Josef Velfl: Neudělení vyznamenání generálu Marešovi je pro mne zklamání

pplk. Karel Mareš (vpravo) při rozhovoru s prezidentem dr. E. Benešem (uprostřed). Foto: archiv Hornického muzea Příbram

PŘÍBRAMSKO – Letos už potřetí usilovala obec Kosova Hora společně s ředitelem Hornického muzea Příbram historikem Josefem Velflem a rodinou válečného hrdiny generála Karla Mareše o udělení státního vyznamenání prezidentem republiky této významné osobnosti našich moderních dějin. Bohužel opět marně.

Přednost před válečným hrdinou tak dostali mimo jiné Karel Gott, herec Pavel Trávníček nebo „jednoměsíční ministr zdravotnictví“ Roman Prymula. Zklamání z rozhodnutí Miloše Zemana tak navrhovatelé neskrývali. „Neudělení vyznamenání generálu Marešovi je pro mne pochopitelně také zklamání. Již jsem o tom osobně mluvil i s dcerou generála Karla Mareše, paní Dagmar Jungmannovou ze Sedlčan. Nezbývá, než respektovat rozhodnutí pana prezidenta republiky o neudělení vyznamenání. Nicméně se domnívám, že toto úsilí bychom neměli vzdát, a měli bychom se pokusit podat návrh na vyznamenání opět příště,“ myslí si ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.

Naději před oznámením letošních oceněněných osobností neskrývala ani vnučka Karla Mareše Šárka Jungmannová. Snad se děda dočká konečně,“ napsala na sociálních sítích 28. října. Nicméně po oznámení Hradu, kteří z nominovaných vyznamenání získali pouze dodala: Tak ne, no. Holt Prymula je víc…“.

Karel Mareš byl prvním byl prvním velitelem slavné československé 311. bombardovací peruti RAF za II. světové války ve Velké Británii. Kromě toho byl také účastník protirakouského odboje jako čs. legionář v době 1. světové války, účastník bojů čs. armády v r. 1919 proti Maďarům na Slovensku a Podkarpatské Ukrajině, jeden z nejslavnějších československých letců meziválečného období, hrdina nejprve domácího protinacistického odboje v legendární ilegální skupině Tří králů (Balabán, Mašín, Morávek), poté útěk do exilu a organizování čs. letců na Západě.

Jako již zmíněný první velitel slavné 311. čs. bombardovací peruti RAF ve Velké Británii se účastnil prvního náletu spojenců na Berlín, je nositel nejvyššího britského leteckého řádu DFC, po převelení do SSSR měl zásluhy o budování 1. čs. armádního sboru jako zástupce náčelníka Čs. vojenské mise v Moskvě genenerála Heliodora Píky. „Byl dekorován vysokými čs. a spojeneckými válečnými vyznamenáními. Po únoru 1948 byl na základě vykonstruovaných obvinění perzekvován i s rodinou, degradován na vojína, pronásledován StB, na sklonku života pracoval na státním statku v Kosově Hoře a zemřel v nuzných poměrech… Není mnoho vojenských osobností, které se mohou pochlubit in memoriam takovýmto životopisem,“ konstatuje Josef Velfl.

K osobnosti generála Mareše má ředitel příbramského muzea zvlášť specifický vztah. „Kromě toho, že se mi podařilo shromáždit v příbramském muzeu patrně jednu z nejrozsáhlejších sbírek dokumentace týkající se generála Karla Mareše, přesně před 30 lety jsem se podílel ve spolupráci s Marešovou rodinou a prostřednictvím Vojenského sdružení rehabilitovaných na zpracování písemné žádosti o navrácení generálské hodnosti a uskutečnění rehabilitace in memoriam. To se díky tehdejšímu prezidentu Václavu Havlovi, jako nejvyššímu veliteli čs. branné moci, podařilo jeho rozkazem č. 9 z 13. dubna 1990. Jinými slovy, pouze osm vojenských osobností bylo tehdy rehabilitováno dříve, než Karel Mareš!“ připomíná Velfl s tím, že ve srovnání s dalšími vojenskými osobnostmi, které se již dočkaly vyznamenání, je přínos a význam Karla Mareše pro stát a demokracii zcela výjimečný.

Obec Kosova Hora, kde na sklonku svého života generál Mareš žil, po něm před dvěma lety pojmenovala nový park. Více v reportáži:

 

Komentáře