PŘÍBRAM – Světového rekordu dosáhli horníci v roce 1875 na dole Vojtěch v březohorském důlním revíru. Vůbec poprvé se dostali do svislé hloubky tisíc metrů.
Na následné oslavy světového rekordu přijeli panovnické rody z celé Evropy i zástupci zahraničních báňských podniků. Od přelomu 12. a 13. století se v dole těžilo stříbro a olovo, a to až do roku 1978. Nebýt však tehdy parních strojů, horníci by rekordu pravděpodobně tehdy nedosáhli.
„Bez dispozice používání výkonného parního těžního stroje, ten byl z roku 1873 a měl výkon 300 koňských sil, a bez použití drátěných těžních lan by toho v životě nedosáhli,“ říká ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.
Čtyři měsíce plánované velkolepé oslavy světového rekordu vypukly 13. září 1875 a trvaly tři dny. Účastnily se jich panovnické rody z celé Evropy i zástupci zahraničních báňských podniků a akademické obce. Vedle několika tisíc havířů v Příbrami bylo asi 300 čestných hostů a šlo tak o největší oslavy, jaké Příbram do té doby zažila. A protože na takový nával nebylo město připravené, čestní hosté spali v měšťanských rodinách. Rakousko-uherský císař František Josef I. se dostavit nemohl, nechal ale vyrazit speciální medaile a také mince.
„Byly v hodnotě jednoho zlatého, ale byly vyražené ze stříbra. Mince dostal jako prémii každý z havířů,“ dodává ředitel příbramského muzea Josef Velfl.
Hosté oslav se mohli do podzemí v době oslav podívat a mnozí další této možnosti využívali i další roky, byl tam napříkald básník Jan Neruda, geolog Joachim Barrand nebo cestovatel Emil Holub.
Tento rekord jsme si v Příbrami připomněli v rámci letošní Prokopské pouti a také divadelní scénkou Divadélka Tomáše Bílka: