PŘÍBRAM – Rozhovor s primářkou neurologického oddělení MUDr. Helenou Hlaváčovou.
Paní primářko, s jakými potížemi se lidé na neurologii léčí?
Mezi nejčastější důvody, pro které jsou pacienti hospitalizováni na neurologickém oddělení, patří cévní mozkové příhody (CMP, mrtvice) včetně mozkových krvácení, různé typy epilepsií, mozkové nádory a postižení mozku či páteře metastázami, v letní sezóně se často setkáváme se záněty nervového systému, nejčastěji s virovými záněty mozkových blan. Do péče neurologa patří i pacienti s roztroušenou sklerózou, s různými typy bolestí hlavy, nově vzniklým ochrnutím končetin, v určitých případech i pacienti s onemocněním páteře, pokud je komplikováno útlakem nervových kořenů.
Lidé si často myslí, že budou se svým problémem na neurologii ležet. Kteří pacienti jsou na Vašem oddělení skutečně hospitalizováni?
Hospitalizace je nevyhnutelná u takových onemocnění, která naše pacienty ohrožují na životě, jako jsou např. akutní mozková krvácení, akutní cévní mozkové příhody (mrtvice), záněty mozkových blan, nádory mozku apod. V situacích, jako jsou například akutní blokády páteře a jiné bolesti zad, ve většině případů doporučujeme léčbu v domácím prostředí a časný návrat do plné zátěže.
Vaše oddělení disponuje i několika specifickými vyšetřovacími metodami, jako je EEG, EMG nebo ultrazvuk. K jakým účelům jsou tato vyšetření využívána?
Tyto metody nám umožňují zpřesnění klinické diagnózy. Například EMG vyšetření se nejčastěji provádí u pacientů s podezřením na syndrom karpálního tunelu. Přesné změření některých ukazatelů, jako je např. rychlost vedení nervem, nám umožní stanovit nejen zda se opravdu jedná o syndrom karpálního tunelu, ale také přesně zhodnotit tíži onemocnění a případně doporučit operační řešení. EEG používáme k zobrazení mozkové aktivity hlavně u pacientů s epileptickými záchvaty nebo podezřením na ně, u některých typů bolestí hlavy nebo u zánětů mozku – encefalitid. Ultrazvukové vyšetření v neurologii spočívá v zobrazení přívodných mozkových cév a umožňuje neinvazivním způsobem odhalit případná zúžení cév aterosklerotickými pláty. Takovéto zúžení cévy omezuje průtok krve cévou a zvyšuje riziko vzniku CMP, proto pacienty s tímto rizikem pravidelně kontrolujeme.
Je v Příbrami nějaké specifikum, na které se v rámci Vašeho oboru zaměřujete? (iktové centrum……)
V Příbrami máme Iktové centrum Příbram, plným názvem Vysoce specializované centrum pro pacienty s iktem. Má-li nemocnice statut iktového centra, znamená to, že je schopna se komplexně postarat o pacienta s akutním cévním onemocněním mozku (mrtvicí), a to v celém průběhu onemocnění, od jeho příjezdu až po dokončení rehabilitace po mozkové příhodě. Iktové centrum znamená celodenní přítomnost neurologa se znalostí cévní problematiky, trvalou dostupnost CT vyšetření včetně specializovaných vyšetření pro zobrazení mozkové tkáně ohrožené trvalým poškozením, okamžitou dostupnost akutní léčby na jednotce intenzivní péče i těsnou spolupráci s pražskými pracovišti neurochirurgie nebo intervenční radiologie. Akutní diagnostikou a léčbou cévní mozkové příhody ale péče iktového centra nekončí. Kromě další péče o pacienta po CMP zajišťujeme také logopedii, akutní i následnou rehabilitační péči včetně léčby spasticity a v neposlední řadě také sekundární prevenci s cílem minimalizovat riziko recidivy cévní mozkové příhody. Jsme hrdí, že Iktové centrum Příbram získalo v loňském roce evropskou certifikaci ESO (European Stroke Organization) a řadu dalších ocenění garantujících vysokou kvalitu péče.
Mezi nejčastější potíže velké části obyvatelstva v dnešní době patří bolesti zad. V čem může člověku s bolavými zády pomoci neurolog a v čem jeho praktický lékař?
Dlouhodobé bolesti zad i akutní blokády páteře patří do péče praktického lékaře, který při akutních bolestech doporučí kromě krátkodobého klidového režimu také analgetickou léčbu, případně krátkodobé užívání léků na uvolnění stažených svalů. Neurologické vyšetření v této situaci není přínosné, protože neurolog nemůže nabídnout nic víc než praktický lékař. Přesto se často setkáváme s pacienty, kteří se při běžných bolestech obtížích domáhají vyšetření neurologem. Neuvědomují si, že jeho přínos je v této situaci minimální, zatímco vytíženost neurologické ambulance enormní. To může vést ke zhoršení dostupnosti
V jakých situacích může pacient vyhledat rehabilitačního lékaře? Může lékař tohoto oboru pomoci i jinak než „jen“ rehabilitací?
Samozřejmě. Rehabilitace je základem léčby veškerých bolestí zad způsobených poruchou či onemocněním nervosvalového aparátu. Často se setkáváme s tím, že ti, kdo trpí bolestmi zad, namítají, že doma na zahradě či na stavbě mají pohybu až dost. Opak je pravdou. Rehabilitací máme na mysli cílené cvičené ušité na míru konkrétnímu pacientovi. Jeho cílem je kompenzovat svalová přetížení či oslabení vzniklá právě dlouhodobým přetěžováním, ať už v zaměstnání, nebo při volnočasových aktivitách. Často začínáme správným dýcháním vleže, takže cvičení zvládne opravdu každý. Efekt ale uvidí jen ten, kdo se cvičení dokáže věnovat pravidelně. Rehabilitační lékař umí pacienta neurologicky vyšetřit, případně rovnou na místě uvolnit (zmobilizovat) některé bolestivé blokády. Má možnost indikovat akutní i chronickou léčbu či zobrazovací vyšetření stejně jako neurolog či praktický lékař.
Je u bolestí zad možná prevence? Jakých chyb se podle Vás lidé nejčastěji dopouští a lze se jich vyvarovat?
Významným rizikovým faktorem je nadváha a nedostatečná fyzická kondice. Nejlepší prevencí je tedy pravidelná pohybová aktivita ve formě pravidelného cvičení, delších vycházek nebo třeba plavání. I u starších pacientů s vyšším výskytem degenerativních změn na páteři má pravidelná pohybová aktivita prokazatelně příznivý efekt. Zásadní je správná ergonomie pracovního místa, tedy uspořádání stolu, židle, monitoru atd. tak, aby nesprávným přetěžováním krční a bederní páteře zbytečně nedocházelo k rozvoji svalových dysbalancí, které jsou nejčastějším podkladem chronických bolestí zad.
Pokud pacienta bolí záda a jeho praktický lékař je v tu dobu z různých důvodů nedostupný, může si pomoci i sám? Jaké by si mohl například koupit léky v lékárně a mají nějaký efekt různé nahřívací dečky či polštářky?
Většina běžných bolestí zad se dá zvládnout bez vyhledání lékaře. Principy léčby jsou stejné pro bolesti v krční i bederní oblasti. Základem léčby je krátkodobý klidový režim s cílem minimalizovat polohu, která provokuje bolest. Z běžných analgetik, která lze koupit bez předpisu, dokáže dobře zmírnit bolest např. ibuprofen v běžně doporučované dávce (až 400-600 mg 3x denně), uvolnění svalů může urychlit volně prodejný Guajacuran. Výborné jsou nahřívací polštářky či náplasti, které teplem mírní bolest a uvolňují svalové napětí. Je třeba si uvědomit, že lékař, ať už praktik, neurolog či rehabilitační lékař, nemají v ruce jiné možnosti než tyto výše uvedené. Občas přetrvává představa, že lék na bolest podaný v infuzi (kapačce) zabírá lépe než tableta, ale není tomu tak, efekt je obdobný.
Léto se blíží a s ním i doba dovolených. Bude neurologie na léto upravovat svůj provoz a jak?
Stejně jako jiná oddělení bude i neurologie částečně omezovat svůj provoz. Abychom zachovali péči o vážně nemocné hospitalizované pacienty, neplánujeme snižovat počet lůžek. Po dobu prázdnin bude přerušen provoz odborných poraden a neurologické ambulance. Proto je třeba počítat s tím, že kapacita ambulantní neurologie bude přednostně věnována pacientům, kteří neodkladně potřebují neurologickou péči. Pacienti, které může ošetřit jejich praktický lékař či jeho zástupce, by měli využít této možnosti. V opačném případě musí počítat s prodlouženými čekacími dobami a být si vědomi toho, že pořadí ošetření určuje lékař podle závažnosti a trvání onemocnění.
Martin Janota
Komentáře
