PŘÍBRAM – Římskokatolická farnost u kostela sv. Vojtěcha na Březových Horách v Příbrami slaví významnou událost. V neděli 1. prosince bude vysvěcen nový zvon nazvaný Vojtěch, který nahradí zvon Annu zrekvírovaný za druhé světové války. Tento akt navazuje na dlouhou a pohnutou historii zvonů v oblasti, o níž podrobně píše ředitelka Státního okresního archivu Příbram, Věra Smolová.
Historie zvonů na Březových Horách
Horní zvonec
První zvonec na Březovém vrchu byl součástí stavení, které asi sloužilo i jako cáchovna a stálo vpravo od cesty z dnešního březohorského náměstí, k současnému kostelu sv. Prokopa – zhruba nad cestou k Pahorku. Anebo při opačném pohledu vlevo od cesty z Příbrami na Březový vrch, po které chodili horníci do práce. Zvonice se v pramenech poprvé objevuje ke 12. dubnu 1548. Nová dubová věž – zvonice se zvonem – byla dokončena 10. října 1551. Nebyly to ale sakrální objekty.
Obě zvonice byly tedy starší než prvních dvacet březohorských hornických domků, vyměřených v roce 1555. Na obecním poli kolem nové zvonice se pohřbívalo za moru 1680–1681. Pod blíže nelokalizovanými starými břízami se na Březovém vrchu podle starých pamětníků konaly bohoslužby pod širým nebem, poslední kázání se tam uskutečnilo v roce 1691.
Již roku 1701 hrozilo zvonici zřícení, byla opravena v roce 1709.
Kostelík sv. Prokopa
Z podnětu hormistra Jiřího Tomáše Pusche proběhlo 30. června 1721 na vrchu Březovém řízení, při němž se všech patnáct majitelů tehdy stojících březohorských domů zavázalo přispět na výstavbu kapličky (a cáchovny). Základní kámen ke stavbě kapličky v místech dosavadní zvonice byl položen 5. září 1724. Zvon březohorských obyvatel, který „je dobrý proti škodlivému povětří a k zahánění krupobití“, bude umístěn na tomto kostelíčku.
Kaple s tříbokým presbytářem měla na střeše lodi věžičku, na niž byl zavěšen zvon „dávno v minulých letech zakoupený“ z roku 1580, zasvěcený sv. Janu Evangelistovi, ale zvaný Prokop. V roce 1580 ho ulil slavný pražský zvonař Brikcí z Cimperka. Nyní se nachází v Hornickém muzeu Příbram na Březových Horách.
Druhý zvonek vážící kolem 25 kg byl opatřen letopočtem 1731 a reliéfem sv. Jana Nepomuckého (byl odcizen při opravě kostela po roce 1990).
V roce 1744 byly do kaple umístěny dva další zvonky, posvěcené 29. října toho roku. Oba zvonky pocházely z dílny plzeňského mistra Jakuba Saitze – první, věnovaný příbramským primátorem a hospodářským administrátorem Janem Martinem Kášem, vážil asi 24 kg a byl ozdoben obrazem Panny Marie, svaté Anny, sv. Jana Nepomuckého a sv. Martina. Druhý, vážící asi 14 kg a ozdobený obrazy sv. Prokopa, sv. Ivana, sv. Josefa a sv. Veroniky zaplatil březohorský rychtář Josef Káš.
V roce 1836 se v kapli sv. Prokopa nacházely celkem tři zvony, ale oba z roku 1744 nebyly funkční. Roku 1842 byl jeden uložen na půdě školy, protože se rozbil, druhý pukl po zásahu blesku a neměl žádný zvuk. Horní úřad se snažil získat peníze na přelití a zvětšení třetího zvonu, nakonec je poskytli havíři z dolu Vojtěch. O slavnosti sv. Prokopa 1842 již vyzváněl ze sv. Prokopa nový zvon.
V souvislosti s přestavbou kaple sv. Prokopa na kostel roku 1879 byl zakoupen zvon, ulitý ke cti sv. Vojtěcha. V roce 1884 byl nahrazen prasklý zvon Prokop z roku 1580 novým zvonem téhož jména. Oba zvony pocházely z dílny pražského zvonaře Diepolda. Starý zvon z roku 1580 byl jako památka umístěn na radnici.
Dva zvony z kostela sv. Prokopa byly zrekvírovány za první světové války. První vážil 166 kg, druhý 63 kg. V kostele byl ponechán nejmenší zvon o hmotnosti 50 kg.
„Co svatému Prokopu krutá válka vzala, naše láska nahradila,“ napsal do svého fotoalba březohorský regenschori Emil Korejs. „Z výtěžku slavnosti a z daru přátel Cyrilské jednoty byl pro kostelíček sv. Prokopa zakoupen nový zvon se smluvním tónem a2 . Vážil 43 kg a stál 1260 Kč. Ulil ho zvonař Herold v Chomutově a byl zasvěcen slovanským apoštolům Cyrilu a Metodějovi. Osamělý starý zvonek „veterán“, který svým smutným hláskem sám oslavoval vždy svátek milého svatého Prokopa, dostal věrného druha, aby v duetu a veseleji mohli zvát naše dobré havíře i ostatní věrný lid do našeho starobylého svatoprokopského kostelíčku. Zvon byl 26. srpna 1926 přivezen z příbramského nádraží na okrášleném vozíku taženém bílým koníčkem, který ochotně zapůjčila paní Josefa Kášová. Při příchodu ke kostelu zazpívala Cyrilská jednota sbor. Pak byl zvon na čtyři hodiny vystaven v kostele, aby si jej lidé mohli prohlédnout. Odpoledne byl ochotně třemi havíři vytažen na kostelní věž, kde bude na věky památkou na naši slavnost.“
Kostel sv. Vojtěcha
Stavba nového březohorského kostela, který by vyřešil problémy s nedostatečnou kapacitou přestavěného kostela sv. Prokopa, začala roku 1886. Památného 28. listopadu 1888 se ubíral městečkem Březové Hory slavný průvod. Za účasti obecního zastupitelstva a četných spolků byly přivezeny z příbramského nádraží na třech povozech tažených párem koní a ozdobených chvojí a praporky čtyři nové zvony pro převážně novorenesanční chrám sv. Vojtěcha, budovaný od roku 1886. Tyto zvony se jmenovaly sv. Vojtěch (2 100 kg), Panna Marie (1 000 kg), sv. Anna (448 kg) a sv. Prokop (252 kg). V renesančním stylu je ulil ve své zvonařské dílně v Praze Josef Diepold. Byly vyzdobeny ještě pamětním nápisem, znakem Březových Hor a hornickým znakem, znázorněním chrámu Páně s jeho půdorysem, s říšským orlem a českým lvem. Všechny ozdoby navrhl architekt Bedřich Münzberger. Zvony měly dohromady hmotnost 3800 kg a stály 6500 zl.
Slavnost zavěšení zvonů na kostel se konala 28. listopadu 1888. Poprvé se jimi zvonilo 7. prosince 1888. „Radostné nadšení bylo zříti ve tvářích všech osadníků, když velebný jejich hlas ozval se z věže. Byli jsme hrdými na naše zvony, neboť takových nemělo celé daleké okolí.“
Benedikce (požehnání) dostavěného chrámu se konala 13. října 1889, od tohoto dne se v něm konaly pravidelné bohoslužby. Dne 21. září 1890 kostel vysvětil arcibiskup František de Paula hrabě Schönborn. V roce 1893 přibyly pro hodinový stroj dva zvony jako cymbály a zvon umíráček.
O vigilii slavnosti sv. Václava 1916 přijela na Březové Hory rota vojáků s kladivy, dláty a vrkadly. „Zvony se rozezvučely. Proč zvoní? Ne pro oslavu Boha? Ne! Vždyť všichni pláčeme. Zvony se s námi loučí – znějí naposled. Za chvíli bylo slyšet rány, ozývá se po delším vzdorování sten – a kus po kuse odpadával z jejich těl. Ve dnech 27. až 27. září zvony rozbili. Jejich hlas dozněl nekonečným nářkem v daleký vesmír, kde lkal a žaloval, prose Boha o pomstu. Rakouský militarismus a válečný moloch nebál se ani lidské krve, ani svěcených zvonů.“ Z kostela sv. Vojtěcha byly pro válečné účely zrekvírovány tři zvony: Vojtěch, Marie a Prokop. Na věži byl kromě zvonu Anna ponechán umíráček.
„Den pomsty přišel! 28. října 1918 národ vstává osvobozen a jediný zvon Anna samotný zpíval s námi Te Deum,“ zaznamenal Emil Korejs. Teprve v lednu 1924 byla vyhlášena sbírka na nové zvony. Vybralo se 10 000 Kč a na radnici bylo uloženo 16 000 Kč za zrekvírované zvony, takže se mohly pořídit dva. Coby patron je měl objednat městský úřad, který musel čelit opozici členů socialistického bloku. Svízelná jednání ohledně uvolnění cenných papírů, do nichž byly peníze za zrekvírované zvony uloženy, ukončil po podání stížnosti okresní výbor v Příbrami. Musela být uspořádána i další sbírka, při níž se během čtrnácti dnů se na Březových Horách vybralo asi 7000 Kč, v okolních vesnicích se vybraly asi 2 000 Kč, březohorští rodáci zaslali z různých míst asi 1000 Kč, z Ameriky přišlo 32 dolarů – asi 1000 Kč. Dva nové zvony ulil za 30 000 Kč Richard Herold v Chomutově. Byla na ně použita i stará armatura po zrekvírovaných zvonech. Menší sv. Prokop vážil 200 kg. Na menším byla vyobrazena Panna Marie s Ježíškem a vážil 250 kg. Zvony byly laděny v čisté kvintě tónů f1 – c2. V sobotu 13. září 1924 byly ve slavnostním průvodu přivezeny z příbramského nádraží. Slavnost svěcení nových zvonů pro kostel sv. Vojtěcha se konala v neděli 14. září 1924. Zkolaudovány byly teprve 7. července 1926.
Za druhé světové války přišla další rekvizice, při níž byl odvezen i zvon Anna z roku 1888. V současnosti má kostel sv. Vojtěcha pouze dva nefunkční malé zvony: tzv. umíráček (z roku 1893) a sanktusník. Sbírka na nový zvon o hmotnosti 1000 kg byla vyhlášena v roce 2020.
Kostel Sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra
Tento kostel byl postaven v roce 1936. V témže roce se poprvé rozezněly zvony Hus, Masaryk a Farský, pojmenovaný po prvním patriarchovi Církve československé husitské, dr. Karlu Farském. Zvony ulila firma Herold. Dva z nich byly zrekvírovány v březnu 1942. Zvon Farský se ve sboru nachází dosud.
všechny fotografie: Státní okresní archiv Příbram
Komentáře
