PŘÍBRAM – Pod pojmem smart city si lze představit ledacos. Jednoduše můžeme říci, že čím více je město smart (chytré, inteligentní, digitálně propojené), tím více dat produkuje, analyzuje a zpětně využívá pro svůj chod, řízení a optimalizaci nejrůznějších činností a služeb.
Data vznikají většinou díky množství senzorů, které se po městě vyskytují. Mohou se získávat například z dopravy (o průjezdu vozů ulicí), z technické infrastruktury (kotle či rozvodny elektrické energie v městských budovách) anebo z mobilních zařízení uživatelů.
Tato data se zpracovávají buď v místě jejich vzniku (tzv. edge computing) a/nebo putují pomocí drátů nebo bezdrátových sítí do počítačových center (případně do cloudových úložišť). Obrovské množství dat (proto se jim také říká big data, velká data) následně „schroustá“ počítač. Pokročilé algoritmy, systémy strojového učení nebo rovnou umělá inteligence se snaží z dat získat informace (či snad i myšlenky). Často lze použít statistické metody, aby se v záplavě dat dal najít nějaký zajímavý moment. Tímto způsobem například zjistíme, že ve spotřebě energie všech městských budov existuje „chybný vzorec“, po jehož odstranění (příkladně jiném sepnutí kotle nebo rozsvícení světel) ušetříme deset či dvacet procent energie.
Podobně lze postupovat v oblastech řízení inteligentního dopravního značení, provozu městské hromadné dopravy, používání veřejného osvětlení, nastavení, vytížení a škálovatelnosti počítačových sítí atd. Navíc všechny tyto systémy lze propojovat dohromady – tedy systém řízení autobusové dopravy je propojený se systémem ovládání světelné signalizace.
Ukazuje se, že takových možností je vlastně velké množství, protože v současnosti je kdejaké zařízení opatřeno čipem nebo senzorem s přístupem do určité sítě, nejlépe pak internetu. A to ještě nejsme tak daleko, že by po Příbrami běžně jezdila autonomní osobní vozidla, autobusy nebo dodávky, které by dokázaly komunikovat nejen se silniční infrastrukturou, ale také mezi sebou navzájem, anebo s mobilními zařízeními uživatelů. Tedy nás všech.
Příkladem jednoho z elementů chytrých měst je takzvané chytré měření (ostatně energetický management představuje stěžejní oblast, které se věnuje také stálá komise rady města pro smart city). Příbram nedávno odsouhlasila dodávku fakturačních vodoměrů za 4,5 milionu korun. Budou vyměněny v městských budovách a bytech a umožní mimo jiné dálkový odpočet spotřeby. Nejde však o jedinou funkci, kterou takové zařízení pro smart metering poskytuje. Spotřebu lze sledovat na dálku pomocí aplikace v mobilním telefonu nebo tabletu. V rámci rodiny to bývá užitečné třeba v bytě osaměle žijícího seniora. Desítky hodin nerealizovaná spotřeba vody může signalizovat potenciální nebezpečí.
Málokdo dnes dokáže odhadnout, nakolik je budoucnost plně integrovaných a digitálně propojených měst blízká, nebo vzdálená. Technologičtí optimisté ji vidí „za rohem“, další tvrdí, že všechno bude trvat ještě podstatně delší dobu. Každopádně na budoucnost a vizi chytrého města se připravuje také Příbram. V rámci projektu „Chytrá Příbram: zavedení konceptu start city do strategického řízení města“, na který byla poskytnuta dotace z Operačního programu Zaměstnanost si nechala si zpracovat strategický dokument „Strategie Chytrá Příbram 2030“.
Při zavádění prvků smart city je třeba komunikovat s občany a diskutovat možnosti, jakým směrem se může upřít organizační i technologické úsilí. Výsledkem projektů v rámci smart city má být totiž město, které je mimo jiné komfortnější pro své občany. Dokument, který je zpracován na období až do roku 2030, proto už nyní zahrnuje i názory a připomínky občanů, kteří se k problematice smart city vyjádřili v dotazníkovém šetření na konci roku 2019.
zdroj: město Příbram
Komentáře
