PŘÍBRAM – Před časem jsme připomínali několik osobností, z oblasti kultury a filmu především, které pocházejí z našeho města. Jeden režisér ale v tomto textu zmíněn nebyl. Jednalo se o režiséra, který přestože má na svém kontě pouhé tři snímky, tak se i tak nesmazatelně zapsal do filmových dějin, jako nejhorší filmový režisér. Je jím příbramský rodák Vojtěch Trapl, který by se dnes dožil 103 let.
Vojtěch Trapl se narodil 11. května 1917 v Příbrami do rodiny profesora na gymnáziu Stanislava Trapla. Od mládí byl přesvědčeným a zapáleným komunistou. Roku 1935 odmaturoval na příbramském gymnáziu a hned začal studovat práva na Univerzitě Karlově, čehož musel nechat po uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939. Titul JUDr. získal až po válce. Za války se zapojil do odbojové skupiny Předvoj. Po osvobození ovšem psal udání například na majitele tehdejšího Lucernafilmu Miloše Havla.
Poprvé přišel do styku s filmem jako zaměstnanec barrandovské výrobny Prag – Film. Po válce začal ve filmové branži získávat vysoké funkce. Byl předsedou závodní a podnikové rady Československého státního filmu (1945 – 1948), prozatímním ředitelem filmových ateliérů a laboratoří na Barrandově (1948), ředitelem Krátkého filmu Praha (1948 až 1953), vedoucím Studia pro úpravu zahraničních filmů (1953 – 1955), režisérem krátkých osvětových filmů ve Filmovém studiu Gottwaldov (1955 – 1960), dál lektorem Filmového studia Barrandov (1960 až 1964), vedoucím referátu pro film a televizi, režisérem a scenáristou zemědělských filmů u ministerstva zemědělství (1964 – 1969).
Na začátku 70. let se aktivně zapojil do tehdejší normalizační kinematografie i oblasti divadla, kde se chtěl prosadit jako autor politicky angažovaných děl. Svůj filmový debut Tobě hrana zvonit nebude (1975) natočil podle vlastní stejnojmenné divadelní hry a získal za něj o rok později Cenu za tvůrčí úsilí na XIV. FČSF Brno. O dva roky později na filmový pás převedl komunistickou verzi únorových událostí z roku 1948 pod názvem Vítězný lid (1977) a počátkem 80. let uvedl do kin svůj poslední snímek drama Velké přání (1981), pojednávající o osudech mladého učitele, který dobrovolně opouští Prahu a odchází učit do rodné vsi v jižních Čechách. V prvních dvou jeho filmech hraje i další zapálený komunista herec Miroslav Zounar, ale jsou v nich k vidění i další známá jména jako například Bohuš Záhorský, Martin Růžek, Vladimír Ráž, Michal Dočolomanský a další.
Sestřih scén z filmu Vojtěcha Trapla Vítězný lid:
Kromě hraného filmu a divadla se Vojtěch Trapl také scenáristicky podílel na Spartakiádách v letech 1961 – 1975, či v 50. letech natočil několik krátkých, osvětových, instruktážních a agitačních snímků např. o výrobě ocelových trubek. Za ně získal i několik cen jako za film Krystalizace ušlechtilé oceli (1959), za nějž byl vyznamenán Velkou cenou na MF technických filmů v Budapešti (1959).
Filmoví kritici Traplovi vyčítají plytkost a politickou angažovanost jeho tvorby, kdy ve svých dílech zná jen dva druhy postav. Hodné komunisty a ty ostatní. Také přílišnou strnulost jeho filmů, které se „proslavily“ častými prostřihy na Prahu.
Po listopadu 1989 se Vojtěch Trapl stáhl do ústraní a paradoxně na sklonku svého života se tento komunistický tvůrce živil překladem knih s převážně duchovní tématikou. Zemřel v Praze více méně zapomenut 3. března 1998.
Komentáře
