PŘÍBRAM – Na uplynulý víkend připadlo výřočí 235 let Kovohutí Příbram. V dubnu se také slaví také 710 let hutnictví stříbra a olova na Příbramsku.
V sobotu 10. dubna to bylo přesně 235 let od roku 1786, kdy byla na současném místě na soutoku Litavky a Obecnického potoka zahájena stavba nové hutě. Huť byla dokončena v roce 1793 u Lhoty u Příbramě na místě, kde pracovala již v roce 1632 malá huť na výrobu stříbra zpracováním rud z okolních ložisek.
Hutníci vyrobili za 710 let historie hutnictví na Příbramsku, tedy od roku 1311 do konce roku 2020, téměř 2,022 milionu tun olova (výroční 2miliontá tuna byla 25. června 2020) a necelých 5,3 tisíce tun stříbra. Do 70. let minulého století se olovo vyrábělo z koncentrátů rud těžených převážně v příbramských dolech – a od roku 1973 už jen recyklací olověných odpadů, zejména autobaterií. Stříbro se vyrábí také již jen recyklací průmyslových odpadů. Výroba je sledována prostřednictvím historických pramenů, knih, výrobních deníků a v posledních letech v rámci elektronických databází.
Kovohutě Příbram jsou významným zaměstnavatelem regionu, zpracovatelem odpadů s obsahem olova a cínu (zejména olověných autobaterií), výrobcem olova, jeho slitin a dalších výrobků (pájky – včetně bezolovnatých, střelivo, plechy, atd.) a dále zpracovatelem odpadů s obsahem drahých kovů (zlato, stříbro, palladium, platina, rhodium) a odpadů elektrických a elektronických zařízení (elektroodpadu) vč. osvětlovacích zařízení, což jsou svítidla a světelné zdroje (zářivky, úsporky, výbojky; dále také klasické žárovky) a další odpady s obsahem rtuti (rtuťové teploměry).
Miroslav Jarolímek,
marketingový manažer
Kovohutě Příbram nástupnická, a. s.
Komentáře
