PŘÍBRAM – Ve čtvrtek od 19 hodin bude možné pozorovat prostým okem Zářící hvězdu na malé scéně příbramského divadla. Toto mimořádné předsilvestrovské představení Divadla Za vodou nabídne řadu překvapení v podobě losování výherců řady vzácných předmětů jen těžko vyčíslitelné hodnoty. Více nám o představení řekl principál z donucení, jak o sobě sám tvrdí, Jaroslav Bouda.
Jardo, o čem je nová hra vašeho souboru?
„Naše nová hra je o životě, přestože začíná pohřbem hlavní hrdinky Cilky. Ta byla autorkou dětské literatury a nyní rekapituluje svůj život od dětství až do dospělosti. Děj začíná někdy v 60. letech 20. století a pokračuje až téměř do současnosti. Většina událostí, které se ve hře odehrají, je autentických, protože do toho příběhu použila autorka scénáře Lída Boudová jak své osobní zážitky, tak příhody lidí z jejího okolí.“
Narazili jste během zkoušení na nějaké problémy?
„Asi nejvíc nás trápily absence některých členů souboru, ale to k ochotnickému divadlu tak nějak patří. Ovšem takovým zásadním problémem bylo, kdo co bude hrát. My nemáme režiséra a tak jsme si na začátku nějak rozebrali role, ale během zkoušení se ty postavy přeházeli podle toho, komu která ta role víc sedí. Tyhle změny nám dělaly asi největší potíže.“
To se muselo ale nějak projevit na složení souboru…
„Paradoxně nám to pomohlo zajistit novou posilu souboru Kristýnu Lojkovou. Ona do té doby ještě nikdy divadlo nehrála, ale chodila se dívat na naše zkoušky, protože má v souboru kamarády. Jednou nám zase chyběla představitelka Cilky a tak jsme jí poprosili, jestli by tu hlavní roli nemohla aspoň přečíst, abychom mohli zkoušet. No a od té doby hraje dětskou verzi Cilky, ale někdy zaskočí i v té dospělé variantě.“
Část hry se odehrává na pohřbu, jak bylo náročně sehnat rekvizity?
„Jednu z hlavních rekvizit, rakev, nám udělal náš kamarád Daniel Terč. Povedla se mu natolik, že snad kvůli ní bude muset Lída napsat nějakou další hru, kde ji využijeme. No a nebo jí pak použijeme pro někoho z nás (dodává se smíchem – pozn.autora).“
Jak je hra pro vás náročná na text?
„Občas se stane, že někomu nějaká ta věta vypadne, v tom případě většinou holt začne mluvit někdo jiný. V létě v Podlesí se nám například stalo, že moje manželka ve hře řekla místo, že Cilka odjíždí na vysokou školu, že odjíždí do školky… Tak jsem jí odpověděl, že nám dcerka asi zastydla ve vývoji… (smích) a jelo se dál.“
Komentáře
