JINCE – Bojovník z východní fronty 2. světové války, generálporučík ve výslužbě Miloslav Masopust, se narodil přesně před 100 lety. Významné jubileum oslavil ve společnosti příbuzných a přátel, válečných veteránů, ale především „svých“ vojáků – dělostřelců – u 13. dělostřeleckého pluku „Jaselského“ v Jincích. Poblahopřála mu rovněž ministryně obrany Jana Černochová, první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč a další významní hosté.
„Patříte k jednomu z posledních hrdinů 2. světové války, kteří jsou tady ještě s námi. Jste pamětníkem těžkých bojů čs. vojáků na Dukle a během osvobozování Československa. Vždy pro nás budete symbolem vlastence, který ze všech sil bojoval za svobodu vlasti. Takoví hrdinové, jako jste vy, jsou velkým vzorem především pro mladou generaci občanů,“ uvedla v proslovu ministryně obrany a vyzdvihla také Masopustovu činnost osvětovou.
„Na vaše padlé kamarády jste nikdy nezapomněl a dělal jste vždy maximum pro to, abyste jejich odkaz předával dalším generacím při každé příležitosti. A zapojil jste se také do pomoci novodobým válečným veteránům,“ poděkovala Černochová. Generálovi také popřála hodně zdraví, fyzické i duševní pohody a spokojenosti. „Jste člověk, z něhož vždy srší zdravý optimismus. A já budu velice ráda, když vám tento životní postoj vydrží co nejdéle,“ uvedla na závěr.
Generálporučík ve výslužbě Miloslav Masopust je jedním z posledních žijících hrdinů 2. světové války. Je pamětníkem těžkých bojů čs. vojáků na Dukle a během osvobozování Československa. Jeho význam pro současnou Armádu ČR popsal první zástupce náčelníka Generálního štábu generálporučík Miroslav Hlaváč: „Pro dnešní příslušníky Armády ČR jste velkým příkladem a tradicí, na kterou chceme navazovat. Vážíme si vaší práce a jménem všech vojáků vám k životnímu jubileu blahopřeji.“
Pan generál si při oslavě narozenin vystřelil z děla, čímž i symbolicky otevřel výstavu, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha a je věnována jeho dosavadnímu životu.
Poslední žijící člen dělostřeleckého pluku 1. československého armádního sboru a nositel Řádu Bílého lva I. třídy se narodil v obci Český Straklov (dnes Straklov) na ukrajinské Volyni. Do čs. zahraniční armády se přihlásil 23. března 1944 poté, co se zdejší početná česká menšina hromadně po tragických zkušenostech se sovětským a následně německým okupačním režimem hlásila do jednotek vznikajícího 1. čs. armádního sboru v SSSR.
Po krátkém výcviku se zúčastnil v řadách 3. čs. samostatné brigády v září 1944 Karpatsko-dukelské operace, kdy byl na jejím samotném počátku zraněn do nohy. Po uzdravení působil při týlovém zabezpečení úkolů 5. dělostřeleckého pluku a válku ukončil v hodnosti rotného.
Po osvobození zůstal v Československu a se svým otcem krátce působil jako správce zemědělské usedlosti v Mlékojedech u Litoměřic. V roce 1946 opět oblékl vojenskou uniformu a stal se vojákem z povolání. Sloužil u různých dělostřeleckých jednotek a jeho specializací se v Československé lidové armádě časem stalo technické zabezpečení dělostřelectva a jeho základen. V letech 1969-1974 studoval na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně, poté se stal vedoucím starším důstojníkem oddělení bojové přípravy správy raketového vojska a dělostřelectva na ministerstvu národní obrany. V prosinci 1980 odešel z Československé lidové armády do výslužby v hodnosti plukovníka.
Po roce 1990 se začal angažovat v Čs. obci legionářské a v letech 2002-2004 byl jejím místopředsedou, což v květnu 2005 zohlednil prezident republiky Václav Klaus jeho jmenováním do hodnosti brigádního generála. Prezident Miloš Zeman mu potom v roce 2020 udělil Řád Bílého lva a v říjnu 2022 jej jmenoval do hodnosti generálporučíka ve výslužbě. Velice rád se řadu let účastnil veřejných besed a přednášek o bojích čs. jednotek na východní frontě v letech 2. světové války, kdy nezapomínal i na podíl Volyňských Čechů v boji s nacisty.
Za svou službu byl vyznamenán několika státními a vojenskými řády, včetně nejvyššího státního vyznamenání ČR – Řádu Bílého lva I. třídy. Dále je nositelem Řádu rudé hvězdy a Řádu za vojenské zásluhy.
Gabriela Kugler
Fotografie: Vladimír Šandor
Komentáře
