SEDLČANY/MAROKO – Martin Macík, pilot týmu Big Shock! Racing, po čtyřech závodních dnech Rallye du Maroc zatím drží 1. celkovou pozici před Keesem Koolenem. Oba závodníci jedou v kamionech od sedlčanských MM Technology.
Macíkova posádka současně úspěšně pokračuje v testování limitů nového závodního speciálu pojmenovaného Čenda. Extrémně náročný závod zatím nabídl perfektní rozcvičku nejen vozu, ale i jeho posádce. Jízdu českých závodníků zatím neohrozily proražené pneumatiky, poztrácené nářadí, zákeřné duny ani navigační triky. Mechanici týmu MM Technology po několika perných nočních směnách, kdy postupně odhalili a napravili slabá místa nového vozu, konečně zvolňují. Tým postupně získává představu, co všechno jeho nový kamion sestrojený pro Dakar 2023 dokáže.
Vyhraný prolog, poztrácené nářadí a rány
Úvodní okruh kolem Agadiru vedl pískem a sérií velmi úzkých průjezdů. Sedlčanský kamion byl v cíli nejrychlejší. „Nemohli jsme podfouknout, protože pod koly jsme měli šutry a kořeny, nahoře zase koukaly větve. Nakonec jsme ale doletěli do cíle a vyhráli o 12 vteřin,“ řekl Martin Macík po zdolání úvodních 9 ostrých kilometrů, které posádce zajistily 1. startovní pozici pro následující den.
A hned nedělní 1. etapa, čítající 322 ostrých a dalších 240 spojovacích kilometrů, pomohla prověřit schopnosti nového vozu i jeho posádky. Trať byla náročná od samého začátku, bloudilo se, opravovalo. A sedlčanská sestava zažila situaci, ke které na závodních tratích nedochází často. „Jak jsem si bral vzadu v autě hadr na utření rukou od oleje, nezavřel jsem bedýnku. Celou etapu byla otevřená. Když jsme míjeli kontrolní bod, viděl jsem tátu, jak na nás zběsile mává. Taky jsme mu zamávali a pokračovali dál. Až později jsme zjistili, že za námi postupně z toho boxu padaly věci. Teď se tomu směju ale nebylo to příjemné, ztratíte náhradní díly, nářadí, všechno důležité,“ popisuje Martin Macík a dodává, že v cíli byl kamion týmu Big Shock! Racing nakonec druhý – jen o 57 vteřin pomalejší než vítěz etapy.
Vyhraná etapa a duny, ve kterých nechceš zůstat
V rámci druhé etapy na účastníky čekala rychlá technická trať s náročnou navigací zakončená nepříjemnými měkkými dunami. „Letěli jsme kudlu – 316 km za 3 hodiny a 33 minut. Po planinách jsme drželi 140 km/h. Byla tam všude spousta šutrů a skal, které vám trhají pneumatiky na kusy. Modlili jsme se, aby vydržely až do cíle. Na závěr jsme museli projet těžké, měkké nafoukané duny – pozvolný nájezd a padák dolů, po kterém následuje rána. Občas jsme se sotva vyškrábali nahoru, ztratili jsme tam hodně času. Ale Čenda vydržel, nic mu není, všechno v cajku. Jsem strašně rád,“ popisoval Martin Macík v cíli.
Došly pneumatiky
Úterní 3. etapa přinesla posádce další „poprvé“. Tentokrát po dobrodružné jízdě přistála v cíli na 2. místě a bez jediné funkční pneumatiky. „Když praskla první pneumatika, vyměnili jsme ji. Druhá se roztrhla tak, že se z ní sloupnul celý vzorek a utrhnul bočnici. Takže jsme ji vyměnili. A pak jsme udělali 3. pneumatiku. Logicky už nám žádná náhradní nezbyla. Takže jsme nandali zpátky tu, která se předtím celá oloupala. Byl to v podstatě takový buřtík, zbytky vzorku jsme z něj ořezali rozbruskou. A plíživým tempem jsme se sunuli k cíli. Zhruba rychlostí 60 km za hodinu. Ale doplížili jsme se. A to je hlavní. Jsme v cíli,“ hlásil navigátor František Tomášek.
Martin Macík zatím hájí vedoucí pozici v poli kamionů. Jízda Rallye du Maroc ale pokračuje. Závodníci mají před sebou ještě dvě závěrečné etapy. Do cíle maratonští jezdci doputují ve čtvrtek 6. 10.