PŘÍBRAM – Jaká byla triatlonová sezóna pro učitele a člena Triatlon Teamu Příbram Honzu „Hrady“ Hradeckého? Plány na příští sezónu zatím skrývá, ale kdo Hradyho zná, tak ví, že cíle opět budou vysoké…
V uplynulé sezóně jsem byl rozhodnutý pro malou změnu. Požádal jsem dobrého kamaráda a závodníka Honzu Šnebergera o pomoc při sestavování běžeckého tréninku a co čert nechtěl, Honza na to kývnul. Došlo k několika zásadním změnám v běžecké přípravě a musím říct, že to vedlo jednoznačně k lepším, za což mu děkuji.
Moje sezóna začala běžeckým ultra Brdská stezka, což byl závod Europacup ultramaraton na 50km a časem 3:35 jsem si posunul své maximum na této trati o cca. 5 minut. V triatlonové sezóně jsem si vybral závody ČP v dlouhém, kde jsem chtěl bojovat především o umístění v TOP 10. Zajímal mě hlavně konečný výsledek ČP v dlouhém triatlonu, kde jsem chtěl jak jinak než TOP 10.
Na Krušnomanu to začalo slušně a 8. místo v celkovém pořadí nastartovalo sezónu na výbornou. Následoval Czechman, ale v Pardubicích se mi již léta nedaří. Letos tomu nebylo jinak. První okruh cyklistiky docela dobrý, pak jsem doslova procedil asi 3 balíky a byl rád, že jsem na běhu. Ten ve vedru také mizérie, takže alespoň jako trénink dobrý.
Před prvním IM jsem si odskočil na olympijské tratě a v domácím prostředí MČR v bezhákovém olympijském triatlonu jsem získal 4. místo celkově a titul mistra ČR v kategorii. Na Moraviamanu bylo vše jak u profíků. Vyrazil jsem již ve středu večer. Čtvrtek svatba Honzy a Lucky, dnes již Šnebergerových, o mě bylo skvěle postaráno, pátek lehké tréninky a super pocity. Vedro se ale opět postaralo o zážitek pro všechny. 11. místo mě lehce zklamalo, chtěl jsem desítku.
Slovakman byl po třech letech v nezměněné podobě a s 35stupni celsia prostě bojovat neumím. Tentokrát jsem to ale nezabalil a něco málo oproti mému vystoupení před třemi lety i odběhl. 12. místo. Na Slovensku jsme zůstali s rodinou a dali si nějaké ty Tatry, což bylo hooodně příjemné, ale odnesla to pravá noha. Chodidlo pravé nohy bylo tak přetížené a bolelo tolik, že začaly pomalu výpadky z tréninku. Následoval přesun do Jizerských hor, to víte, učitelé přes prázdniny můžou, kde se mi podařilo opravdu dobře připravit na Pilmana. Kopce a kopce mě posunuly v cyklistice tak, že jsem si dovolil na Pilmanu jet kolo na limitu bez ohledu na běh. Také se mi podařilo stlačit cyklistiku na zdejší trati na, pro mě neuvěřitelných, 2:39. Bohužel to si vybralo svou daň a na posledních 2km běhu jsem přišel o TOP10 a dokončil až 12. Zklamaný jsem ale úplně nebyl, protože na kole jsem to chtěl opravdu zkusit.
Noha bolela jako čert a já již bez jakýchkoli úseků zkoušel ještě trénovat a vydržet do Příbramského Klasik duatlonu, MČR v dlouhém duatlonu pro rok 2017. To klaplo a v počasí okolo 10stupňů celsia jsem zajel skvělé kolo a běžel tempo někde na hranici 3´55 – 3´58, což mi vyneslo 5. místo v absolutním pořadí a 3. místo MČR v kategorii.
Tradičně jsem se účastnil několika závodu Jihočeského poháru v TT, kde jsem vyhrál v Putimi, Tálíně a na Hlincově Hoře.
Stanovený cíl v sezóně 2017 byl splněn, za což jsem rád. Triatlony se jezdí v létě, a dokud se s tím nevypořádám lépe, tak mé výkony budou mít vždy nějakou rezervu v podobě jakéhosi teplotního limitu. Věřím, že v následující sezóně ještě něco zajedu. Kalendář závodu pro příští rok se plní, ale zatím není kompletní, a proto si ho nechám ještě pro sebe.
Děkuji za podporu sponzorům a Triatlon teamu Příbram.
Jana Hradecký
Triatlon team Příbram
Komentáře
