PETROVICE U SEDLČAN – O uplynulém víkendu zavítalo do Petrovic několik desítek historických vozidel a motocyklů v rámci čtvrtého ročníku jízdy veteránů Chotovinské zatáčky. Na jejich účastníky čekala v sobotu prohlídka muzea veteránů v Chotovinách, vyjížďka s otázkami do Petrovic, tam asi dvouhodinová výstava vozidel společně s plněním soutěžní disciplíny účastníků a pak návrat zpět.
Během prohlídky v Petrovicích se veřejnost také dověděla mnoho zajímavého od majitelů jednotlivých strojů, mohla se zaposlouchat dobové hudby nebo obdivovat i stylové oděv účastníků závodu. Hlavní pořadatel závodu a zároveň majitel Muzea veteránů v Chotovinách Václav Janecký nám poskytl krátký rozhovor.
Co vás přivedlo k myšlence vyrazit právě do Petrovic?
„Původně jsme tu plánovali jen zastávku a ukázku vozů, ale nakonec se nám tady tak zalíbilo, že jsme se rozhodli letošní ročník kompletně uspořádat v Petrovicích. Navíc já osobně pocházím kousek odtud od Sedlce-Prčice a i když bydlím v Chotovinách u Tábora, tak mě to sem pořád táhne.“
Kolik účastníků se letos přihlásilo?
„Přihlásilo se nám kolem 120 účastníků, ale ještě někteří přijeli navíc.“
Co vás přivedlo k zájmu o veterány a k jejich sbírání?
„Můj první veterán byla jednosedadlová motorka Jawa 175 z roku 1933, kterou jsem si přivezl přeraženou na dva kusy v kufru žigulíku a asi dva roky jsem jí dával dohromady. Druhá byla Jawa 250 z roku 1940, kterou jsem dostal za melouch, když jsem dělal střechu a ty další už nabalovaly a nabalovaly. Dnes už mám nějakých 42 aut, 45 motorek, traktory, zemědělskou techniku a další historické věci, protože já nic starýho nevyhodím. No a v roce 2000 jsem koupil od rodu Nádherných stodolu, co získali v restituci a udělal jsem z ní muzeum veteránů.“
Jak je finančně náročné toho veterána zprovoznit a udržovat?
„Je náročný především na čas. Peníze stojí především STK a povinné ručení.“
Jak náročné je sehnat náhradní díly?
„To jde dost blbě, ale jelikož máme známýho Ctibora Šilhána v Brně, který dělá jenom aerovky, takže náhradní díly bereme od něj. Něco seženete i na inzerát. Já jsem teď dva roky stál, protože se mi vysypal motor na klice, to se dělalo a mám na tom teď najeto nějakých 150 kilometrů.
Dá se ještě sehnat veterán tak, že ho někdo najde pod senem ve stodole?
„Už je to velká výjimka a náhoda. Ty doby, kdy jste si takový auto odvezl za flašku rumu, nebo vám ještě flašku rumu dali, abyste si ho vzal, ty už jsou pryč. Dneska to ovládl internet, když dnes někdo najde veterána ve stodole, tak si díky internetu řekne, že za to chce sto tisíc. Internet tomuhle koníčku moc nepomohl, spíš naopak.“
Co říká vašemu končíku rodina a máte nějaké následovníky v rodině?
„Tiše to snáší. Dělám 16 – 18 hodin denně, soboty, neděle, svátky nevyjímaje. Mám čtyři vnoučata a tam je velkej otazník, jak to bude.“
Děkuji za rozhovor.
Komentáře
