PŘÍBRAM – Velká únava, neustálé nutkání pít během noci, slabost těla. Mamince dnes třicetijednaletého Jakuba Svobody to před čtrnácti lety nedalo a zašla s ním k obvodní lékařce.
„Jen co jsem vešel do ordinace a promluvil na paní doktorku, hned ze mě vycítila alkohol. Vzala si mamku stranou, domlouvaly se, kam mě pošlou na vyšetření. V tu chvíli jsem začal chápat, že je to asi něco vážnějšího,“ vrací se zpátky v čase Jakub Svoboda.
Vyslechl si diagnózu, kterou má jako jediný v rodině. Diabetes I. typu. Dnes mu pumpa na břiše dávkuje inzulin. Se svým zdravotním handicapem se naučil žít. Ale musel omezit to, co v životě miloval.
Jakub je člověk, kterého v šestnácti letech diagnóza diabetu nesemlela. Ze sportu byl zvyklý na výhry, ale i prohry. A možná proto dnes stojí nohama pevně na zemi. Proto chce, aby město Příbram zažívalo opět zlatou éru…
Jakube, od roku 2010 jste členem ČSSD, co vás vedlo ke vstupu právě do této strany?
Tehdy jsem dělal rozhodčího fotbalu, pískal jsem ten den turnaj malé kopané O pohár starosty MVDr. Josefa Řiháka města Příbram. Pan Řihák za mnou po turnaji přišel. Už tehdy jsem se zajímal o politiku a s panem Řihákem jsme si padli do noty. Měl jsem spoustu otázek, na které jsem dostal odpovědi. Poté jsem se s panem starostou sešel a na spousta témat jsme si měli opět co říci. Panu starostovi se mé názory líbily, a tak jsem s ním začal spolupracovat.
Jak vzpomínáte na začátky ve straně?
Každé začátky jsou těžké. Můj otec mě tehdy hodně podporoval, měli jsme v tomto ohledu hodně společného. Dodnes si vzpomínám, když mě přijímali do místní organizace… Měl jsem se všem představit. Bylo mi pouhých 19 let, vůbec jsem nevěděl, co mám říct. V tu chvíli za mě vypadlo jediné – že jsem Jakub Svoboda, je mi 19 let a jsem studentem a rozhodčím. Poté nastala chvilka ticha, všichni očekávali, že budu ještě pokračovat v představování. No, nestalo se… (smích)
Teď jste však o 12 let starší a zkušenější… Působíte jako rozhodčí volejbalu, beach volejbalu a 10 let jste byl rozhodčím fotbalu… Jedním z vašich hlavních cílů je dostat co nejvíce dětí k amatérskému sportu…
V naší rodině jsme byli všichni vedení ke sportu a disciplíně. Jelikož mám cukrovku prvního typu, musel jsem se sportů vzdát, ale našel jsem si cestu jinde, a to jako sportovní rozhodčí. Myslím si, že každé dítě potřebuje ke svému fyzickému i duševnímu rozvoji sporty nebo koníčky. Bohužel nastala nelehká doba a dětem byla tato možnost odepřena.
Do komunálních voleb jste trojkou na kandidátce ČSSD a Přátelé. Jedničkou je Josef Řihák, bývalý starosta Příbrami, jak na jeho éru starostování vzpomínáte?
Za éry Josefa Řiháka, ať si každý říká, co chce, se vždy vše dovedlo do zdárného konce. Mohu zmínit rekonstrukci obou náměstí v našem městě, vybudování infrastruktury a největší objem peněz získaných z dotací z Evropské unie. Tímto se dnešní radnice rozhodně nemůže pyšnit. Však asi každý známe příběh modernizace městského bazénu… Mohl bych zde mluvit ještě dlouho, co se za éry Pepíka povedlo, ale teď se musíme dívat hlavně dopředu a občanům slíbit větší, úspěšnější projekty. Ale k tomu je potřeba získat od občanů potřebné mandáty.
Co všechno je z vašeho pohledu na současném vedení radnice špatně?
Větší procento z toho, co ve volebním programu bylo slíbeno, je dodnes neslněno. Například rekonstrukce místního aquaparku, více parkovacích míst… A mohl bych pokračovat…
A jak by tyto problémy řešila ČSSD?
Vždycky jsme měli odborníky, kteří šli za svým. Téměř vše, co jsme slíbili, jsme splnili. Většinou větší projekty – jako byla rekonstrukce náměstí, ulic a sociálních zařízení – se nám spolu s koaličními partnery povedla.
Co říká na vaši kandidaturu do zastupitelstva rodina, přítelkyně?
Rodina mne v tomto ohledu hodně podporuje. Má přítelkyně si ze začátku myslela, že jsem blázen. (smích) Nakonec mám její plnou podporu.
Jak byste se sám charakterizoval? Jaké jsou vaše silné a jak slabé stránky?
Mám rád, když jsou věci dotažené do úplného konce. Myslím si, že jsem člověk, co umí naslouchat, pochopit i pomoci. Má asi největší slabá stránka je, že si toho spousty rozjednám a pak sám sebe zbytečně stresuji. Na této slabé stránce se tak učím pracovat. (úsměv)
Kandidujete v Příbrami na kandidátce ČSSD a Přátelé. Žijete zde celý život?
Ano, žiji v Příbrami od narození. Jednou bych v tomto našem krásném městě rád vychovával i děti. A právě to beru jako závazek. Stále mám na mysli, že všechno, co můžeme udělat pro Příbram, děláme hlavně pro naše budoucí generace. A samozřejmě i pro naše spokojené stáří.
Když mluvíte o spokojeném stáří… Dá se říci, že je Příbram městem pro mladé rodiny? Je podle vás město vstřícné pro vaši generaci – pro lidi 30+?
Ano, řekl bych, že pro mladé rodiny Příbram určitě přizpůsobená je. Zrekonstruovaný Nový Rybník, měsíční akce nejen pro mladé, dostupné bydlení v centru. Stejně tak i pracovní příležitosti, 7 základních škol, 13 mateřských škol, 8 středních škol…
Kromě toho jsou tu určitě i výzvy, co by bylo potřeba ve městě změnit. Jaké problémy osobně vnímáte jako nejpalčivější?
Stěhování občanů do větších měst kvůli finančnímu ohodnocení na pracovištích. Nepřizpůsobivost některých občanů, vandalství na veřejném majetku. Malé dotace na rekonstrukce města…
Ale ať končíme trošku optimisticky – co vy osobně máte na Příbrami nejraději?
Málo měst se může pochlubit hornickou minulostí v takovém rozsahu jako naše město. Jsem na to hrdý.