PŘÍBRAM – Už více jak 20 let je mezi veřejností zakořeněný mýtus o absolutní přednosti chodců při přecházení. Že tomu tak není, bohužel dokazují policejní statistiky. Jen v Příbrami bylo během čtyř týdnů sraženo osm chodců, kteří přecházeli přes přechod pro chodce. Jak se ukazuje, značná část účastníků silničního provozu nezná své povinnosti.
Mýtus o absolutní přednosti chodců na přechodu vznikl v roce 2000 v dobrém úmyslu v médiích, kdy byla schválena novela zákona o provozu na pozemních komunikacích s vyšší mírou přednosti chodců na přechodech. Bohužel hned v dalším roce, tedy v roce 2001, vzrostla úmrtnost chodců na přechodech čtyřnásobně a dodnes se ani zdaleka nevrátila na úroveň z minulého tisíciletí.
Absolutní přednost ovšem opravdu chodců neexistuje. Ani na přechodech pro chodce. „Řidič musí chodci umožnit bezpečně silnici přejít. Nicméně chodec musí s řidičem komunikovat a hlavně se ujistit, že může do vozovky bezpečně vstoupit,“ připomíná hlavní zásadu bezpečnosti přecházení policejní komisařka prevence Monika Schindlová. Bohužel toto pravidlo často chodci ignorují.
Poměrně častým nešvarem pěších je také to, že například dvě osoby zastaví u přechodu a dají se do řeči, řidič si myslí, že chtějí přejít a tak zastaví. Nicméně chodci dál pokračují v hovoru, aniž by auto sledovali, když se vozidlo rozjede, náhle se jeden z mluvících či oba rozhodnou přecházet… Nebo také ne a jen dál „kafrají“ u přechodu a tím matou projíždějící řidiče.
Pro bezpečný pohyb v silničním provozu mají obě strany – chodci i řidiči své povinnosti
Chodci se před vstupem na vozovku musí přesvědčit, jestli ji mohou bezpečně přejít, aniž by ohrozili sebe či ostatní účastníky silničního provozu. Musí brát ohled na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel, to znamená, že musí odhadnout, zda auta stihnou bezpečně zastavit. Rozhodně nesmí vstupovat na přechod bezprostředně před blížícím se automobilem. Neexistuje absolutní přednost chodců na přechodech! Při přecházení je dobré navázat oční kontakt s řidičem, případně pohybem ruky nebo přikývnutím ověřit, jestli vás šofér registruje. Na přechodu se pak chodí vpravo. „Chodci při přecházení musí sledovat provoz, všímat si i ostatních jízdních pruhů. Jeden vůz jim umožní přecházení, v protijedoucím autě si řidič ani nevšimne, že někdo jde přes silnici. Chodci dále nesmí vstupovat na přechod, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy, a musí dávat přednost tramvaji. Je-li na komunikaci vyznačen přechod pro chodce nebo místo pro přecházení, je chodec povinen je užít, jestliže jsou od něho vzdáleny do 50 metrů,“ vyjmenovává další povinnosti chodců Monika Schindlová.
Řidiči se musí neustále plně věnovat řízení a sledovat situaci v provozu (chodníky jsou také komunikace, a proto by měli motoristé sledovat i chování chodců na chodníku). Dále řidiči musí umožnit chodci, který je na přechodu nebo ho zřejmě hodlá užít, bezpečně vozovku přejít, nijak ho nesmí ohrozit či omezit. Proto se musí přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohli vozidlo zastavit. „Sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li před přechodem, tak pak musí učit totéž nejen šoféři jedoucí stejným směrem, ale i řidiči protijedoucích aut. Na přechodech pro chodce a bezprostředně před nimi se nesmí předjíždět. Motoristé také nesmí ohrozit chodce přecházející pozemní komunikaci, na kterou odbočují,“ říká policejní komisařka prevence. Rychlost jízdy v obci je obecnou úpravou stanovena na maximálně 50 km/hod., to však neznamená, že se všude může jezdit touto rychlostí. Řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit svým schopnostem, vlastnostem automobilu a nákladu, stavu silnice, povětrnostním podmínkám a dalším okolnostem, které je možné předvídat. Motorista smí jet pouze takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.
Komentáře
