ČR/EVROPA/USA – Smrtnost nového koronaviru se pohybuje podle současných expertních odhadů kolem 0,6 procenta. Přibývá však stále více náznaků i důkazů, že nemoc po sobě zanechává i dlouhodobější následky, a to i u pacientů, kteří neměli extrémně těžký průběh nákazy.
Náznaků, že SARS-CoV2 může mít negativní dopad na zdraví člověka i po vyléčení, existuje celá řada. Tento fenomén ale není a nemůže být zatím dostatečně dobře prozkoumán, protože s touto nemocí lidstvo žije pouhých sedm měsíců. Zatím nejhlouběji se na něj podívala nedávná německá studie z konce července.
Ta zjistila, že téměř u osmdesáti procent zkoumaných pacientů došlo k nějakému poškození srdce. Vědci v ní zkoumali pacienty, kteří přežili nákazu tímto virem – jen 33 procent z nich se léčilo v nemocnici, zbytek doma. V této skupině mělo 78 procent známky toho, že srdce bylo nějak virem ovlivněno; 60 procent pak mělo v srdečním svalu zánět.
Pozoruhodné přitom bylo, že míra poškození nezáležela na tom, jak vážný byl u nemocných průběh nákazy. To znamená, že se někdy větší poškození objevovalo i u lidí s velmi mírným průběhem.
Podle autorů studie nejsou její výsledky aplikovatelné na celou populaci, ani nic zásadního neříkají o tom, jak časté jsou takové dopady. Zkoumal se relativně malý vzorek stovek lidí a nebyl reprezentativní. Jde ale o další kamínek do mozaiky, která čím dál přesněji zobrazuje, jak koronavirus působí dlouhodobě.
Podobně velký výzkum (na 143 lidech) provedli také Italové, kteří zkoumali jen pacienty s vážným průběhem vyžadujícím hospitalizaci. Jeho výsledky zveřejněné v odborném časopise JAMA ukazují, že ještě 60 dnů od nemoci pociťuje 53 procent lidí únavu, 43 procent má potíže s dýcháním a 27 procent cítí bolest kloubů a hrudníku.
Průměrný věk zkoumaných přitom byl u mužů 56 let a u žen 53 let. Přesto 44 procent z nich uvedlo, že i dva měsíce po překonání nemoci cítí zhoršenou kvalitu života.
Zpráva expertů z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zase před nedávnem popsala, že 19 procent mladých lidí, kteří překonali covid, v dotazníku uvedlo, že se necítí být v pořádku ani 14–21 dní po vypuknutí nemoci. Ve starších věkových skupinách pak byly výsledky ještě horší.
Celkově třetina ze 270 zkoumaných lidí, kteří neměli průběh tak vážný, aby s ním museli do nemocnice, podle CDC nedosáhla po dvou týdnech návratu k původní kvalitě zdraví. Pro srovnání: u sezonní chřipky se zotaví po takové době asi devadesát procent nakažených.
Lékaři, kteří nemocné zkoumali, uvádějí, že není jasné, jak dlouho vlastně trvá rekonvalescence po covidu. Může to být půlrok, ale také mnohem více – dva, pět nebo deset let, anebo se už zdravotní stav nezlepší nikdy.
Důležité je, že tyto výzkumy upozorňují na jeden podstatný fakt: číslo o smrtnosti není jediným důležitým údajem o pandemii – i kdyby nemoc přežilo 99,99 procenta nakažených, je nutné studovat i to, v jakém stavu a s jakými dlouhodobými následky.
Že tento fenomén existuje a reálně je rozšířený, dokazuje ještě jeden fakt: V USA, které jsou covidem v absolutních číslech nejpostiženější zemí světa, už dokonce vznikly skupiny lidí, kteří tyto dlouhodobé následky na sobě pociťují, a poskytují si navzájem pomoc a podporu.
Zdroj: ČT24, The Attlantic, JAMA, Lifehacker, WHO, Bloomberg
Komentáře
