Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Na počátku týdne Karel Urban otevřel diskuzi na téma opravy soch sv. Jana Nepomuckého na Březových Horách. Nyní se k tématu vrací s doplňujícími informacemi.
V minulém článku jsem vyjádřil rozhořčení nad tzv. restaurováním sv. Jana Nepomuckého na Březových Horách. Za vydatné pomocí dalších podobně smýšlejících přátel, které záměrně neuvádím, se mi podařilo zrekonstruovat celý proces, na jehož konci je zničená socha Nepomuka, která přestála dvě světové války, období bolševismu, divoká 90. léta, aby jí nakonec zahubila lidská blbost a lhostejnost.
Město Příbram, jako vlastník sochy, si vyžádalo prostřednictvím odboru kultury od příslušného odboru památkářů souhlas s obnovou sochy. Ten vydal rozhodnutí – závazné stanovisko a s obnovou sochy souhlasil s tím, že bude očištěna a opatřena nátěrem, ovšem s podmínkou, že bude předložen průzkum barevných vrstev z povrchové úpravy sochy, budou probíhat kontrolní dny, ve kterých bude upřesněno použití základové a vrchní barvy a také to, že bude vypracována restaurátorská zpráva. Je to sice problematické rozhodnutí, protože z logiky věci měl být nejdříve proveden průzkum sochy, při kterém by bylo zjištěno, že socha má původní povrch bez nátěru, následně měl být stanoven postup povrchové úpravy a pak teprve mělo být vydáno závazné stanovisko, ale budiž. Tak i tak měla být socha ohledána a teprve pak měl být upřesněn způsob povrchové úpravy a vlastní práce měly být provedeny pod odborným dozorem.
Z úvodní fotografie je patrné, že povrch sochy nebyl opatřen žádnou barvou, ale socha měla původní fantastický povrch bez úpravy, minimálně poškozený korozí. Takže zmíněnou obnovou mělo být výhradně ošetření povrchu sochy, nikoliv opatření povrchu barvou. Z logiky věci je jasné, že restaurování znamená především zachování původního stavu a zde stačilo sochu pouze očistit a zakonzervovat jí podle starého receptu, který jsem zmínil v prvním článku.
Z dalších informací, které jsem si vyžádal, vyplynulo toto. Žádná podmínka stanovená památkáři nebyla dodržena, „restaurování“ sochy provedla Společnost občanů a přátel Březových Hor, která provedla čištění sochy tlakovým způsobem tzv. opískováním, kdy sochu v podstatě „ohoblovala“ a následně zničený povrch sochy natřela barvou. Poté zástupce spolku doručil památkářům fotografie dokončené úpravy sochy.
Když to shrnu, Město Příbram jako vlastník sochy a jako ten, kdo požádal o závazné stanovisko, nese za zničení sochy odpovědnost a mělo by celou záležitost vysvětlit, především proč pověřilo obnovou sochy naprosto nekompetentní amatéry místo toho, aby obnovu sochy provedli odborníci na restaurování historických soch. Dle mého názoru z těch kompetentních lidí, kteří se měli k restaurování sochy vyjádřit, se nikdo neobtěžoval „zvednout prdel“ a jít si sochu nejdříve prohlédnout, posoudit její stav a stanovit úpravu povrchu sochy tak, aby Nepomuk byl pořád starým dobrým Nepomukem a ne zpatlaným strašidlem plastového zjevu. V této souvislosti se s jistým útrpným úsměvem těším na to, zda se město Příbram pokusí splnit alespoň poslední podmínku památkářů a předloží restaurátorskou zprávu.
Ale jak se říká, všechno špatné je k něčemu dobré a Březové Hory mohou zase být světové a ve světle ramp. Takto zrestaurovaná socha se můře stát cennou učební pomůckou pro učitele a jejich žáky v příslušných profesích, kdy můžou na tomto modelu svým žákům názorně demonstrovat odstrašující příklad restaurování cenné historické sochy, nebo jak nikdy nesmí dopadnout restaurování cenné sochy ze slavných komárovských železáren.
Karel Urban
Komentáře
