DOBŘÍŠ – Hrdinu II. světové války, významného československého legionáře, důstojníka prvorepublikové armády a příslušníka odbojové organizace Obrana národa a její zpravodajsko-sabotážní skupiny známé jako Tři králové a dobříšského rodáka Josefa Balabána od pátku připomíná na jeho rodném domě pamětní deska.
Její slavnostní odhalení se uskutečnilo 4. června odpoledne za podpory rodiny Colloredo-Mansfeld, Ministerstva obrany ČR a za účasti Armády České republiky. Při akci tak byla přítomna čestná stráž a vojenská hudba Posádkového velitelství Praha, a k vidění byla statická ukázka 152mm samohybné kanónové houfnice DANA 13, dělostřeleckého pluku Jince a uskutečnil se průlet dvojice letounů JAS-39 Gripen 21. základny taktického letectva Čáslav.
Pamětní desku má Josef Balabán u hájovny nedaleko Dobříše, kde se před 127 lety narodil. „Jeho osud je příkladem neochvějné morálky a lidské statečnosti. Za I. světové války československý legionář, za II. světové války vedoucí odbojové skupiny Tři králové. Vrcholem jejich akcí byl úspěšný bombový útok na německé ministerstvo letectví a útok na vlak Heinricha Himmlera,“ připomněl krajský radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda. Ten se akce zúčastnil společně se starostou i místostarostou Dobříše Pavlem Svobodou a Tomášem Vokurkou, dále pak se senátorem Jiřím Růžičkou, poslankyní Janou Černochovou či s krajským radním pro oblast zdravotnictví Pavlem Pavlíkem.
Josef Balabán se narodil 4. června 1894 na hájovně Obora u Dobříše. Pocházel z lesnické ro-diny hajného Matěje Balabána. V Sedlčanech se vyučil strojním zámečníkem a v roce 1914 tady nastoupil jako kreslič a nástrojař do firmy Stross.
První světová válka
Dne 26. října 1914 byl odveden do rakousko-uherské armády v Písku, v jejíchž řadách následně v lednu 1915 odjel na ruskou frontu. Dne 3. dubna 1915 byl zajat a umístěn do internačního tábora Kašíra nedaleko Moskvy a poté v Tule. V červenci 1915 se přihlásil do vznikajících čes-koslovenských legií. Po absolvování poddůstojnické školy byl od listopadu 1917 zařazen k mu-ničnímu parku 1. baterie. V jejích řadách se zúčastnil bitev u Lipjag či Buzuluku.
První republika
Po návratu do nově vzniklého Československa 22. dubna 1920 se stal již v hodnosti poručíka příslušníkem československé armády, kde nastoupil jako velitel 2. oddílu 1. dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova v Praze. 1. listopadu 1921 byl povýšen na nadporučíka a dva roky poté, 1. listopadu 1923, se stal velitelem 1. baterie. Ještě v prosinci téhož roku byl povýšen na kapitána. V roce 1926 byl 2. prosince povýšen na štábního kapitána. 15. září 1929 byl povolán k dělostřeleckému oddělení ministerstva národní obrany. Rok nato, 7. listopadu 1930, byl po-výšen na majora. Od 1. května 1934 do září 1936 působil jako velitel oddílu 1. dělostřeleckého pluku, kde byl 1. července 1936 povýšen na podplukovníka. Od 15. září 1936 byl jmenován přednostou osobní skupiny na ministerstvu národní obrany.
Druhá republika a okupace
Poté, co vstoupila v platnost mnichovská dohoda a Československo přišlo o své pohraniční ob-lasti, začal s dalšími důstojníky připravovat plán na vytvoření podzemní armády. Okleštěné Československo se stále více dostávalo pod vliv nacistického Německa a Balabán předvídal, že obsazení zbytku republiky je jen otázkou času. Po okupaci Čech a Moravy nacistickým Němec-kem a zřízení protektorátu pracoval na Ministerstvu národní obrany a zároveň se stal se čle-nem užšího vedení Obrany národa. Do skupiny později pojmenované jako Tři králové patřili kromě Balabána podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. Skupina Tři krá-lové se pod Balabánovým vedením podílela na diverzní činnosti. Vrcholem jejich akce byly bombové atentáty v Berlíně.
Zatčení a poprava
Z obavy před infiltrací gestapa do největší odbojové organizace „Ústřední vedení odboje do-mácího“ i kvůli neshodám s některými představiteli domácího odboje uvedl do provozu vlastní vysílačku známou pod krycím názvem Sparta II. Při jedné z konspirativních schůzek s bývalými armádními rotmistry (tzv. Prstýnkáři), mezi nimiž mělo gestapo svého konfidenta Antonína Nerada, byl 22. dubna 1941 po krátké přestřelce dopaden a zatčen. Po příchodu R. Heydricha 27. září 1941 byl Josef Balabán stanným soudem odsouzen k trestu smrti. Dne 3. října 1941 byl v Praze-Ruzyni popraven.
Josef Balabán byl v roce 1946 povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka a následně v roce 1947 do hodnosti brigádního generála. V květnu 2005 byl pak povýšen dokonce do hodnosti generálmajora.
Komentáře
