PŘÍBRAM – Přesně přes 370 lety získali svatohorskou kapli jezuité. Předal jim jí císař Ferdinand III., který ji také navštívil. Nejen o této události pojednává připravovaná nová kniha, zabývající se historii tohoto poutního místa. Z připravoané knihy nám zaslala ukázku týkající se dnešho výročí ředitelka příbramského archivu Věra Smolová:
Předání kaple stojící na pozemcích příbramské obce se konalo nejspíš v sobotu 24. srpna 1647. Kromě krajských hejtmanů Adama Leopolda Wratislava z Mitrovic a na Zduchovicích a Vladislava Maxmiliána Chlumčanského z Přestavlk se na Svatou Horu dostavili Vavřinec Ratzinger, karlštejnský děkan a vikář Podbrdského kraje. Za město Příbram přišli šichtmistr příbramských dolů a císařský inspektor František Mikler, primátor Samuel Nymburský a konšel Jindřich Cantoris. Za jezuity se zúčastnili Bernard Hermann, Daniel Krupský, Jiří Pfefferkorn, tehdejší březnický superior, který se pak stal prvním svatohorským superiorem (představeným), Jan Pošmůrný a Jiří Ferus – Plachý.
Hejtmané se postavili před vchod do kaple a přečetli shromážděným císařský list s tím, že o předání Svaté Hory ví i nejvyšší mincmistr jako nadřízený královského horního města Příbram. Dosavadní správce kaple, příbramský děkan Adalbert Klinkovicz po krátkém zdráhání a domluvě ostatních odevzdal jezuitům klíč od svatyně. Vikář Raczinger se pak od oltáře obrátil k přítomným, chválil práci jezuitů a oznámil, že k předání dochází z pravomoci pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha kardinála z Harrachu. Nakonec byl zazpíván chvalozpěv.
Po skončení třicetileté války v roce 1648 se jezuité díky mecenášům převážně z řad šlechty a zámožnějších měšťanů rozhodli vybudovat ze Svaté Hory centrum náboženského života celých Čech. Šlo o široce založený barokní krajinný koncept.
Z připravované knihy o Svaté Hoře.
Komentáře
