PRAHA/KOSOVA HORA – V Kosově Hoře na Sedlčansku žil na sklonku svého života v nuceném vyhnanství válečný hrdina, pilot RAF generál Karel Mareš. Obec po něm pojmenovala před dvěma lety nový park a také už potřetí usiluje o vyznamenání této osobnosti českých moderních dějin prezidentem. Zda to tentokrát vyjde, se dozvíme ve středu 28. října, kdy prezidentská kancelář zveřejní jména vyznamenaných.
Seznam nových držitelů státních vyznamenání Hrad zveřejní ve 20 hodin. Samotný slavnostní ceremoniál se kvůli epidemii koronaviru uskuteční až příští rok. Kosova Hora se od roku 2018 společně s dcerou generála Karla Mareše Dagmar Jungmannovou snaží získat pro Karla Mareše státní vyznamenání in memoriam. Zatím marně.
Karel Mareš byl prvním velitelem slavné československé 311. bombardovací peruti RAF za II. světové války ve Velké Británii. „Na sklonku svého života byl po degradaci komunisty donucen žít v poměrně nuzných podmínkách právě v Kosově Hoře. Pobýval tam od roku 1951 až do své smrti v roce 1960. V roce 1948 byl ve vazbě v souvislosti s inscenovaným procesem s generálem Heliodorem Píkou,“ připomíná pohnuté osudy válečného hrdiny ředitel Hornického muzea Josef Velfl s tím, že Mareš byl degradován na vojína a s rodinou se musel vystěhovat z pražského bytu do Kosovy Hory. Tam pracoval na statku jako zemědělský dělník, později v podniku Strojní a traktorová stanice. V roce 1953 mu byl odňat invalidní důchod. „Karel Mareš žil na pokraji chudoby, byl ponižován neustálým pronásledováním StB, což dále zhoršovalo jeho zdraví. Zemřel předčasně v jednašedesáti letech,“ dodává Velfl.
Ředitel příbramského muzea se také letos opět spolupodílel na podání návrhu generála Mareše vyznamenat. „Na začátku srpna obdržel dopis od předsedy senátu Miloše Vystrčila, že žádost o vyznamenání Karla Mareše Řádem Bílého Lva, byla senátem schválena a doporučena prezidentovi,“ prozradil historik Josef Velfl.
Poprvé se obec o udělení vyznamenání pokusila před dvěma lety, kdy upylnulo 120 let od narození Karla Mareše. Po tomto neúspěšném pokusu to zkusila o rok později znovu, nicméně Miloš Zeman ani jednu z těchto žádostí nevyslyšel. Letos proto návrh podala prostřednictví bývalého sedlčanského starosty a do nedávna i senátora Jiřího Buriana. „Tentokrát bychom snad mohli uspět, protože mnozí spolubojovníci generála Mareše už vyznamenáni in memoriam byli,“ doufá starosta Kosovy Hory Martin Krameš.
Počet navrhnutých osob na státní vyznamenání je letos o něco nižší než v minulých letech. Letos bylo od veřejnosti podáno 243 návrhů. Své kandidáty navrhuje také Senát a Sněmovna. Koho z nich prezident vybere, je čistě na jeho rozhodnutí. Loni vybíral z 257 osobností.
Zeman už dříve avizoval udělení nejvyššího státního vyznamenání Řád bílého lva třem osobnostem. In memoriam chce vyznamenat Jaroslava Kuberu (ODS), který letos zemřel ve funkci předsedy Senátu, a zpěváka Karla Gotta, který zemřel loni. Ocenit slíbil i epidemiologa Romana Prymulu za jeho působení při jarní vlně koronaviru, nicméně nyní v souvislosti s jeho schůzkou s poslancem ANO Jaroslavem Faltýnkem v restauraci Rio’s na Vyšehradě, může toto ocenění působit na část veřejnosti poněkud kontroverzně.
Komentáře
