SAUDSKÁ ARÁBIE/SEDLČANY – Posádka sedlčanského jezdce Martina Macíka v sobotní 7. etapě Dakaru dojela do cíle na 7. místě a celkově drží 4. pozici. V čerstvě ohlášené maratonské etapě kamion Čenda větší část trasy letěl svižně a vše se vyvíjelo podle plánu. Až do chvíle, kdy povolilo přední uchycení kabiny.
Speciálka z Rijádu do Al Duwadimi měřila 333 kilometrů a Martin Macík si v úvodu rychlostní zkoušky vedl výborně. „Ze začátku to vypadalo jako dobrá etapa. Hned jsme začali stahovat. Krásně jsme předjížděli. Jeli jsme v mokrém hodně měkkém písku, který vám nedovolil letět tak rychle, jak jsme zvyklí, protože těžký kamion se v něm bořil. Ale vše šlo hladce,“ popisoval Martin Macík.
Znenadání se ale ozvala rána a bylo zřejmé, že se s kamionem něco děje. „Vlevo vpředu nám povolilo uchycení kabiny. Museli jsme vylézt ven a zjistit, jak jsme na tom. Strávili jsme tam nějaký čas, než jsme to zakurtovali. A pak jsme zbytek etapy dojeli na půl, někdy i třičtvrtě, plynu. To znamená, když byla rovina a nehopsalo to, tak jsme přidali, když byla trať uskákaná, museli jsme pomaleji. Tak jsme dorazili až do cíle,“ líčí komplikaci na trati sedlčanský závodník.
Poté, co posádka týmu MM Technology v pořádku dojela do cíle a mířila po silnici za mechaniky do servisní zóny, přihodila se ještě jedna lapálie. „Aby toho nebylo málo, předjel nás na silnici nějaký závodník, který na retardérech nebrzdí, odlítl mu od kol kámen a trefil nám přední okno. Přesně na prostředku je díra jako do vrat,“ konstatoval František Tomášek.
Původně plánovaná tradiční maratonská etapa na dakarské jezdce čeká až v dunách Pusté končiny, 12. ledna. Závodníci budou přespávat v provizorních podmínkách v poušti bez zázemí a bez asistencí. Budou muset všechny opravy na svých vozidlech zvládnout svépomocí.
Tentokrát ale organizátoři, aby udrželi náročnost závodu po krácení 7. a 8. etapy, nečekaně vyhlásili další maratonskou etapu také na sobotu. Měla však přívětivější podobu. Po dojetí posádek do cíle, se závodníci po silnici přesunuli do servisní zóny, kde směli pro opravy a údržbu vozů využít pomoci svých mechaniků. Čas servisu byl ale zkrácen jen na dvě hodiny. Pak auta putovala do parc fermé, kde si je závodníci vyzvednou před nedělní etapou.