Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Ve městě se opět začalo mluvit o možnosti vybudování spalovny komunálního odpadu. Vzniknout by měla v areálu teplárny. Svůj názor na tuto problematiku nám zaslal člen Komise pro životní prostředí, ekologii a zeleň ve městě Michal Šprysl.
V návaznosti na vyjádření vedení města, které je dle nedávno publikovaného vyjádření starosty Mgr. Jana Konvalinky (ANO) nakloněno realizaci spalovny komunálního odpadu v Příbrami (se současným svozem odpadu i z okolních obcí), si dovolím uvést několik faktů, přičemž tento text si neklade za cíl rozporovat zveřejněné studie a ani je nijak nehodnotí – je spíše názorem rodilého Příbramáka s dlouhodobým zájmem o město a životní prostředí v něm.
Spalovna komunálního odpadu by měla být dle materiálů uveřejněných mj. Mgr. Tomášem Moslerem uvedena do provozu v roce 2027. Město Příbram, stejně tak jako i další dotčené orgány a veřejnost mohly do 5. června 2023 k danému záměru společnosti Energo Příbram s.r.o. (vlastníka a provozovatele příbramské teplárny) zasílat připomínky na Odbor životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje.
Připomínky města by měly být zveřejněny a celý proces by veřejnost měla se zájmem sledovat. Uvedení spalovny komunálního odpadu do provozu se poté bude týkat každého obyvatele města.
Poslední roky ukazují, že lidé chtějí a mají zájem přizpůsobovat své chování s cílem být šetrnější k přírodě, nicméně další podpora skládkování – za tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) Česká republika odsunula zákaz skládkování až na rok 2030 a nyní jí za zbytečné ničení cenných surovin a poškozování životního prostředí ukládáním recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů na skládky hrozí vysoké finanční pokuty od výkonných orgánů Evropské unie – a také narůstající podpora spalování nejsou vhodnými nástroji k plnění vytyčených národních i evropských cílů.
Likvidací cenných surovin je plýtvána energie vložená do výroby produktů a spalování odpadu přináší kromě zvýšeného hluku v dopravě z jeho svozu, prašnosti a dalších emisí v ovzduší či zápachu zejména ten negativní vliv, týkající se velkého množství toxických zbytků, které po spalování zbývají. To vše v blízkosti Chráněné krajinné oblasti Brdy.
Město musí občanům umožnit vytřídit co nejvíce biologicky rozložitelných a recyklovatelných odpadů. Ty zbylé poté moderními a účinnými technologiemi přetřídit – jako to ve spolupráci s městem Strakonice realizuje na třídící lince například Písek, podobně velký jako Příbram. Dobrým příkladem praxe jsou i Sedlčany, které jsou taktéž schopny vytřídit kolem 60 procent svých odpadů a byly jim opakovaně uděleny ceny za nejnižší produkci odpadů ve Středočeském kraji. Těchto výsledků dosahují Sedlčany také proto, že dlouhodobě uplatňují platbu podle produkce odpadů (PAYT).
Zájmem nás všech by mělo být zkompostovat, zrecyklovat či znovu použít veškerý vyprodukovaný odpad, nikoliv přistupovat na lákavou nabídku soukromých společností na jeho rychlé spálení. Vydal bych se proto osobně jiným směrem, než zvažuje vedení města – a to motivací občanů, podporou bezobalových prodejen, systémem PAYT, zřízením re-use centra (včetně ožívající myšlenky bleších trhů) apod. Domnívám se totiž, že teoretický pozitivní vliv na cenu tepla pro občany našeho města nepřevýší dlouhodobé negativní vlivy nejen na naše zdraví, ale také na prostředí, ve kterém spolu žijeme.
Autor textu je navrhovatelem vítězného projektu Luční kvítí nad Haldou na Březových Horách a členem Komise pro životní prostředí, ekologii a zeleň ve městě (poradní orgán Rady města).
Michal Šprysl (Spojenci)
Komentáře
