Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Markéta Škodová společně s několika advokáty rozebírá, zda město má nebo nemá právo, podmiňovat zpřístupnění některých dokumentů týkajících se Fantovy louky „právními následky“.
Dne 2. 5. 2022 požádal příbramský občan Pavel Král na Odboru investic Městského úřadu v Příbrami o poskytnutí stanoviska bývalého městského architekta k tzv. Konceptu studie Fantova louka. Tento koncept nedávno zveřejnila autorka tohoto textu exkluzivně zde, a to kvůli téměř rok trvající neochotě vedení města udělat totéž a přes různé temné náznaky toho, co se komu může stát, když tak učiní.
Temné náznaky, vypouštěné radními do veřejného prostoru na zasedáních zastupitelstva města nebo ve zdejších médiích, získaly zcela nový a o dost konkrétnější rozměr v dokumentech, které v posledních týdnech museli na úřadě podepisovat občané, kteří si šli normálně požádat o nahlédnutí do veřejných dokumentů nebo pořízení jejich kopií. Svou zkušenost popsal mj. T. Mosler zde, stejnou učinil o pár dní dříve právě již zmíněný pan Král. Ten stanovisko na vyžádání rovněž obdržel, ale „na oplátku“ byl současně informován o tom, že v případě jeho zveřejnění mu hrozí jakési „právní následky“. Ve slušné společnosti se tomu říká vyhrožování.
Samotný pan Král bere celou záležitost celkem sportovně. „Vlastně tomu sdělení nerozumím. Buď je to vnitřní záležitost a pak mi to neměli dávat, nebo je to veřejně dostupné a pak přece není prostor pro podobné dovětky.“
Z případů obou žádostí a reakce na ně je nicméně zjevné, že se může jednat o počátek systematického zastrašování občanů, navíc ze strany instituce veřejné správy. Že pro takové chování není v demokratické společnosti místo, potvrzují i příbramští advokáti. „Je naprosto absurdní, pokud úřad při poskytování informace nepřímo sděluje či naznačuje občanovi, který vykonává své ústavou zaručené právo, že šíření informace by mohlo být protizákonné. Naopak úřad sám tímto sdělením zákon porušuje,“ říká Marek Dvořák. Obdobně se vyjádřil i Michal Janík: „V dané věci jsem neshledal žádné právo či oprávněný zájem městského úřadu či jiného konkrétního subjektu, které by důvodně zamezovalo právu žadatele poskytnutou informaci dále šířit a použít k obhajobě zájmů svých či dalších občanů, v tomto případě v souvislosti s již celkem široce veřejně diskutovanou studií Fantova louka.“ Celá vyjádření obou advokátů čtenář nalezne v závěru.
Jakkoli lze v kontextu dění kolem Fantovy louky snadno dojít k závěru, že formulace podobných doporučení, pardon, vlastně výhružek, nepochází z hlav samotných úředníků, není takové chování akceptovatelné a příbramská radnice by se za něj měla všem aktérům – a to včetně veřejnosti – neprodleně omluvit.
Markéta Škodová
Úplné znění stanovisek oslovených advokátů:
Právo občana kontrolovat veřejnou moc je zaručeno Ústavou. Tato kontrola probíhá mimo jiné právě prostřednictvím svobodného přístupu k informacím. Právo na informace nelze vykládat restriktivně, ale naopak velmi široce. Tedy právo na informace obsahuje nejen oprávnění samotnou informaci vyhledat, od úřadu získat, ale také obsahuje oprávnění získanou informaci svobodně a volně šířit.
Je naprosto absurdní, pokud úřad při poskytování informace nepřímo sděluje či naznačuje občanovi, který vykonává své ústavou zaručené právo, že šíření informace by mohlo být protizákonné. Naopak úřad sám tímto sdělením zákon porušuje.
Zároveň je zcela bez významu, zda má požadovaná informace či dokument přiděleno číslo jednací, spisovou značku či má dle názoru úřadu interní povahu. Ani jedna z vyjmenovaných skutečností nemá vliv na oprávnění realizovat svobodné a volné šíření získané informace.
JUDr. Marek Dvořák, advokát
Byl jsem požádán o stanovisko k obsahu předloženého přípisu Městského úřadu Příbram, Odboru investic a rozvoje města ze dne 2.5.2022, č.j. MEUPB 46457/2022, kterým bylo s výslovným odkazem na tzv. princip dobré správy vyhověno uvedeným úřadem žádosti Ing. Pavla Krále na poskytnutí listinného vyjádření (bývalého) architekta města Příbram Ing. arch. Jaroslava Malého ke „Konceptu studie Fantova louka Příbram“ ze dne 23.11.2021. Součástí shora uvedeného přípisu Městského úřadu Příbram bylo i upozornění, že se jedná o čistě interní podkladový dokument, který není součástí žádného spisu či řízení, není určen k veřejnému šíření a případné porušení tohoto doporučení může mít právní následky.
Princip dobré správy, na který přímo odkazuje Městský úřad Příbram v posuzovaném přípisu, označuje takový postup úřadu, který je nejen v souladu se zákonem, ale je transparentní a zároveň mu nelze vytknout jakoukoli svévoli, účelovost, vyhýbavost, neefektivnost, liknavost či jiné nežádoucí znaky. Z hlediska tohoto principu dobré správy či transparentnosti, jakož i respektu k realizaci práv občanů na informace vůči veřejným institucím, tak nelze Městskému úřadu Příbram z tohoto pohledu ničeho vytknout, pokud žadateli poskytl kopii kompletního vyjádření Ing. arch. J. Malého ke konceptu shora uvedené studie lokality Fantova Louka.
Jinou otázkou však zůstává, zda lze takto pozitivně hodnotit i upozornění Městského úřadu Příbrami obsažené v závěru přípisu obsahující pohrůžku žadateli blíže nespecifikovanými právními následky, rozuměno, že takový (patrně negativní) právní následek může pro žadatele nastat, nebude-li doporučení úřadu o neveřejnosti vyjádření městského architekta respektovat. Je si proto třeba zodpovědět otázku, zda lze realizované právo občana na informace vůči Městskému úřadu Příbrami současně oprávněně omezit doporučením poskytnutou informaci dále nešířit (nezveřejňovat) a zda lze pro případ nerespektování takového doporučení postihnout tohoto občana – žadatele nějakým konkrétním pro něho negativním právním následkem.
S ohledem na obsah poskytnutého vyjádření městského architekta lze dovodit, že se toto týká úseku územního plánování a neexistuje právní předpis, který by omezoval práva občana na informace týkající se této činnosti v rámci náplní uvedeného úřadu. Existuje-li tedy v agendě městského úřadu v zachytitelné (listinné, popř. elektronické) podobě vyjádření architekta ke konceptu studie dané lokality, existuje rovněž právo občana na poskytnutí této informace, ať již jej úřad označí jakkoli (např. coby interní podklad, bez vazby na konkrétní spis apod.), lze případné další šíření takto poskytnuté informace zkoumat v tom směru, zda je toto šíření informace způsobilé ohrozit či porušit oprávněné zájmy či práva konkrétního subjektu a zda lze šiřitele informace právně postihnout.
Podstatné je, že tato informace (vyjádření městského architekta) se jednoznačně týkala veřejné záležitosti vztahující k činnosti či působnosti úřadu, související s úsekem územního plánování, resp. řešení určitého území obce, nerozhodno, zda se poskytnuté vyjádření vztahuje k pracovní verzi studie, její koncepci či konečnému elaborátu; jinými slovy nejednalo se o osobní, soukromý dopis chráněný listovním tajemstvím s obsahem nesouvisejícím s náplní či působností městského úřadu, ale naopak šlo o komunikaci mezi městským architektem a voleným zástupcem města k otázce vztahující se k působnosti městského úřadu či města jednoznačně podléhající kontrole veřejnosti, kterou je úřad povinen s ohledem na deklarovaný princip dobré správy a transparentnosti občanům umožnit. K tomuto lze doplnit, že žadateli nelze naopak poskytnout zejména informace utajované, týkající se osobnosti, obchodního tajemství, o probíhajícím trestím řízení, jakož i informace, jejichž poskytnutím by byla porušena práva třetích osoba k předmětu autorského zákona atd.
V dané věci jsem neshledal žádné právo či oprávněný zájem městského úřadu či jiného konkrétního subjektu, které by důvodně zamezovalo právu žadatele poskytnutou informaci dále šířit a použít k obhajobě zájmů svých či dalších občanů, v tomto případě v souvislosti s již celkem široce veřejně diskutovanou studií Fantova louka. Autorské právo případným dalším šířením poskytnutého vyjádření městského architekta nemůže být v tomto případě porušeno, neboť žádnou takto chráněnou informaci ani neobsahuje. Navíc i v případě informací požívajících autorskoprávní ochrany platí, že je třeba v každém konkrétním případě zohlednit objektivní vlastnosti poskytovaných informací včetně toho, nakolik by jejich zpřístupnění (zveřejnění) znamenalo skutečné (materiální) porušení autorských práv, kdy je současně potřeba zvážit i povahu práva na informace a míru jeho případného omezení v kontextu obecného zájmu na kontrole činnosti orgánů veřejné moci. Neplatí totiž automaticky, že ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského je silnější než zájem na zveřejnění poskytnuté informace (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3208/16).
S odkazem na výše uvedené jsem proto názoru, že varování před případnými (negativními) právními následky ze strany městského úřadu příjemci požadované informace v případě jejího zveřejnění je varováním nedůvodným a bezprávním.
Mgr. Michal Janík, advokát
Komentáře
