PŘÍBRAM – Příbram zrodila hned několik významných osobností z oblasti filmového umění. Tři z nich jsou režiséři.
Patří mezi ně Hermína Týrlová, rodačka z Březových Hor, v Příbrami se ale narodil i Václav Bedřich, režisér večerníčků a autor fenomenálně slavné úvodní znělky, nebo třeba Evžen Sokolovský, režisér seriálu Chlapci a chlapi, jehož děj se částečně odehrával právě v Příbrami.
Spisovatele Jana Drdu asi není potřeba dlouze představovat. Napsal spoustu knížek a povídek, z nichž některé byly zfilmovány. Například O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Hrátky s čertem, Dařbuján a Pandrhola nebo Dalskabáty, hříšná ves aneb zapomenutý čert. Poslední dvě mají také vztah k Příbrami a jejímu okolí. Událostmi, ke kterým došlo ve městě za 2. světové války je inspirovaná jeho povídka Vyšší princip i stejnojmenný film režiséra Jiřího Krejčíka. Po Drdovi se sice jmenuje příbramská knihovna, ale na svém rodném domě pamětní desku dodnes nemá.
Herec a malíř Josef Hlinomaz, herec Karel Effa a herec, bavič a imitátor Antonín Jedlička patří také do zlatého fondu naší kinematografie. Vztah k Příbrami má i herec Petr Nárožný, neboť jeho maminka pracovala v pokladně v březohorském kině a seznámila se tam s jeho otcem Petrem Nárožným, potomkem ruského carského důstojníka, který v Příbrami vystudoval Vysokou školu báňskou. Bohužel po roce 1945 beze stopy zmizel v ruském gulagu.
Tihle všichni šířili slávu našeho města i za hranicemi. Je celkem smutné, jak se k nim město zachovalo. Pamětní desku mají na svém domě jen Hermína Týrlová a Antonín Jedlička.
V současné době je již několik let prázdný rodný dům Hermíny Týrlové v Rožmitálské ulici a smutně chátrá. Stálo by možná za úvahu, aby ho město odkoupilo a uvnitř vybudovalo muzeum nejen nejslavnější české animátorky, ale i dalších příbramských režisérů. Nemyslíte, že by si to všichni zasloužili a byla by to další šance, jak přitáhnout do Příbrami turisty, kteří nám tady přes veškeré sliby vedení města chybí? Jak to vidíte vy?
Komentáře
