Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Starosta Jan Konvalinka reaguje na článek Pavla Čámského „Příbram na komunitní plán sociálních služeb rezignovalo a prakticky již od roku 2016 žádný nemá“.
Se zájmem a lehce zdviženým obočím jsem si přečetl článek pana Čámského, ve kterém se snaží naznačit cosi v tom smyslu, že město Příbram snad rezignovalo na řešení strategie sociálních služeb. Protože je mi toto téma blízké, nemohu si odpustit obšírnější reakci. V té se pokusím vysvětlit jak panu Čámskému, tak i všem čtenářům portálu www.zpravypribram.cz, jaká je skutečnost.
Začněme něčím, co se nazývá Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ORP Příbram. Město Příbram v rámci výzvy č. 106 „Podpora procesu plánování sociálních služeb na obecní úrovni“ v prioritní ose 2 Sociální začleňování a boj s chudobou získalo dotaci na výše uvedený projekt v Operačním programu Zaměstnanost (OPZ).
Hlavním cílem projektu, který byl realizován v období květen 2020 až duben 2022, bylo zejména řešení absence koncepčního zajištění oblasti sociálních služeb ve správním obvodu ORP Příbram.
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb správního obvodu obce s rozšířenou působností je zpracováván pro celé území SO ORP Příbram. Na části území však bylo střednědobé plánování sociálních služeb již podpořeno jinými projekty z Operačního programu zaměstnanost, proto aktuálně zpracovávaný SPRSS přímo podporuje plánování v území, které ještě projektovou podporu nečerpalo a do jednotného plánu za celé území SO ORP Příbram jsou již zpracované dokumenty implementovány.
ORP Příbram zahrnuje celkem 74 obcí. Řešené území SPRSS SO OPR Příbram s přímou projektovou podporou je vymezeno 35 obcemi. V ostatních obcích mají již své výstupy z realizovaných projektů v předchozích letech, kdy MAS Podbrdsko řešilo 37 obcí a zbylé 2 obce v území bylo řešeno v projektu MAS Brdy – Vltava.
V dokumentu SPRSS, který Zastupitelstvo města Příbram schválilo dne 14.03.2022, je velmi dobře specifikováno, že je důležitý rozvoj primárního sociálního prostředí, zavádění a rozvoj sociálních služeb a zejména rozvoj územní spolupráce. Z tohoto důvodu po ukončení projektu byl schválen institut Sociální platformy, která nahradí pracovní skupiny z projektu, která bude mít mimo jiné za úkol vyhodnocovat sociální situace v řešeném území, identifikovat potřeby a vznášet požadavky na systém sociálních služeb v území, komunikovat společné postupy (např. umístění zařízení sociálních služeb, koordinace terénní péče, sdružování finančních prostředků, společná stanoviska ke krajské sociální politice, apod.) a permanentní řízení plánování rozvoje sociálních služeb v řešeném území. Další důležitou navazující aktivitou je vznik pozice koordinátora plánování sociálních služeb, který je pracovníkem MěÚ Příbram.
Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb povinně musí dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zpracovávat kraje, ale obce tuto možnost mají také. Obvyklé ovšem je, že plány se nezpracovávají, a není to ani vhodné a přínosné, pro jednotlivé obce (např. Příbram), ale pro širší území, tedy území obce s rozšířenou působností nebo území určité místní akční skupiny a obcí. Tím se, myslím, jasně vysvětluje, proč je plán zpracovaný tak, jak je, a že je to tak správně.
Město Příbram je v stálém a dlouhodobém kontaktu s Agenturou pro sociální začleňování (ASZ). Spolupráce trvá od roku 2014 a komunikace se zástupci ASZ probíhá i od vyhlášení nového koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám po roce 2021. Tématem komunikace je nové nastavení rozsahu a podoby spolupráce Agentury s městem Příbram.
V rámci této komunikace s pracovníky agentury bylo několikrát sděleno, že město Příbram bylo vyhodnoceno jako město s velmi dobře nastaveným přístupem k sociálnímu začleňování a není proto potřeba v současnosti aktivní spolupráce s agenturou formou Memoranda, jako tomu bylo v přechozích letech.
Díky spolupráci vznikl Strategický plán sociálního začleňování města Příbram 2015-2018. Tento dokument byl důležitým krokem k získání několika dotačních titulů a následnou realizaci 8 projektů z dotačních titulů Evropské unie zejména v oblasti sociálního začleňování. Díky tomu mohly být realizovány projekty v celkové výši 57,7 mil. Kč. Současně se tak městu otevřelo široké pole působnosti v aktivitách s osobami ohroženými sociálním vyloučením.
V rámci SPSZ 2015–2018 bylo stanoveno celkem 102 opatření, 26 specifických cílů a 14 priorit v oblasti sociálního začleňování a vzdělávání. Více jak 76 % těchto cílů bylo úspěšně naplněno.
Pojďme si ještě povědět něco o Strategickém plánu sociálního začleňování města Příbram. Za účelem zajištění provázanosti shora uvedených aktivit, které měly dle analýz a vyhodnocení jednotlivých služeb na sociální začleňování v lokalitě významný dopad, vznikl v roce 2018 navazující Strategický plán, který byl schválen v listopadu 2018. Tento dokument měl velmi podobnou strukturu jako ten předchozí, ale s tím rozdílem, že hlavní koordinační úlohu tvorby nového dokumentu převzalo město. Samotnému schválení dokumentu předcházela řada zásadních kroků jako zhodnocení prvního strategického dokumentu, plnění intervencí a podkladové Situační analýzy. Na finálním dokumentu a stanovení cílů se podílely pracovní skupiny a jednotlivý zástupci služeb v Příbrami. Výsledkem tak bylo i stanovení specifických cílů (opatření), které tvořily řetězec kroků s měřitelným výstupem.
Následuje Strategie sociálního začleňování města Příbram 2022–2025. Jedná se o zásadní dokument pro oblast sociální politiky na území města Příbram, který vznikl v návaznosti na již dvě Strategie sociálního začleňování, které stanovily a implementovaly více než stovku opatření, specifických cílů a priorit v těchto oblastech: bydlení, zaměstnanost, sociální služby, rodina, vzdělávání a prevence kriminality. Dokument je ke stažení na webových stránkách města.
Naše město je, v porovnání s jinými v rámci republiky, rozhodně na výši v oblasti sociálních služeb. Ať už jde o péči, prevenci nebo poradenství. V rámci města funguje příspěvková organizace Centrum sociálních a zdravotních služeb, která poskytuje jak pobytové, tak terénní či ambulantní sociální služby vč. azylového bydlení či terénních programů pro jednotlivce. Jen pro zajímavost – naše Sociální poradna má jako jedna z mála plnou akreditaci k řešení dluhové a insolvenční problematiky. Nově jsme pod poradnu implementovali i sociální poradenství pro školy. Sociální služby – Centrum, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví i poskytovatelé v rámci neziskového sektoru tvoří v Příbrami jeden provázaný a vysoce funkční celek. Vznik a registrace nových služeb není něco, co by se stalo ze dne na den nebo snad mávnutím kouzelného proutku. Nežijeme v pohádkách ale v právním prostředí České republiky.
Má-li být pan Čámský, jak je dole v textu článku, na nějž tímto reaguji, uvedeno, že je v rámci kandidatury v nadcházejících volbách garantem a zpracovatelem tematické oblasti Sociální služby a zdravotnictví, měl by rozhodně více proniknout do současnosti sociálních služeb ve městě a nesnažit se za každou cenu hledat řešení neexistujícího problému.
Jan Konvalinka
starosta Příbrami
Komentáře
