ČR – V noci ze soboty 26. října na neděli 27. října 2024 dojde k tradičnímu posunu času, kdy se letní čas změní na zimní. Tento rok se ručičky hodin ve 3:00 ráno posunou zpět o jednu hodinu, tedy na 2:00. Díky této změně si můžeme užít o hodinu delší spánek, ale tento posun času má i své negativní dopady.
Dopady změny času na lidský organismus
Přestože se změna času na první pohled může zdát nevýznamná, ovlivňuje lidský organismus více, než by se dalo předpokládat. Přechod na zimní čas, stejně jako přechod na letní, často narušuje spánkový rytmus, což může vést k problémům s usínáním, únavou a podrážděností. Někteří lidé hlásí i větší problémy s koncentrací nebo celkovým pocitem nepohody.
Pro lidské tělo je přirozené řídit se tzv. cirkadiánním rytmem, který je ovlivňován světlem a tmou. Změna času tento rytmus narušuje a může mít vliv na hormonální hladiny, především na produkci melatoninu, který je klíčový pro zdravý spánek. Studie také naznačují, že změny času mohou zvyšovat riziko srdečních onemocnění, depresí a dopravních nehod, zejména po přechodu na letní čas, kdy se ztrácí hodina spánku.
Historie a důvody posouvání času
Změna času není novým jevem. První zmínky o myšlence zavedení letního času sahají až do 18. století. Mezi prvními, kdo přišel s návrhem, aby lidé lépe využívali denní světlo, byl Benjamin Franklin, který v roce 1784 navrhl, aby lidé vstávali dříve, aby se šetřilo svíčkami.
K oficiálnímu zavedení letního času však došlo až v roce 1916 během první světové války. Německo a Rakousko byly prvními státy, které zavedly letní čas s cílem šetřit energii. Postupně se tento systém rozšířil do dalších zemí. Československo zavedlo letní čas poprvé v roce 1916, a i když byl několikrát zrušen a znovu zaveden, od roku 1979 je letní čas v našich zemích zaveden pravidelně.
Hlavní myšlenkou zavedení letního času byla úspora energie, neboť díky pozdějšímu západu slunce se mělo méně využívat umělé osvětlení. Tento důvod však v moderní době, s výrazně nižší spotřebou energie na osvětlení díky technologickému pokroku, ztrácí svou platnost.
Diskuse o zrušení změny času
V posledních letech se stále více diskutuje o tom, zda je změna času skutečně nutná. V roce 2018 Evropská komise dokonce navrhla zrušení povinnosti členských států EU měnit čas dvakrát ročně. Po konzultacích s občany EU, kde se většina vyslovila pro zrušení této praxe, se očekávalo, že ke zrušení posunů času dojde již v roce 2021.
K realizaci tohoto návrhu však zatím nedošlo kvůli složitým diskuzím mezi členskými státy, které se nedokázaly dohodnout, zda by měly trvale přejít na letní nebo zimní čas. Rozdílné geografické podmínky v jednotlivých zemích vedou k tomu, že některé státy preferují letní čas, zatímco jiné zimní. Prozatím tedy zůstává časový posun v platnosti a každoročně se v jarních a podzimních měsících setkáváme s tímto rytmickým „cestováním v čase“.
Co nás čeká do budoucna?
I přesto, že debata o zrušení změny času pokračuje, stále není jisté, kdy a zda k tomuto kroku vůbec dojde. Pro letošní rok však platí, že v neděli 27. října si budeme moci užít o hodinu delší noc, než nám čas opět ukáže svou „letní tvář“ na konci března příštího roku.
Zatímco si většina lidí bude možná užívat hodinu navíc, je důležité nezapomínat na to, že lidský organismus může na tyto změny reagovat citlivě. Proto se doporučuje před posunem času dbát na pravidelný spánkový režim, aby adaptace proběhla co nejsnadněji.
Změna času je zatím součástí našich životů, ale budoucnost ukáže, zda jednou zůstane jen v historických análech.
