to díváte vy?
Ano, to je zrovna takový paradox. Když se pořizoval vláček v době, kdy město nedělalo nic pro to, aby sem turisty přilákalo, zdejší služby se na ně neorientovaly, považoval jsem ten vláček za hloupost a vyhozené peníze. Dnes, kdy se otevřela šance sem turisty dostat, považuji za stejnou hloupost se jej zbavovat. Ovšem za předpokladu, že radnice míní svoji podporu turismu vážně a chce to vyjádřit konkrétními kroky a opatřeními. Jinak tu je opravdu ten vláček zbytečný – pokud slova o podpoře turismu městem jsou jen verbálním cvičením.
A co Turistická oblast Brdy a Podbrdsko – destinační společnost? Město je v ní údajně velmi aktivní. Jak ta může situaci změnit k lepšímu?
Říkáte údajně, což znamená, že si nejste jist. Patrně jste tedy její aktivity nezaznamenal. Ta společnost má, resp. měla by, potenciál skutečně turismus u nás podpořit, nastartovat, rozjet a učinit z Brd a Podbrdska turistickou destinaci srovnatelnou s těmi nejvyhlášenějšími u nás. Musela by však zaměřit své úsilí k řešení praktických otázek – hlavně k rozvoji návštěvnické infrastruktury a k propagaci regionu. Od svého založení v roce 2018 se dostala k tomu, že v listopadu loňského roku zprovoznila svůj web, který je však bohužel jen částečně funkční, rozběhla svou prezentaci na Instagramu a Facebooku, kde se ovšem omezuje na sdělení, že Brdy jsou krajinou ticha, a teď teprve snad představí první propagační brožurky. Za dobu své existence to není moc velký posun vpřed. Jsou jistě věci, které může jen těžko ovlivnit – třeba souhlas s vyznačením sítě cyklotras v CHKO Brdy. Tohle bych TO ani nevyčítal. K tomu konečně dojde letos v létě a bude to opravdu významný krok dopředu.
Něco jiného je však razantní uchopení celé problematiky turismu v regionu a zapojení nejen obcí, ale také soukromých subjektů, působících v cestovním ruchu – ubytovatelů, stravovatelů, průvodců, dopravců a dalších poskytovatelů služeb. A masivní pozitivní zviditelnění celého regionu na celostátní úrovni s využitím a zdůrazněním jeho specifik a jedinečností (kde to ticho zas tak mnoho zájemců nepřivede). To se zatím, pokud je mi známo, neděje. Nemluvím už vůbec o tom, že TO je vymezena hranicemi Středočeského kraje a de facto vůbec nepokrývá nemalou část Brd v kraji Plzeňském. Těžko pak hovořit i o nějaké koordinaci aktivit. Koneckonců i v zájmovém území je členy TO jen několik obcí – a ještě méně těch, které mají své katastry na území CHKO Brdy. Proto mi tvrzení o funkčnosti TO připadá zatím přinejmenším krajně optimistické a je otázkou, zda se dnes kryje s realitou.
Komentáře
